16.10.
V pátek jsme hráli Rosicích nad Labem. Po roce jsme opět zavítali do fungujícího sálu na předměstí krajského města. Návštěva byla tentokrat dochvilná a se začátkem bylo obsazeno k sezení. Soubor hrál zpočátku poslechově, leč nedočkavci se odhodlali záhy. Trochu nás zaskočila nevalná akustika sálu, která obzvláště na jevišti měla hluchá místa, až z toho byla místy hluchá i kapela. Dolaďování odposlechů byla tentokrát alchymie, ale poprali jsme se s tím statečně a kapela byla zase poslouchatelná. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě.
V sobotu jsme nehráli.
23.10.
V pátek jsme hráli ve Vepříkově. V této vísce jsme hráli naposledy před jedenácti lety, v listopadu 2005, ale všichni máme ještě v dobré paměti zdejší krvavou megabitvu 17.11.2003 . Sál se trochu změnil k lepšímu, neb obec dosáhla na evropský přísun peněz, ale k naší lítosti zmizela stěna zrcadel na protější straně před kapelou. Návštěva byla velmi dochvilná, jak je na havlíčkobrodsku zvykem, a velice příjemná. Soubor hrál v dobré pohodě, neb slyšitelnost po minulém výplachu v Rosicích byla nesrovnatelná, i když zvukař se při nastavování hodně naběhal. Vynikající tancovačku jsme zakončili ve dvě a geny místních a přespolních se nezapřely. Rvačka byla v lokále a na ulici před hospodou.
V sobotu jsme hráli ve Volšovech. Volšovy jsou stálice v našem kalendáři a patří k tomu lepšímu pro nezaměnitelnou atmosféru malé hospůdky. Ač tentokrát byl silný konkurenční kalibr, vedle v Sušici Vypsaná Fixa s Visacím Zámkem, přišli zase ti, co se chtěli bavit. Soubor hrál ve skvělé náladě a ve vzpomínkové formě, takže bylo nemálo "live" improvizací a opakovaných startů. Jirka se pochlapil novým kusem nábytku a jeho krásných 100W bylo nepřeslechnutelných. Vynikající akci jsme zakončili deset minut po druhé, ale konverzační večírek pokračoval do časného rána.
20.11.
Tento víkend jsme nehráli.
27.11.
V pátek jsme hráli ve Břehách. Břehy se již staly naší pravidelnou jarní a podzimní zastávkou. Návštěvnost je neměnná, tak akorát, a jen skladba příchozích se střídá s ročním obdobím. Soubor hrál v pohodě a přilákal první nedočkavce již v první sérii. Vyzkoušeli jsme skoro novinku, akci bez zvukaře, neb jsme nesehnali nikoho ke kapelnímu tabletu. Jde to, a možná je to i lepší. V minulosti se tohoto zhostil kytarista Míla, jenž je i zvukař. Skvělou tancovačku jsme zakončili čtvrt hodiny po druhé.
V sobotu jsme hráli v Rozsochatci. Na začátek prosince nezvykle přituhlo a první šance na ohřátí se nám naskytla v Běstvině u hořícího automobilu. Bohužel dvě hasičská auta zablokovala cestu a museli jsme hledat náhradní trasu. V Rozsochatci bylo na mikulášskou zábavu příjemně vytopeno a připraveno jak se na zdejší pořadatele sluší a patří. Ovšem návštěvníci se snad zdrželi u toho hořícího auta, neb úvodní docházka byla tristní, ale nakonec se dostavili v počtu obvyklém. Soubor hrál pro úvodní poloprázný sál k poslechu, ale i tak podráždil jedince k nástupu na parket, a od dalších sérií se zábava rozjela v plném tempu. K mikulášské zábavě patří i nadílka a i tentokrát se po košíku kazet jen zaprášilo. Vynikající tancovačku jsme zakončili deset minut po druhé.
11.12.
Tento víkend jsme nehráli.
18.12.
Tento víkend jsme nehráli.
28.12.
V neděli jsme hráli v Lázních Bohdaneč. Ani naše třetí účinkování v této hospůdce nevybočilo z řady těch předchozích. Útulné prostředí, klubová atmosféra a hodně kamarádů, dávných i nedávných. Úvod akce obstarala kapela Kodex, jejíž reperoár je složen výhradně z tvorby plzeňské kapely Odyssea. Pěkná oddechová muzika, která v druhé půlce setu zvedla za židlí nemálo fandů. Po hodině a půl jsme střídali a po přestavbě jsme zahájili o půl dvanácté. Večer pokračoval ve veselém duchu, i když někteří byli po bramborovém salátu evidentně unaveni. Péknou zábavu jsme zakončili deset minut po druhé.
V úterý jsme hráli v Jeníkovicích. Výroční datum kapely 27.12. připadlo tentokrát na všední úterý, ale řadová oslava 31. let souboru byla silně nevšední. Návštěva se silně pochlapila a k sezení bylo vyprodáno se začátkem zábavy. Soubor hrál trochu nově, neb se dva alternující kytaristé poprvé potkali spolu na jednom jevišti a to bez jakéhokoliv zkoušení. Bohužel nás hned v počátku trefila technická nehoda, kdy frontmenovi nešel v prvním kuse mikrofon a zlobil celou první sérii. Po řádném vyšetření se vše urovnalo a zábava dostala správný bigbítový spád, který narušila pouze drobná nešťastná chyba, o půl jedenácté došel rum. Ale jinak se hoteliér Tomáš pochlapil, jsa poučen kolapsem při oslavě 29 let Mogulu, a žíznivý nápor eliminoval s přehledem. Vynikající závěr roku 2016 jsme zakončili pět minut po druhé.