7.10.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. Zábava v předvečer hasičské soutěže v Jeníkovicích přilákala zejména hasiče na soustředění a vypilování detailů hasičského útoku. Vyšlo to na jedničku. Hasiči na sračku a soutěž taky. Soubor hrál trochu nachlazeně. Frontmen Pavel pojal ve čtvrtek nějakou rýmičku a kašílek a výsledkem byly tak tři slušné série. Zbytek už byla jen improvizovaná práce s hlasem a předčasný konec ve čtvrt na dvě. Poděkování patří taktéž kapele Vypsaná Fixa za zapůjčení stojanu na hajtku, kteroužto jsme zapoměli minulý týden v Herálci. A ještě jedno poděkování mládenci, který zeblil dámské záchody jako státní malíř. Má se hlásit u hostinského. Potřebuje doma taky něco přeštrejchnout.
V sobotu jsme hráli v Rozsochatci. Nekuřácký sál v Rozsochatci je rarita, která nás vždycky dostane a ukáže, že to jde. Prostředí na sále jak do plesu, z podlahy by se dalo jíst a k tomu vynikající servis pořadatelů. Soubor hrál stále nachlazeně, ale Pavel se celý den kurýroval Vincentkou a podobnými sračkami, a když jsme trochu zredukovali repertoár, vydržel do závěrečné druhé hodiny. I stojan se v Herálci našel. Jen ta avie pořád stůně. Už jsme vystříleli všechny nápady, zase máme v kabině barel s naftou a cestou domů jsme ji dvakrát přemlouvali.
14.10.
Tento víkend jsme nehráli.
21.10.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Krouně. Po celodenní údržbě palivové nádrže jela avie jako dráha. Před sokolovnou v Krouně se zasekla převodovka a ke stěhovacím zadním dveřím jsme ji na spojce už dotlačili. Tlačení plné avie nám letos docela jde. Návštěva byla zprvu komorní, ale nakonec se to rozjelo velmi. Soubor hrál první dvě série koncertně a v rámci koncertu předložil dvě repasované věci. Staronovou Tak už mu dej, a archivní Memento. Skvělou tancovačku jsme zakončili v prodlouženou čtvrt na tři. Upadlý nosník táhel převodovky nahradil řetěz s několika šrouby M10 a avie opět jela jako dráha. O dalších myšlenkových pochodech píše kapelník na Lampárně: Sobotní Krouna i přes okolní zábavy krásná akcička. A ještě bych chtěl poděkovat vymatlanýmu debilnímu kreténovi, ktrerý nám utrhl u avie stěrač a kabel asi od ventilátoru, že se nebudu v týdnu nudit a mám co dělat, aby se zas podobný hovado mohlo před slečnou předvést, jaký je borec. Díky magore!!!!
28.10.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli ve Starých Čívicích. V této obci kousek od Pardubic jsme hráli vůbec poprvé. Sál zdejší hospody U Benešů, kde bylo několik let skladiště, slouží opět svému účelu. Klenuté stropy a secesní oblouk nad jevištěm na nás dýchly nejen historií, ale i ukrutným akustickým dozvukem, který jsme slyšeli ještě nad ránem při usínání v posteli. Návštěva byla na premiéru i přes nečekané sněhové nadělení velice pěkná a velmi taneční. Soubor hrál s menším zpožděním, neb historická byla i elektroinstalace a připojení motorové přípojky bylo velmi problematické. I poté dvakrát vypadl hlavní jistič uprostřed první věci v sérii, a když vypadl potřetí o přestávce, zjistili jsme, že chyba byla v řízkách. Na vetchou elektroinstalaci stačil friťák. Vetché byly i schůdky na jeviště. Kytarista Míla při sestupu předvedl epizodu "neotevřený padák". Zajel do schodů jak do tvarohu a přidal parakotoul, model Indiana Jones XXXL. Svělou tancovačku jsme zakončili ve dvě, i když nemálo rozjásaných jedinců popadalo už po půlnoci
4.11.
V pátek jsme hráli v Prosetíně. V této hospůdce jsme hráli naposledy vloni na jaře a od té doby se tu mnoho kapel neotočilo. I návštěvníci pozapomněli, kde Prosetín leží a trousili se hodně poskrovnu a dlouho. Poslední somráci, ve snaze vyhnout se vstupnému, dorazili až o půl jedné. Nevyhuli. Soubor hrál dlouho jen k poslechu a paradoxně nejvyšší nával zaznamenal první ploužák. Nemálo z přítomných bylo totálně na sračku a jejich přítelkyně je odváděly už před půlnocí s problémem dostat je do dveří. Hodně uchlastnou tancovačku jsme zakončili ve dvě.
V sobotu jsme nehráli.
11.11.
Tento víkend jsme nehráli.
18.11.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Bylanech. Přesně před třiadvaceti lety, v pátek 17.11.1989, jsme hráli na zábavě v Živanicích a už ten večer šla sálem informace, že v Praze se něco semlelo. Toliko historie, ale jelikož se na krajích dostávají do vedení kultury a školství zase komunisti, je potřeba si zopakovat stará pravidla o vlivu hudebního projevu na vývoj socialistické mládeže. V Bylanech byl vliv asi takový, že v devět bylo obsazeno k sezení. Soubor hrál po týdení pauze v pohodě a i návštěvníci se nenechali zahanbit a vlétli na parket hned vzápětí. S přibývajícím časem neustálé courání dobré poloviny sálu ven a zpět způsobilo vyvrzání posledních zbytků tepla, takže nemálo vytuhlých jedinců se dalo na zbabělý ústup ještě před koncem zábavy. Skvělou tancovačku jsme zakončili kousek po druhé, kdy vydrželi jen největší otužilci.
25.11.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Mrákotíně. V Mrákotíně jsme hráli naposledy před dvěma roky na podzim, když následující jarní termín skončil ztroskotáním avie u Skutče a následným odtažením na tyči zpět na základnu. Pořadatel nám sdělil, že návštěvnost za ty dva roky slábne a lidi nechoděj. Měl pravdu. Soubor hrál ve velmi komorním prostředí a začínal až ve čtvrt na jedenáct, kdy už to trochu připomínalo zábavu. V komorním duchu pokračoval i celý večer až do za deset minut dvě. Do Mrákotína jezdíme od roku 2005 je velká škoda, že tento příjemný sálek schází na nezájem návštěvníků. Co se týče prostředí a obsluhy patří přitom k těm nejlepším.
9.12.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. Zima letos udeřila velmi časně a teplota -17°C nebyla tou nejvhodnější pozvánkou na zábavu. Nicméně restauratér Jarda podráždil radiátory nadstandardním způsobem, že byly rozpálené ještě po uklizení aparatury. Sem bych pozval některé pořadatelé na školení, že to vypadá jinak, když se lidi na sále neklepou v zimních bundách. Návštěva byla taková jeníkovická, tentokrát však více přespolních a méně domácích, kteří nejsou zdejší hospodě příliš nakloněni. Soubor hrál po dvoutýdenní pauze vpomínkově a předložil několik nových verzí běžného repertoáru, že by je nepoznal ani autor. Překvapení pro nově příchozí čekalo již při příchodu, kde výběrčí vstupného již v deset hodin spal. Zjevná únava materiálu. Podobný výsledek byl i ve zvukařském sektoru. Únava materiálu. Neposlouchatelná. Veselou jeníkovskou jsme zakončili těsne před druhou.
V sobotu jsme hráli v Trhové Kamenici. Ani zde nebylo mrazivé počasí tím největším lákadlem, ovšem narozdíl od předchozího dne zde mělo topení trochu po sezóně a jeho plánovaná jarní rekonstrukce dávala tušit jeho stav. Návštěva byla o něco slabší než při naší poslední akci na velikonoce, ale slušně pohyblivá a konzumační. Soubor hrál po páteční předehrávce uvědoměle a vykolejily jej jen nezvyklé technické potíže. Nejprve zmizela z kláves všechna uživatelská nastavení, což napravila záložní, sice ne moc aktuální, data. Pak se v kytaře pohnuly pružiny u kobylky, což spravil šroubovák a desetiminutová pauza. Poslední potíž nastala hodinu před koncem, když bubeník defloroval blánu na malém bubínku. Náhradní samozřejmě nebyla a tak ji opravil jako papírového draka z hračkárny. Drak dlouho nevydržel a pasáže na malý buben byly velmi veselé. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě. Venku bylo snad -20°C.
16.12.
Tento víkend jsme nehráli.
23.12.
Tento víkend jsme nehráli.
26.12.
V úterý jsme hráli v Olešné. Zábavy v Olešné jsou poněkud v útlumu a tato štěpánská byla snad první a jediná akce za podzimní část roku. Situace se má zlepšit na jaře, kdy je již nemálo akcí naplánováno. Pořadatel navíc překvapil nezvykle vytopeným sálem. Takové teplo zde snad ani nepamatujeme. Návštěva byla pěkná a poněkud ucouraná. Soubor hrál svátečně, prskavky naladily vánoční atmosféru, a i koledu jsme utrousili. Do repertoáru jsme vrátili věc Jen se díváš s drobnou úpravou. Návštěvníci se rozdělili zhruba na tři části. První vyrazila na parket vzápětí a vytrvale podupávala, druhá vyrazila k výčepu a vytrvale chlastala, a třetí jen čuměla a pletla se prvním dvěma při práci. Poté došlo k drobným pěstním střetům prvních dvou za vydatného čumění třetí. Pěknou sváteční tancovačku jsme zakončili ve čtvrt na tři.
28.12.
Ve čtvrtek jsme hráli v Bylanech. Sváteční datum v kalendáři Mogulu se opět vydařilo. Přišli skoro všichni a bylo plno. Soubor hrál ve velké pohodě a zopakoval vánoční repliky použité v Olešné. Taneční parket byl plný od počátku do konce zábavy a velice živý. Vynikající tancovačku jsme zakončili ve čtvrt na tři. Pěkný dojem pokazila dramatická mela asi deset minut po konci zábavy ve vchodové chodbě. Na přání do Nového roku to nevypadalo. I když...