V sobotu jsme nehráli v Sedletíně. Pořadatel akci v 15:00 zrušil z důvodu nejistého počasí. Kapela se sjížděla na akci z celé Evropy: Řecka, Itálie, Rakouska a ze Seče, někteří i dovolenou zkrátili, a nic. Tak v sobotu v Hrochově Týnci. Už má být zase léto.
21.7.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Hrochově Týnci. Po loňské premiéře v tomto pěkném městském areálu jsme úspěšně přidali druhé kolo. Po propršeném minulém víkendu bylo počasí na jedničku, či spíše na nulu, protože bylo vedro na padnutí a to celou noc, takže nejvíce akční byl hmyz všeho druhu, který vlezl všude, kde viděl nějaké světélko. I do nosu na fosforky. Navštěva byla trochu ucouraná, leč vytrvalá a vzhledem k tomu, že zde panuje normativ na parket až o půl jedenácté, vlastně včasná. Na taneční beton se vysypali o půl jedenácté. Soubor hrál uvařeně a zpoceně. Kytarista Martin pořídil nový kus nábytku, takovou placku, přes kterou prohání kytáru, a první použití bylo velice pozitivní. Vynikající akci jsme zakončili ve dvě. To už se zčerstva zvedal vítr, leč bouřka s nepřehlédnutelnými efekty nás naštěstí minula.
27.7.
V pátek jsme hráli v Heřmanově Městci. Na asfaltu na hřišti jsme hráli naposledy před pěti lety o pouti. Hned na první pohled byla vidět změna. Vyrostlo zde hřiště s umělým povrchem a jemu padla za oběť bývalá autobusová čekárna, ve které se hrálo. Nahradila ji provizorní bouda z lešeňových trubek s vrstvou igelitových fólií, která docela vyhovovala, ale buďme rádi, že nepršelo. Návštěva byla zpočátku mírná a později překvapující, zejména v kontrastu s katastrofálním plakátováním. Soubor hrál slavnostně, neb na akci zavítala televize. Tentokrát to nebyla česká, ale místní TV Leknín. Kdy, jak, a co to nakonec bude zjistíme všichni usilovným sledováním tohoto plátku. Zábava se rozjížděla pomalu jako vždy, rozjela se pěkně, ale stejně se víc chlastalo než křepčilo, neb fronta na nápoje byla nekončící. Skvělou akci jsme zakončili ve dvě.
4.8.
V pátek jsme hráli v Mikulovicích. Mikulovický parket jako jeden z mála drží pravidelnost zábav po celé prázdniny a vystřídá téměř vše z okresního přeboru, i Mogul. Loterie nestálého počasí tentokrát vyšla a přilákala pěknou návštěvu. Soubor hrál s chutí a taneční asfalt rozpohyboval prvními kusy. Zábavu narušil drobný incident, kdy se opojený mládenec jal procházet po jevišti a nedbal slušné výzvy k opuštění prostoru. Od neslušné výzvy mě ještě bolí palec pravé nohy a odvážného hocha prdel. Exhibici easy frikulínů mezi aparaturou za statisíce peněz opravdu nefandíme. Pěknou tancovačku jsme zakončili v zavírací druhou hodinu, což bylo novum, neb zde se hrálo odjaktěživa pouze do jedné.
11.8.
V pátek jsme hráli v Kameničkách. Kameničky připravily pro návštěvníky malou bojovku, neb obec je rozkopaná a příjezd od Hlinska byl objížďkou prodloužen o 4 kilometry. V areálu v břízkách byly na první pohled dvě malá vylepšení: nové toalety a studna. Návštěva byla pěkná a jako vždy v Kameničkách opožděná. Soubor hrál trochu indisponovaně, neb kytarista Jirka se posunoval za pomocí fofrklacků a zábavu odehrál na otočné židli. Věčné téma Kameniček: zima nebo ještě větší zima, bylo úplně naruby. Když jsme ve dvě končili, bylo ještě větší teplo než na začátku, ještě víc než na tričko. Ale abychom nebrblali, že v Kameničkách ani nekáplo, lehký deštík spustil při odjezdu ve tři, a pořádný slejvák od Nasavrk až na základnu.
V sobotu jsme nehráli.
18.8.
V pátek jsme hráli v Habrech. Předpověď na pátek se rosničkářům povedla. Opravdu se vypršelo přes den a večer ani nekáplo. Zato jasná noc přišlápla teploměr k zemi a bylo krušno už na začátku zábavy. Návštěva byla velice pěkná a mladá, a na parket se odvážila záhy. Soubor hrál v oslabení. K prvnímu chromému sedícímu kytaristovi se přidal i druhý, jenž k zánětu šlach na ruce vyfasoval i sádru, a tím se ocitl v postavení mimo hru. Zaimprovizovali jsme sestavu jako na podzim a až na drobné vzpomínání se vše zdařilo. Skvělou akci jsme zakončili ve dvě, kdy díky kruté zimě již řady pozůstalých notně prořídly.
V sobotu jsme hráli v Pardubicích, v restauraci Rosignano. Po jarní premiéře v tomto sálku jsme dali neméně úspěšné druhé kolo. Nepřehlédnutou změnou byla exotika. V salónku, přes který jsme mimo jiné stěhovali aparát od výtahu, byla rozjetá společnost, většinou Mongolů. Začátek zábavy rozjeli na jedničku. I když se taneční parket zvětšil asi o metr, nebylo to moc znát protože kromě Mongolů bylo lidí znatelně více. Vynikající akci jsme zakončili deset minut po hlukové zavíračce, v 11:10.