3.10.
Tento týden jsme nehráli. Jelikož jsem stále z formy (nekuřácké kašláníčko), tak jsem ani nikde nebyl. Stejně kromě Eminence v Úhřeticích, kterou znám, jsem o ničem nevěděl. Se skončenou letní sezónou se jaksi vytratily položky z rozpisu rockovejch zábav. Editor Tomáš Slavík (Eminence) a jeho pravá ruka Buňák, kteří tento server založili a pumpovali rozpisama už nějak vyčichli a jejich zájmu svědčí i absence rozpisu Eminence a slibotechna na serveru spoluautora. Žhavá novinka z července také svědčí o aktuálnosti a prvidelném doplňování.. Druhá stránka proč je na centrálním rozpisu poloprázdno je ta, že se hrající hospody (např Bítovany, Hlinsko, Krouna aj.) a kapely (ty co tam nejsou uvedeny) nesnaží dělat reklamu jednak mezi návštěvníky (rozpisy na zábavách) a jednak na serveru rockových zábav, i když jeho stránky čtou. A podle počitadla se tam dívá nemálo potencionálních návštěvníků, kteří jistě informují ty, co tuto možnost nemají. Toliko úvaha z nehrajícího víkendu.
10.10.
V pátek jsme hráli v Kostěnicích. Pro tuto obec to byl premiérový bigbít, neboť v pěkném a velkém sále doposud účinkovali převážně soubory pouťové a posvícenské a též Dáda Patrasová. Soubor měl opět milou událost, Bobanovi bylo právě ten večer 30 let a obdržel mimo jiných darů také pánskou vakuovou pumpu a bačkory. Ještě ji nezkoušel. Bačkory hned. Návštěvnost dobrá, pořadatelé spokojení, a soubor hrál dost dobře až na jednu věc, kdy se to kytaristům nevybavilo úplně celé. Závěr zastihl v útlumu našeho frontmena Míru, který, ač zpočátku simuloval zdravotní problémy, se ožral jako prase a při závěrečném stěhování ho při prvním pokusu srazila bedna ze schodů až se vyválel na zemi a od dalších pokusů upustil.
V sobotu jsme hráli v Krouně. Sál i návštěvníci, kterých se sešlo hojno, vykazovali zábavovou tradici a v jejím duchu se taky patřičně ožrali. Takhle poblitej a zaprasenej sál jsem už dlouho neviděl, ale podle klidu pořadatelů a úklidového nasazení to bylo zřejmě běžné. Soubor se po pátečních oslavách držel zpátky a jelikož se točilo neoblíbené hlinecké, byl výkon o mnoho lepší a vysoké pódium dávalo prostor dobrému divadlu. Pouze akustika sálu byla tragická, ale lepší neměli.
17.10.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Úhřeticích. Aby nebyly všechny Úhřetice stejný a pro návštěvníky fádní, vybral si soubour, či spíše někteří členové, oddychový čas. Oddychoval zejména Jirka a Míra, a to nejčastěji v sektoru lokálu. Celkový výkon byl zpočátku dost dobrý, ale s přibývajícím časem se některá kytarová sóla odmlčela a některá nebyla vůbec. Korunu všemu nasadil Míra, který uprostřed jedné písně zařadil zcela neočekávaný verš z jejího závěru a následující kytarové sólo se změnilo v basové, neboť basa a bicí se nenechali zviklat nanadálou změnou a sice nezvykle, ale jistě vytáhli soubor z průšvihu. Naopak závěrečná hodina už byla opět dost dobrá, což ocenil i dost plný sál, který se dobře bavil a to nejen výše uvedenými anomáliemi.
24.10.
V pátek jsme hráli v Bítovanech. Po nepříliš valném výkony z minulého týdne, kdy hlavní příčinou, jak jsme se dozvěděli až tento týden, byl fernet už od Jirky z domova, hrál soubor dost dobře, tedy v rámci akustické koule, kterou místní sál disponuje. Návštěvnost byla dost dobrá, a co navíc překvapilo, byla spousta náctiletých. Vypadalo to, jako když někde odpadla diskotéka. Jediné stinné místo večera byla opět elektroinstalace. Pojistky v rozvaděči plném pavučin jsme nahradili dráty s poněkud předimenzovaným průřezem, aby měl v případě závady hlavních pojistek starosti taky pořadatel, který naše problémy ignoroval s optimistickým úsměvem. Je až s podivem, že v hospodě, kde se hraje každý týden, je elektrika v takovémto katastrofálním stavu.
V sobotu jsme hráli v Horní Krupé. Jinej kraj jinej mrav a tak byl sál v osm hodin téměř plný a v devět silně přeplněný. Soubor hrál opět dost dobře, pouze závěr už byl alkoholově slabší, ale stále v mezích poslouchatelnosti. Na poli alkoholového opojení tentokrát zvítězil zvukař, kterého zcela zdolala buď kvantita, nebo (ne)kvalita podávaných destilátů a jiných vymožeností výčepního koutku. Po skončení byl sál opět jako po prasatech a několik prasat se dokonce válelo pod stoly neschopných pohybu.
1.11.
Tento prodloužený víkend byl vyhražen pro nahrávání páté desky skupiny MOGUL. Nahrávalo se jako minule ve studiu BENAS, ovšem tentokrát na Seči, kam se přestěhovalo z obce Běstvina. Nahrávání bylo rozvrženo opět do čtyř dnů (čtvrtek až neděle), ale vzhledem k jiné zvolené metodě nahrávání se jsme se jaksi nevešli, a tak se přidalo ještě pondělí závěrečným mícháním. Hlavní změnou bylo nahrazení analogového pásku analogově-digitálním systémem, který odhalil více nesrovnalostí při souhře a dbal více na čistotu hry, a tak se každý z muzikantů potil déle než by snad chtěl. Dalším zpožděním je fakt, že kolektiv musí náhrávat najednou a studio, ač s takovouto možností počítá, realizuje tuto metodu poněkud déle. A tak soubor žil v bývalém mezinárodním pionýrském táboře od středy do neděle, ti vytrvalejší i déle, a znal jenom studio, hospodu, studio, hospodu ... , ale stihli jsme zajet i na zábavu do Horní Krupé na Kyvadlo, které bohužel nikoho, a že byl soubor téměř kompletní, až na řidiče Milana, nenadchlo.
Server MUJWEB je 1.11.99 v 01:50 opět nedostupný a tak se aktuality posouvají na další noc, neboť v pondělí jsme opět ve studiu.
7.11.
V pátek jsme hráli v Radovesnici II. Tuto zábavu nezvládl tentokrát Boban. Před začátkem zábavy se houfu děvčat jal dokazovat, že je chlap, a ve snaze, že nějakou povozí, panáčkoval jako chlap. Výsledek byl takový, že při zahájení několikrát minul kytarový pedál a málem nám spadl s pódia, a že je tam dost vysoký. O jeho brilantní hře nemá smysl hovořit, byl to spíše koutek pro zasmání a pro fotografa. Zvukař ho tlumil seč mohl, ale stejně to muselo být i nezasvěceným jasné. Další kapitolou byla opět energetika. Tentokrát sice nevypadávala, ale bylo jí tak málo, že nám pro změnu vypadávaly zesilovače a klávesy spolu s klávesovým aparátem vydávaly zvuky velice vzdálené těm předpokládaným, spíše se z nich linula basa, místy i kytary. Je mi opět záhadou, jak se s tímto problémem poperou ostatní kapely, které zde vystupují každý pátek. Návštěva byla na zdejší poměry z těch lepších a živá již od prvních tónů.
V sobotu jsme hráli ve Skořenicích. Boban měl již hlavu dokonale posypánu popelem a tak zábava včeně výkonu souboru patřila k těm lepším. Návštěvnost byla o trošku menší než minule, ale o to víc živější. K slabším místům patřili opilci, volně se procházející po jevišti za hry, které Míra nstačil zvládat. Jeden dokonce za hry obejmul zezadu Jirku a jal se s ním sólovat. Jak se Jirka později přiznal, skoro by jim to šlo, ale nasadil v protipohybu. Svělý bod zábavy byly opět zákusky na večeři, tentokrát mísa koláčků.
14.11.
V pátek jsme hráli v Čepí. Sál nás přivítal novinkou. Na protější straně jeviště se skvěl zbrusu nový bar, který, jak se později ukázalo, vydatně odlehčil přeplněnému lokálu a vydatně skolil více návštěvníků. Těch bylo tentokrát velmi mnoho a jelikož nový bar ubral něco kapacity, bylo to většinou na stojáka. Soubor hrál v pohodě, pouze s menšími překlepy, nikdo nevynikl ani v instrumentaci, ani v exkrementaci.
V sobotu jsme hráli v Sopotnici. Obavy pořadatelů z rockového festivalu v nedalekém Potštejně se ukázaly jako liché, a když začali přijíždět návštěvníci s potštejnskými razítky na rukou, byli jeden úsměv. Tentokrát se jich sešlo v sopotnickém minisále mnoho a poměr stojících a sedících byl ještě větší než v Čepí. Soubor byl opět v pohodě, a ač se již tradičně nehorázně chlastalo, rušivými byly pouze Mírovy výpadky v textu, ačkoliv on zrovna nebyl v konzumaci nejlepší. O půl druhé jsme zakončili, sbalili a pak už jen lili a lili, protože poředatelé slavili úspěch a nenechali se zahanbit, a domů jsme dorazili až nad ránem.
Od tohoto týdne se v začátku tohoto sloupku objevuje odkaz na kapelní noviny MogulNews. Je to občasník a je k mání na zábavách.
21.11.
V pátek jsme hráli v Hlinsku. Předpokládaná šňůra zábav po naší minulé vydařené se nekonala, za minulý měsíc zde hrál pouze Motouz, a tak sláva zábav v sokolovně v Hlinsku totálně zhasla, protože místo toho, aby se tam lidi učili chodit, tak se spíše odnaučují a přeorientovávají na diskotéky. Návštěvnost byla nižší než minule, ale návštěvníci byli mnohem tanečnější, parket plnější a pořadatel spokojený. Soubor byl kupodivu ve formě, bez fatálnějšího výpadku a dokonce se ani nikdo totálně nezrušil. Tento pátek je v Hlinsku premiéra nového Atreye spolu se starým Profilem, kteří mají společného bubeníka.
V sobotu jsme hráli v Úhřeticích. Žádné rekordy se už nekonají a bylo pouze hodně plno. Soubor hrál slušně, pouze v první písni přehozený text málem zapříčinil kolizi a následné zastavení, ale ustáli jsme to. Jediný kaz na kráse vystoupení byl počítač na řízení světel, který vypověděl poslušnost a ani nenaskočil. Tento týden je v Úhřeticích Olympic, ale i když máme volno, tak jsme kolektivně usoudili, že za 250 Kč asi nepůjdem.
28.11.
Tento víkend jsme nehráli. Aktuální zábavy v reálném okolí byly tyto: V pátek v Bítovanech další pokus Motouzu - Bítovany můžu pouze z donucení, dále pak v Hlinsku dvojkoncert Atrey - Profil - to by mě zajímalo, ale bylo to daleko. V sobotu v Úřeticích umělci z Prahy - to jsem hodnotil minule a zajímavá akce ve Slatiňanech - festival rockových souborů k ročnímu výročí úmrtí Zdeňka Murdycha pořádaný Josefem IX.. Měly zde vystupovat všechny kapely, ve kterých Zdeněk hrál, ale už dopředu odřekl Motouz a Regent, a kdo tam kromě Atreye, který využívá každou šanci, aby se sehrál v nové sestavě, hrál, netuším. Atrey vyměnil dva členy a o nového roku bude již plně bojeschopný. Na bicí hraje Roman Vršanský z Profilu a na basu Ivo Hašler, který již v Areyi hrával. O Profilu jsme zaslechli tuto informaci: Z původního obsazení tam zůstali jenom dva, kteří budou hrát komerční bigbít na špičkové úrovni za 12 000,- Kč za zábavu. Jsou již kompletní, pilně zkouší špičkovou úroveň, a rovněž od nového roku vyjíždějí. Naopak Framalu odešel basista (snad do Profilu) a Framal končí s bigbítem a věnuje se výhradně country pod titulem Kántryšok. Druhý kytarista Profilu Láďa zkouší s přeloučským Markantem, kde tvoří kytarové laufy s Márou, když elegantně vynechali Pavla Cejpka. Další sestava zůstává stejná. Abych dokončil myšlenku ze začátku - nikde jsem nebyl, protože máme z důvodu STK vyloženou Avii, a tak jsem se věnoval údržbě, generálce a předělávce světelného aparátu a sháněl nový počítač, protože zdechlý notebook nám nabídli opravit za 40 000,- a tak ho házíme do popelnice. zpět
5.12.
V pátek jsme hráli v Rosicích u Chrasti. Byla to premiéra a navíc po víkendovém volnu, takže jsme se těšili. Sál nás překvapil svou čistotou, přijatelnými rozměry a dost dobrou akustikou, pořadatelé pak příjemnou vstřícností. Jediná vada na kráse bylo menší a nízké jeviště, ale při vzpomínce na Davida Coperfielda jsme tam dostali všechno, i když se tentokráte nestavěly scannery, neboť záložní počítač není ještě zcela ve formě a jeho premiéra se o týden odkládá. Soubor poměrně překvapil, pouze v závěru kytarová sekce podlehla diestilátovému náporu vyvolaného týdenní abstinencí a mezery i mimoharmonické tóny slavily úspěch. O půl druhé jsme návštěvníky, kteří se dostavili v hojném počtu, a to zejména v mladších ročnících, propustili. Vyvrcholením celé akce byl Boban, kterého spoluhráči zabalili do koberce od bicích, odnesli a naložili do avie.
V sobotu jsme hráli v Krouně. Jak už je v těchto končinách zvykem, první návštěvníci se začali trousit kolem půl deváté a v devět to bylo stále poloprázdno narozdíl od pátku, kdy v osm nebylo kam sednout. Nakonec se docourali v takovém hojnu, že pořadatel hýřil naskrývanými úsměvy. Soubor hrál tentokrát lépěji než v pátek, protože přecucané karburátory z předchozího dne již neměly takový průtok. Premiéru zde měly dvě oprášené věci (All right a Stěny AIDS), které zněly dost dobře, i když akustika zdejší haly je spíše nádražní.Celkový kladný dojem z dobré zábavy kazily asi tak tři litry segedínu, které si kdosi odříhl přímo pod pódiem, a tradiční prasečinec. 12.12.
V pátek jsme hráli v Kostěnicích. Druhé dějství v tomto stánku se zkraje docela vydařilo, a v závěru jsme byli rádi (ti střízlivěší), že už je konec, protože ti méně střízlivější poněkud vypadli z obrazu, textu i sól. Boban slavil tentokrát narozeniny své dívky, a slavíl více než ona. Jirka a Mirek neslavili nic a vypadali úplně stejně. Návštěvnost byla opticky nižší, ale vzhledem k zlepšenému systému inkasa byla nakonec vyšší, než minule.
V sobotu jsme hráli v Habrech. Bylo to asi tak po dvou letech. První změna byla patrná na první pohled, protože v minulosti se kapela dělila o jeviště s výčepem . Tentokrát jsme měli jeviště celé a navíc přístup na něj byl zadními vraty přímo zvenku, i když po lešeňové nakloněné rovině. Lidi se courali přímo ukázkově, a i když se docourali v hojném počtu, byli až na tři řady děvčat silně netaneční. Soubor již po páteční výchylce docela exceloval, protože se jednalo spíše o koncert. Jedinou výchylkou byl zvukař, který z důvodu výčepních radovánek prošvihl večeři a svůj žal nad nestráveným gulášem řešil rozlámáním CD Ozzy Osbourna na několik malých kousků. Bylo moje. Vysřízlivění souboru se konalo až při závěrečném stěhování, neboť venku pršelo a nakloněná lešeňová rovina se změnila v ukázkouvou skluzavku pod níž se někteří ukázkově vyváleli v blátě.
Vyšlo druhé číslo Mogul News, ale bohužel obrázky jsou pouze v tištěné podobě.
19.12.
V pátek jsme hráli v Bítovanech. Tato zábava se vyznačovala nízkou teplotou na sále a nízkou návštěvností, která byla oproti minule o třetinu nižší, a v Bítovanech neustále klesající. Naštěstí se tato nízká teplota neprojevila na výkonu souboru, který se hojně zahříval nalévanými destiláty, a hra byla vcelku bez vážnějších incidentů. Jediný, kdo byl na konci zábavy zcela k nepotřebě, byl hoteliér Láďa Šindelář.
V sobotu jsme hráli v Horní Krupé. Rovněž tato zábava se vyznačovala účastí o třetinu nižší oproti minule. Byla to škoda, protože s námi odehrála v rámci propagačního vystoupení dvě série skupina Motouz. Docela se líbila a to i pořadatelům, takže akce splnila svůj učel a dá se očekávat její samostatné pokračování. To a všechny ostatní zábavy budou již v Rozsochatci, neboť zdejší stánek končí 25.12. Telegrafem. 26.12.
V sobotu jsme hráli v Čepí. Byla to vánoční Štěpánská zábava, na kterých, ať hraje kdokoli a kdekoli, bývá nášvih, a tak jsme naplánovali start o něco dříve. Bohužel naše Avie byla proti a pohnula se až po důsledném vybídnutí traktorem Zetor, a tak jsme dorazili spíše déle. Ačkoli počasí s námi i návštěvníky silně zalaškovalo a místo avízovaného deště se vyskytla důrazná vánice, nášvih se skutečně konal a tak už od sedmi hodin bloudily mezi poházenou technikou na sále davy lidí marně hledající volná místa, kterých je v Čepí opravdu poskrovnu. Start zábavy se navíc zdržel, protože zbrusu nová přední světelná rampa odmítala spolupráci s počítačem, ale nakonec si dala říci. Začali jsme koledou Nesem vám noviny, při níž najaté pošťačky roznášely po sále MogulNews, a pak už se jelo plném tempu. Soubor podal solidní vánoční výkon, ale v závěru se opět objevily výpadky v textu a na pravém kytarovém křídle, způsobené lacinými destiláty. 2.1.2000
V pondělí 28.12. jsme hráli v Úhřeticích. Byl to křest pátého CD Mogulu. Pořadatelé správně vycítili příležitost a operativně zvedli vstupné na 60,- Kč, snad proto, že ve všední den je to větší fuška, ale nas_štvali tím většinu stálých návštěvníků, do rozpaků přivedli ty nestálé a kapela, která hrála za stejné peníze jako jindy, s nimi měla vysvětlující pohovor. Zřejmě bylo potřeba zaplácnout díru v rozpočtu po Olympiku a Arakainu, což se zjevně podařilo, protože lidí bylo téměř jako na obou dvou dohromady. Aut byla plná vesnice, dokonce jeden autobus z Ústí nad Orlicí a několik mikrobusů. Start tancovačky vypadal téměř jako na Arakainu: Tma na sále, jemná modrá na jevišti, intro z plabacku, pískot a třetina sálu před jevištěm hlava na hlavě. Pak se to rozjelo, kapela s netradičními kostýmy, jichž měli nekteří členové povícero, světla již v plné parádě, protože prográmátor Jarda v neděli 12 hodin krmil počítač, a jelo to dvě série, po kterých se odehrál křest CD, jehož kmotrem byl manager Lunetic a zvukový mistr studia Benas a také jsme obdrželi dort od fanynek "Chrůdi" s blahopřáním z něhož nás zaujala jedna pěkná myšlenka: Děkujeme všem Vašim manželkám, milenkám a dívkám za to, že Vás nám každý týden na pátek a sobotu půjčují ... Zábava pak pokračovala v plném tempu, soubor byl docela ve formě, pouze hra na playback "Máme pívo" se nevyvedla (trucovala technika a alespoň se již do podobných experimentů nebudeme pouštět), a jako malý dárek jsme přetáhli Úhřetickou policejní hodinu 1:00 o jednu sérii (to za těch 60,-Kč). Pokud se ukáže, že soubor byl opravdu ve formě, tak se celá událost objeví výhledově na videokazetách, neboť se vše natáčelo dvěma kamerami SVHS a zvuk točil přímo do počítače na HD.