19.6.2022.
V pátek jsme hráli v Lohenicích. Parket v břízkách už se v našem kalendáři ustálil na každoroční zastávku a i tentokrát se zatávka povedla. Počasí luxusní, pořadatelé na jedničku a návštěvníků habaděj. Soubor hrál vesele a přes počáteční potíže s odposlechovým systémem do uší, kdy se celá kapela na pohled škrábala v prdeli, ale přitom honila knoflíky od přijímačů na opasku, se vše srovnalo a zábava šlapala jako hodinky včetné Danova parádního čísla nazývaného interně Katův šleh. Vynikající akci jsme zakončili těsně před druhou, i když původní konec měl být v jednu, pak o půl druhé, a nakonec jako vždycky.
V sobotu jsme nehráli.
12.6.2022.
V pátek jsme hráli v Otradově. V této vísce jsme hráli naposledy před devatenácti lety, v roce 2003. Pak jsme nějak upadli v nemilost a ač jsme všechny okolní parkety točili i dvakrát za léto, Otradov nám byl zapovězen. Tentokrát je jednalo o jeden ze čtyř dílů oslavy třiceti let kapely Řemen, kterou doplnily kapely Alžběta a Mogul. Alžběta akci rozjela a byla k nezastavení, takže přejela svůj časový interval o půl hodiny a tím se všechno dostalo do skluzu. Některé kapely se prostě profesionalizují ve všech parametrech. Vystoupení Řemenu bylo proloženo několika hosty, muzikanty, kteří v minulosti prošli kapelou a na závěr si všichni střihli společný kus. My jsme se díky časovým posunům dostali na řadu o třičtvrtě hodiny déle a začali jsme ve třičtvrtě na jednu. Lidí mnoho neubylo, spíše parket ještě zhoustl. Pak nás trochu zaskočila naše bývalá fanynka: Co to hrajete, tohle není Mogul, já jsem přišla na Mogul. No, parket byl ve varu, všichni na Mogul pařili jak o život, a nebyl to Mogul. Na fotkách je vidět, že pařila taky, ale na špatný Mogul. Když se vyronila potřetí, poslali jsme ji do prdele, a když ji jeden fanoušek poslal tamléž, ale zepředu, strhla se mela. Postižená měla v zádech celou rodinu, takže na fétovku. Tím atmosféra trochu povadla a zakončili jsme dvacet minut po druhé. Skvělá akce s výsledkem mínus jedna fanynka.
V sobotu jsme hráli v Kameničkách. Kameničky jsou od Otradova co by kamenem dohodil a zbytek dojel autem, a tak to někteří členové kapely zalomili po zábavě na parketě s turistickým programem na sobotní slunný den. Probuzení za podkresu hasičské soutěže není úplně ten nejlepší start, ale vše ostatní klaplo a sešli jsme se v Kameničkách. Poutová byla hodně ucouraná, jak už bývá v Kameničkách zvykem, a pořádně se areál zaplnil až před půlnocí. Soubor hrál v pohodě a dokonce ani vyhlášená zima, která kroutí muzikantům prsty, se nekonala. A pak se stala ta nehoda, že kousek před jednou hodinou kdosi povalil celý levý stoh reprobeden mimo parket na louku. Viník se samozřejmě nenašel, ale jelikož nemálo lidí kvapem opustilo areál, byla to asi kolektivní akce. Po takovémto incidentu obvykle zábava končí, neb zvukařovi jedna zkušenost s dokonalou pořadatelskou službou stačí, ale zocelený zvukař Roman vylovil bedny z louky, naskládal je na hromadu, zapojil, a ono to hrálo. Po této zkušenosti jsme dohráli závěrečnou sérii a akci dvacet minut před druhou zakončili. A pak se stala ta druhá nehoda, že přišla stěžovatelka, že si zaplatila, a že chce peníze zpátky, protože jsme nehráli do dvou. Zvukař mohl mít škodu za sto litrů a dámě chybělo čtvrt hodiny a vypadalo to na souboj právníků. Jako na pech se ten náš podnikový, který žádné Kameničky nevynechá, válel na chatě na Seči. Amerika už se dostává i na zábavy. Slušná akce s výsledkem mínus jedna fanynka a jeden zničený stojan na reprobedny.
5.6.2022.
V pátek jsme hráli v Habrech. Dohrávali jsme akci Beatles rev. a Karel Kahovec. Počasí bylo takřka ideální, v Habrech až vyjímečné, a tak přilákalo na multižánrovou akci široké věkové spektrum. Zpočátku důchodový věk, ale se setměním začal věkový průměr rychle klesat. Kousek po osmé začali Beatles prezentací období kolem roků 1961-1963, pak se přeladili do doprovodné skupiny Karla Kahovce, který střihl cca 10 věcí, částečně svých a částečně z kapel ve své éře, zejména pak Petra Nováka. Následovala přestávka, po níž Beatles vystoupili s prezentací období okolo 1968-1969. Pak už přestavba, nutno pochválit Beatles, že byli rychlí, a ve třičtvrtě na dvanáct jsme začali my se dvěma hodinovými bloky. V 1:24 začalo pršet a když déšť nabral obrátky, deset minut před druhou jsme dost dobrou akci ukončili.
V sobotu jsme nehráli.
8.5.2022.
V pátek jsme hráli v Pardubicích, v multižánrovém DOLI klubu. Vše se opakovalo jako v lednu, jen těch lidí bylo o polovinu míň a bubny nebyly eletrické, ale opravdické. Lidi se chytli hned od začátku, ale ta výdrž už není co bývala, po půlnoci už většina odpadla, a tak jsme finále stanovili na půl druhou s posledními vytrvalci.
V sobotu jsme nehráli.
18.4.2022.
V pátek jsme hráli v Heřmanově Městci. Po dvou covidových letech bez pomlázkových zábav vyšla letošní, s pořadovývm číslem 48, na pátek do heřmanoměstecké sokolovny. Klasická neděle, kdy o půlnoci začíná šukačka, to sice není, ale při covidovém úpadku pořadatelů těchto vyhlášených nedělí alespoň nešukačková pomlázková. Návštěva byla velice pěkná a skvěle se bavící. Soubor hrál v dobré pohodě a obohatil publikum novými jevištními kousky, z nichž některé byly vyhrabány z archívu a bavily i rodiče zdejších návštěvníků. Skvělou akci jsme zakončili ve dvě.
V sobotu jsme nehráli.
26.3.2022.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Jestřabi Lhotě a předskakovali jsme kapele Ortel. Formát již vyzkoušený na minulých akcí fungoval opět dobře. Soubor představil novinku: nového bubeníka Jindru Kafku. Jindra po pár zkouškách oživil zvuk kapely, která dostala opět ten správný švih a tah na branku. Odehráli jsme hodinu a půl bez přestávky, čím jsme opět nastavili laťku pro naše močové měchýře. Jedinou kaňkou, spíše akademickou, na celé akci byl termín, který bývá každoročně vyhražen taškařici Kapela na lyžích. Dvakrát už se kvůli covidu nekonala a letos jsme dali přednost hraní, kterého za ty dva roky bylo pomálu.
30.1.2022.
V pátek jsme hráli v Pardubicích, v DOLI klubu v Polabinách. Narozdíl od Rosignana, které je za rohem a je to restaurace s odhrnutými stoly pro parket a kapelu, je DOLI klub prvoplánově multižánrová scéna se zázemím pro vystoupení čehokoliv, i Mogulu. Normální jeviště s ozvučením a osvětlením a k tomu šatna pro účinkující. Všechno ale ve tříčtvteční velikosti. K tomu ještě dva bary v normální velikosti. Soubor hrál zpočátku rozháraně, neb z důvodu malého prostoru jsme akustickou bicí soupravu nahradili eletrickou, tříčtvrteční, a synchronizace s neslyšnými bubny byl trochu oříšek, leč během první série jsme se našli a vše bylo v pohodě. Návštěva byla tak akorát, tříčtvrteční. Nepřekročili jsme státní covidový limit 100 lidí, ale bylo pěkně živo. Vynikající akci, oázu uprostřed covidového temna, jsme zakončili ve třičtvrtě na dvě, abychom uprostřed sídlište nerušili. Za zmínku stojí, že naopak sídliště rušilo náš odposlechový systém, který běhá na Wi-Fi. Asi tak polovinu zábavy se ovládací tablet zoufale připojoval k mixu s náhodným úspěchem, ale od cca 23:30 problémy ustaly. Děti na sídlišti šly spát.
V sobotu jsme nehráli.
23.1.2022.
DOLI klub zatím stále platí. Pro vstup je nutné dodržet současná pravidla, u vchodu bude čtečka na prokázání. Roušky pouze bez konzumace. Takže chlastejte a nemusíte.
9.1.2022.
Předpoklad se částečně naplňuje. Heřmanův Městec je zrušen. Podmínka pro pořadatele ze strany sokolovny byla: místo parketu židle jako v kině a respirátory. Jelikož už 37 roků hrajeme zábavy, tak takovéto prostředí nám ani pořadatelúm na pobavení moc nepřišlo. A tak napjatě očekáváme, jak to dopadne o 14 dní později s DOLI klubem v Pardubicích. Na fermanu máte první letní ochutnávku.