V sobotu jsme hráli v Bylanech. Stejně jako loni letní čas a teplé počasí do sálu již příliš nelákalo, a tak byla účast slabší. Soubor hrál v pohodě, ale zvukařovi se moc nedařilo. Kapelu pojal jako výzkumný úkol a experimenty nebraly konce. Zvláště ve stopkových závěrech skladeb se ukázal jako šestý hrající kapitán. Kapela dohrála a aparatura nevesele pokračovala. I přes tyto neduhy se návštěvníci nenechali odradit a byli velice taneční. Pěknou závěrečnou bylanskou jsme zakončili deset minut po druhé.
13.4.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Krouně. Vyhlášený sál na hlinecku byl tentokrát poloprázdný, neb v Herálci, který stáhne svými svozy všechen použitelný materiál z celého okolí, byl těžký kalibr. Návštěva byla tedy poslabší, ale velmi taneční a dobře se bavící. Soubor hrál trochu slavnostně, neb kytarista Míla nazul pátý gumy. Kromě něj, neb řídil, byli všichni na dort. I nečekaná posila, osvětlovač Zbyněk, který o kamionové dovolené vyrazil posílit naše řady. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve čtvrt na tři, ale cesta domů byla nekonečná. Motoru avie povolilo jakési těsnění, a tak jsme z něj vyrobili parní stroj. Asi sto litrů vody jsme během pěti zastávek přeměnili na páru.
10.4.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Rozsochatci. Velikonoční zábavě předcházela termínová přestřelka jestli neděle nebo sobota a nakonec si pořadatelé přáli sobotu. Návštěva byla příjemná, ale troufám si tvrdit, že na velikonoce je neděle oblibenější termín. Soubor hrál v pohodě a přilákal první koledníky hned od počátku. Skvělou tancovačku jsme zakončili ve dvě.
27.4.
V pátek jsme hráli v Semíně. Pro druhou akci v této skvělé hospůdce jsme zvolili stejný formát jako minule. První hrála kapela Ú.S.P., která měla v plánu o něco delší set, neb docvičila repertoár. Bohužel asi tak po pěti kusech se stala taková nehoda, že hostinský prošlápl dekl na zemi za výčepem a zřítil se po příkrých schodech do sklepa. Nastala záchranná akce, a když se ho zhruba po deseti minutách podařilo z tmavého sklepa vytáhnout, čekalo se na ARO. Dojezdový čas nebyl z nejrychlejších a ARO hostinského skoro po půlhodině odvezlo. Naštěstí servisní prohlídka v nemocnici dopadla dobře a výčepní byl o půlnoci zpátky. Ú.S.P. hrálo asi do půl jedenácté a po drobné přestavbě jsme zbytek dohráli. Úspěšná byla opět Sundáme to prádlo, a frontmen Pavel měl plné ruce práce. Kousek po druhé, když už jsme skončili, padla první rvačka, po půlhodině druhá, ryze dámská, a po další půlhodině třetí, kdy se pochlapil dolámaný hostinský a úspěšně knokautoval soupeře. Pravá jihočeská byla proti zážitkové semínské slabý odvárek: ARO, kozy a tři rvačky.
V sobotu jsme hráli v Prachovicích. O co šlo, pochopili jsme až na místě. Parta z řad zaměstnanců fy Panasonic vymyslela akci pro zaměstnance zbylé a další z okolních továren. Večer s kapelou a diskotékou za cenu 400 Kč pro pány a 300 Kč pro dámy, v kteréžto ceně je neomezená konzumace nápojů. Cena pro zdatného pijáka více než zajímavá. Bohužel z původních přihlášených zájemců zbyla pouze část a tak prostředí bylo poněkud komorní. Hráli jsme od devíti do půlnoci, kdy nás vystřídal DJ s kufříkem CD. Ovšem neomezená konzumace bylo velké lákadlo, a tak jsme netrhali partu a konzumovali i se zvukovým podkresem DJ.
4.5.
V pátek jsme hráli ve Dřenicích. Tradiční první letní parket nezastihl počasí v dobré formě. Bylo hnusně. Zima, vítr a déšť, který se dostal až do poloviny krytého parketu. Návštěva byla úměrná těmto parametrům a spíše až překvapivá, že byl někdo tak odvážný. Soubor hrál zmrzle. Na sobě všechny zimní doplňky a v sobě všechny ostaní doplňky. Zima byla taková, že holky nesundaly v Sundáme to prádlo ani podprsenky. Poslední dvě série ještě přituhlo a znovu se rozpršelo a bylo opravdu velké úsilí donutit prsty hrát podle předpisu. Zimní parket jsme zakončili v dřenickou půl druhou.
V sobotu jsme hráli v Úmyslovicích. V této obci na nymbursku jsme hráli naposled před devíti lety. Pořadatelská parta Leciáni to vzala za správný konec a přijeli jsme zase jednou do kulturního prostředí, kde všechno funguje. Jen ta návštěva neodpovídala pořadatelskému úsilí a nadšení. Soubor hrál v pohodě a už s prvními kusy přilál nedočkavé pamětníky. Těch bylo docela dost a zábava se slušně rozjela. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě a s bezvadnými pořadateli domluvili další spolupráci na podzim. Po příjezdu na základnu do Jeníkovic jsme škrábali zamrzlá auta. Ještě že to bylo tentokrát ještě v sále.
11.5.
Tento víkend jsme nehráli.
18.5.
V pátek jsme hráli ve Starých Čívicích. Třídenním oslavám výročí 750 let obce předcházelo několikaměsíční chytračení, jak to zorganizovat, aby na tom chytráci co nejvíc vydělali. Volba zvukaře byla pal-nepal, volba jeviště ještě víc a pořadí kapel jakbysmet. Přijeli jsme na sedmou a zvukaři ještě neměli elektriku, která začala fungovat v osm. Jeviště již bylo od rána druhé, neb to první bylo tak pro dechovku a zvukař chytráky napomenul. Veškeré časové dispozice padly a hrálo se až to bylo technicky možné, což nakonec vyšlo tak nějak fifty fifty. My jsme hráli od devíti do jedenácti a po přeshodinové přestavbě hrál Stresor od čtvrt na jednu. Celý večer pršelo, místy hodně, místy méně, ale na rozšlapané louce, kde se ještě před několika dny proháněli koně, to vyšlo nejlépe na holínky. Měl jsem je. Přibližně deset minut před koncem našeho setu vypadla v elektrice fáze a zvukaři museli hodně improvizovat, aby se mohlo pokračovat. Návštěva byla úměrná počasí a velmi příjemná. Pořadatelé pro návštěvníky měli naštěstí připravené přístřeší včetně velkého výčepního stanu, což bylo velice pozitivní. Oslavy pokračovaly následující den, ovšem s jinými kapelami, jiným zvukařem a dokonce i jiným jevištěm. Promyšlená akce.
V sobotu jsme nehráli.
25.5.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v České Bělé. V této obci jsme hráli naposledy v roce 1995, ale to bylo pro jinou partu než dnes. Pokud jsme někdy chválili pořadatele za skvělý přístup a servis, tak Kódl to dotáhl do maximální dokonalosti. Každý člen kapely dostal láhev ferneta signovanou datem události, na jevišti lednička s pochutinami, nekuřácký sál a stoprocentní starost o kapelu i o lidi. I ceník byl nevídaný, například pivo 11° za dvacet je zřídka vídaný luxus. Návštěva byla velice pěkná a i včasná. Soubor hrál v pohodě, a i když akustika sálu nebyla z nejlepších, vypořádal se s ní se ctí, a přilákal první nedočkavce hned s prvním kuse. Inzerovaný vstup Janiček zdarma vyšperkoval pořadatel ještě lahví Jelzina pro všechny Jany, co se sešly na jevišti. Byly tři. Vynikající akci jsme zakončili dvacet minut po druhé.
1.6.
V pátek jsme hráli v Dědové. Podzimní počasí na vysočině bylo stejným pozadím jako při naší první "letní" akci ve Dřenicích. Prkenný parket plný louží, lavičky nacucané vodou, všude mokro a od půl desáté do půl jedenácté pršelo. Toto letní prostředí přilákalo jen zocelené jedince a návštěva byla velmi skromná. Soubor hrál velmi zimně využívaje všech dostupných zimních doplňků, leč i to bylo málo. Od huby se kouřilo už v sedm hodin. Nakonec se z toho vyvinula hezká akce. Namaštěná parketová prkna ve směsi s vodou vytvořila veselý povrch, kde se ti, kdo neleželi v těch olejových sračkách, hodně nasmáli. Ve čtvrt na jednu, když jsme seděli u večeře, vypukla před kioskem velká mela, která se záhy přesunula před areál a vzala ssebou polovinu publika, která už se nevrátila. Dohrávali jsme opravdu komorně do druhé ranní.
V sobotu jsme hráli v Sezemicích. V polabí bylo znatelně tepleji a i slunečný den navodil mnohem lepší atmosféru pro večerní zábavu. Při příjezdu do areálu jsme ještě čekali, až skončí fotbalový zápas. Domácí vyhráli 2:1 a nálada pro večerní zábavu byla dobrá. Návštěva tak byla slušná. Soubor hrál v pohodě, i když nějakou dobu k poslechu, neb za světla se nikomu na taneční beton nechtělo. Pěknou akci jsme zakončili o půl druhé, neb město Sezemice má policejní hodinu.
8.6.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Čachotíně. Narozdíl od loňského roku, kdy jsme zde hráli v dešti a kalužích, bylo tentokrát počasí ukázkové. Ukázková byla i návštěva. Soubor hrál v pohodě a vytáhl na taneční beton první nedočkavce s prvními kusy. Vynikající tancovačku jsme zakončili kousek po druhé k velké nelibosti publika, ale parket je uprostřed vesnice a vše má své hranice.
15.6.
V pátek jsme hráli ve Zdechovicích. Akce byla první pokus o kulturu tohoto formátu v této obci, kterou organizovala domácí kapela Mortuary. Areál byl velice příjemný a hezky připravený, nechybělo občerstvení všeho druhu a příjemné bylo i dobrovolné vstupné. První hrála kapela Promile, pak pořádající Mortuary a nakonec my. Harmonogram se dostal do předpokládaného skluzu, a tak jsme začali o hodinu později než podle plánu a skončili kousek po půl jedné, neb areál se nachází uprostřed obce. Velmi vydařená akce.
V sobotu jsme hráli v Kameničkách. Cestou jsme jeli po čerstvém dešti a i v Kameničkách byly kaluže a mokré lavičky, ale po celý večer už ani nekáplo. Naopak se vyjasnilo a to je v kameničkách krušno. Návšteva byla trochu ucouraná, ale pěkná. Soubor hrál zmrzle a ke slovu přišly všechny zimní doplňky a destiláty. Absoulutním vítězem v této disciplíně se stal náš bývalý zvukař Václav. Po půl roce s námi vyrazil na zábavu, ale nedočkal se ani zvukovky. Zaspal už v osm hodin a pak se stal mistrem ve vrhu šavlí. Ani ne tak na vzdálenost jako na počet. Skvělou tancovačku jsme zakončili o půl třetí.
22.6.
V pátek jsme hráli v Malči. V této obci jsme hráli naposledy v roce 1988 a to bylo v hospodě, kde je dnes vietnamský krámek. U nové hospody, která je v budově bývalého kina, je krásný areálek pro open-air akce. Bouda pro kapelu byla sice menších rozměrů, ale zase měla obslužné okno přímo do výčepu. Návštěva byla velmi komorní, neb počasí příliš letní nebylo a pořadatel měl snahu už od čtvrtka akci zrušit, ale velice konzumní a taneční. Soubor hrál hodně zmrzle, neb teplota neměla daleko do Kameniček včetně konzumace destilátů. Pěknou zábavu jsme zakončili kousek po jedné, neb se hraje uprostřed vesnice.
V sobotu jsme hráli v Kočí. I když večerní teplota neklesla tak jako na Vysočině, teplá noc vypadá jinak, a tak ani v Kočí žádnaá tlačenice nebyla. Soubor hrál první sérii koncertně a vychutnával zvuk, který byl nejlepší od začátku roku. Sváteční zvukař Buňák ukázal, že stejné čudlíky dokáží vykouzlit i lahodnou zvukovou kulisu, po které pomlaskávali nejen posluchači, ale zejména kapela. Příjemnou tancovačku jsme zakončili ve dvě.
29.6.
V pátek jsme hráli ve Dřenicích. Druhé podání ve Dřenicích bylo léto. Až neuvěřitelné. Ovšem zaskočilo i návštěvníky, kteří courali. Taky neuvěřitelně. Za světla to prostě na zábavu netáhne. Soubor hrál letně a přilákal první nedočkavce hned od začátku, a pak se parket plnil a plnil. Skvělou letní tancovačku jsme zakončili v dřenickou půl druhou.
V sobotu jsme hráli v Rané. Už cestou jsme potkali dvě akce a pořadatel nám vyjmenoval tři další v okolí, které se sešly na jeden den. Návštěvníci se rozdělili a na Ranou jich zbylo pomálu. Soubor hrál dlouho koncertně k poslechu, neb sedící pili statečně na plachost a odvážili se až po třech sériích. Překvapivě zabodovaly ploužáky, kdy byl parket opravdu plný. Hezkou tancovačku ve vynikajícím areálu, který se oproti minule zase trochu vylepšil o další zastřešení, jsme zakončili ve dvě.