V sobotu jsme hráli v Kameničkách. Tentokrát to bylo zcela netradičně na hřišti v rámci oslav 110 let fotbalu v Kameničkách. Jako jeviště byl použit nákladní automobil, který plně vyhovuje, jen nás několikrát rozhodilo jeho pérování, i když byl podepřen poleny. Taneční parket byl složen z prkenných desek přímo na hřišti, aby se pažit neunavil, neb oslavy druhý den pokračovaly. Návštěva byla velice pěkná, jen zpočátku ostýchavá. Soubor hrál roztrhaně. Do půlnoci se žádná série nevyvedla podle playlistu. Dvakrát praskla struna, několikrát vypadla elektrika v celém areálu, pak se u kláves nevybavil rif, a občasné rozhoupání auta taky rozsypalo celou kapelu. Ale od půlnoci držela elektrika, struny, a i rif se vybavil. Skvělou tancovačku jsme zakončili nachlup ve dvě, jak nařídil hlavní pořadatel, neb se hrálo přímo do vsi. Replika jedné nespokojené návštěvnice neměla chybu: Po dvaceti letech jdu na zábavu a vy hrajete jenom do dvou. To by souhlasilo. Dvacet let hrajeme jenom do dvou.
Zábava v pátek na Rané je zrušena. Pořadatel nám 14 dní před zábavou sdělil, že nemá čas. Není nad spolehlivé partnery.
15.7.
Tento víkend jsme nehráli.
22.7.
V pátek jsme hráli v Habrech. Odpolední místní deště nám paradoxně trochu nahrály, neb připláchly ze žní jednoho technika do party, ale Víťa Kubánek z Bylan stejně vynechal, neb musel své plechové kavalérii rozdávat pribiňáčky. Za volantem avie se zcela nečekaně objevil dlouholetý řidič Milan, jenž jel naposledy před deseti lety. Že nic nezapoměl, jsme poznali hned v první zatáčce. Návštěva v Habrech byla velice příjemná, i když trochu ucouraná, a zábavu nepokazilo ani jemné mrholení, které ji provázelo po celý večer. Soubor hrál zpočátku koncertně, ale po konzumaci na plachost se tanečníci osmělili a taneční beton zaplnili. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě.
V sobotu jsme hráli v Sedletíně. Po dlouhé době jsme do Sedletína přijeli jako všechny kapely v podvečer a neváleli jsme se na návsi už odpoledne po příjezdu z páteční akce. Jako obvykle sice zapršelo, ale pouze sportovně, aby se jako neřeklo, a navíc krátce po příjezdu. Návštěva byla vynikající, jako vždy v Sedletíně, a navíc počasí patřilo k nejluxusněšímu za letošní léto. Soubor hrál v pohodě a se závazkem, že omezí konzumaci pod metu z minulé zábavy. Ne každý měl ovšem uzel natolik pevný. Vynikající tancovačku jsme zakončili ve dvě, ale bubeníkovi se nějak polámal Venda a tak jsme uprostěd potemnělé obce sledovali onemanshow: Nerovný boj bubeníka se soupravou.
12.8.
V pátek jsme hráli v Proseči. Ačkoli se nedaleko motáme už spoustu let, do Proseče jsme zavítalu poprvé. Areál s krytým parketem a čerstvě dokončenou nálevnou se nacházel na okraji města s dostřelem reproduktorů přímo do centra. To se ukázalo částečně výhodou, neb to fungovalo jako signál, že už to začalo. Návštěvníci se trousili pozdě, dlouho a vytrvale, přesně tak, jak nás upozornili pořadatelé, a natrousil se jich velmi pěkný počet. Soubor hrál první sérii do města a svolával návštěvníky, od druhé již stádo metalistů zaujalo na tanečním betonu jasnou pozici. Nás spíše zaujaly požadavky mladších návštěvníků: zahrajte Kabáty nebo nějaký disko, nebo: můžete pustit mobil? Kabáty ani disko neumíme a mobil můžeme pustit leda na nohu. A drobnosti, že se rozjetému publiku tancuje nelépe na jevišti mezi kapelou, už vůbec nepobíráme. Skvělou zábavu jsme zakončili ve dvě, kterážto hodina byla vzhledem k umístění parketu více než policejní. Rozjeté publikum se po skončení dorazilo slušnou rvačkou, což bylo takové pěkné pozadí při balení.
V sobotu jsme nehráli.
19.8.
V pátek jsme hráli v Pokřikově. Loňský Pokřikov se kvůli dešti zrušil, ale letošní se co do počasí vyvedl. I návštěva byla pěkná vzhledem k tomu, že v nedalekém okolí byly další dvě akce, a přišli všichni a hlavně děti. Soubor hrál zpočátku hlavně pro děti a draftující ročníky, ale jelikož vedra ze Sahary ještě nedorazila, chlad vyhnal na parket i ostatní. Byli k neudržení a v záverečnou druhou ranní měli nejvíc starostí: Ještě jednu! Po dlouhé době jsme opět přidávali a tentokrát to byla: Skákal pes přes oves.
V sobotu jsme hráli v Kočí. Pěkné počasí přilákalo na finálovou zábavu pěknou návštěvu, hodněš pamětníků a i některé hodně zdaleka. Soubor hrál první sérii koncerně, ale pak již nová taneční zámková dlažba podstoupila další test nohou tanečníků. Finálová zábava měla slosování všech účastnických pásek za celé léto s hodnotnými cenami: pěkné jízdní kolo, velký sud, malý sud, litr kořalky a půlitr. Šťastným výhercům gratulujeme. Vynikající tancovačku se skvělým pořadatelským servisem jsme zakončili ve dvě.
26.8.
V pátek jsme hráli v Kameničkách. Naše kapelní avie je již pár týdnů poněkud z formy a tak dostat se na zábavu je někdy oříšek. Vybitá baterie a start na kabely bylo jen zahřívací kolo, které jsme dotáhli až za Nasavrky do Nové Vsi. Před Rohoznou nás dotáhl náhodný náklaďák, do Rohozné jsme tlačili ručně a pak přijel kytarista s náhradními díly a startovacími kabely. Jako záloha dorazili i hasiči z Kameniček. Avie se vlastní silou dostala až kousek před Kameničky a finále jsme jeli na majáky ve vleku za hasičskou avií. Na parket jsme dorazili o půl deváté. To už cestou poprchávalo, při rozbalování i více, což byla záruka dobré návštěvnosti. Soubor hrál asi s půlhodinovým zpožděním, ale zvýšeným úsilím dohnal drobnou ztrátu. Kolem půlnoci již pršelo souvisle a vydatněji, ale tanečnici se nenechali zahanbit a pěkně se v tom vyváleli. Krásně zmoklou tancovačku jsme zakončili ve dvě. Cesta domů už byla pod kontrolou, jen jsme cestou neustále dolévali palivo do do improvizované nádrže v obytném prostoru.
V sobotu jsme hráli v Heřmanově Městci. Loni jsme totálně propršeli a vůbec se nehrálo, ale letos to vypadalo mnohem lépe. Potíž byla s vjezdem na hřiště. Klasickou cestu přes park nějaký aktivní blbec zamknul závorou, a tak jsme se prodírali mezi stánky přes pouť. Několik stánků jsme trochu pobourali a ve dvou třetinách trasy nám došla nafta. Zopakovali jsme si ruční pohon a avii jsme ekologicky dotlačili na hřiště. Účast byla pouťová, přišli všichni. Soubor hrál v pohodě, taneční asfalt se plnil stále více, a pak se stala ta nehoda, že po půnoci začalo pršet. Vynikající akci jsme zakončili ve dvě a v solidním slejváku. Balení bylo velmi mokré, ale avie již neselhala.
Pro automobilové znalce: Avie má potíž na přívodu nafty z nádrže, a tak jsme ji nahradili kanystrem nakrátkou. Jenže přebytečná nafta končí v původní nádrži a tak spotřeba je několikanásobná a naftu je potřeba neustále dolévat za jízdy z rezervních kanystrů. Když dojde, zastavit, vytáhnout z nádrže a pokračovat. Nejhorší je volnoběh. Při jízdě přes pouť jsme měli spotřebu 20 litrů na 50 metrů, a proto došla.
1.9.
V pátek jsme hráli nehráli v Živanicích. V Živanicích jsme hráli naposledy v roce 2006. Už tenkrát bylo vidět, že to není prostor pro běžnou tancovačku a Živanice jsme vyškrtli z databáze použitelných akcí. Letos jsme tam jeli jako předkapela a zvuk pro "umělce z Prahy" Tři sestry Banditos. Bohužel ani tento titul nebyl úspěšný v nerovném souboji s počasím reprezentovným celodenním a celonočním deštěm, a i když pořadatelé avizovali přesun do suché a útulné sokolovny, zájem byl minimální. V deset hodin bylo na sále dvacet lidí, kapelu Tři sestry Banditos jsme ani neviděli, neb je pořadatel otočil zpět ještě v autě před sokolovnou, pořadatel ohlásil konec akce a vrátil vstupné. Tak jsme se dvakrát osprchovali při nakládání aparatury a když už vypadalo, že se letošní parketová sezóna obejde bez zabalení kvůli počasí, vyšlo to na tu poslední.
V sobotu jsme nehráli.
9.9.
Tento víkend jsme nehráli.
16.9.
Tento víkend jsme nehráli. Ale dali jsme se do zkoušení a oprášili jednu věc, kterou jsme hráli naposled před patnácti lety. A chystáme další kusy ze začátků kapely, které nejsou na žádném CD ani na netu, neb jak říkal starý spíkr Jakub Jakoubek před dvaceti lety: staré věci jsou hezké, staré věci nepatří do popelnice, staré věci patří na gramofon. A my ten gramofon natočíme.
23.9.
V pátek jsme hráli v Golčově Jeníkově. Ačkoliv agentury vydaly zprávu, že na havlíčkobrodku a jihlavsku pořadatelé ruší z důvodu prohibice akce, klub Vagon v Golčově Jeníkově se nepřidal. Pouze operativně zaměnil open-air za mnohem temperovanější klub. Navzdory prohibici byla navštěva vynikající a dle pořadatele jsme dorovnali svůj rekord. Soubor hrál trochu vzpomínkově, neb třítýdenní pauza klade velké nároky mozkové flešky, a oprášil tři věci. Jedna z nich je rok nehraná Lúzr, a dvě se nehrály tak patnáct a více roků: Vlastní svět a ploužák Chce to mít rád. Vynikající akci jsme zakončili ve dvě. Bohužel se vykytl malý technický problém. Ač fotograf cvakal celý večer, ve foťáku zbyla jedna nepovedená fotka. Karta už je v koši a fotky z Bylan jsou ok.
V sobotu jsme hráli v Bylanech. Zato v Bylanech byla prohibice znát. Lidí přišlo tak průměrně, ale zejména ti tanečnější. Vyhlášení opilci zůstali doma u metylu. Soubor hrál v pohodě, parket byl neustále plný a u stolů seděli jen jednotlivci. O pauzách se sice vyprázdnil, neb lidi se chodili vyvětrat, načerpat vlastních zásob a zahulit. Skvělou zábavu jsme zakončili ve dvě.
30.9.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Herálci. Úvodní akce podzimní sezóny ve vydařila velmi. Lidí mnoho-li, prohibice skončila, příjemnný vytopený sál a skvělý pořadatelský servis. Soubor hrál vesele, zejména bubeník Venda pojal jmeniny z předešlého dne komplexně, jeho štíhlý hrudník vypadal jako dívčí památníček či vytržený list z kalendáře, a volba rychlosti skladeb byla velice rozvláčná, aby si posluchači i ostatní muzikanti všechny noty lépe vychutnali. Vynikající akci jsme zakončili ve čtvrt na tři. Jednak se písničky pomalejším tempem trochu protáhly, a jednak to bylo přání pořadatelů na poslední svoz.