1.4.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. Zábavy v Jeníkovicích nikdy velkou návštěvností neoplývaly, ale tentokrát byla počáteční účast velice tristní, a tak interně zamýšlená veřejná zkouška, důležitá pro sehrání nových členů, se málem aplikovala. Nakonec se pár opozdilců docvrndalo a sál trochu vyplnilo. Soubor hrál zase trochu premiérově, neboť se konečně potkal zvukař s novým bubeníkem a poprvé se vyřádil s jeho bicí soupravou. Hezkou tancovačku jsme zakončili kousek před druhou, ale plný parket se silně dožadoval pokračování. Tak zase příště.
V sobotu jsme nehráli. Všichni šli na Arakain.
9.4.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme nehráli.
V neděli jsme hráli v Trhové Kamenici. Velikonoční akce měla všechny parametry jak se sluší a patří. Lidí hojno, chlastu hojno a nálada hojno. Jen těch pomlázek zase potenku. Po několik let po sobě střídáme na velikonoční různá místa, často hodně vzdálená, ale situce s půlnočním šukáním je snad všude stejná. Pokud nejsou potenciální šukači totálně na sračky, málokdo postřehne, proč je přesně o půlnoci přestávka, a pomlázkami disponují jen jednotlivci a kapela svou XXXXL. Skvělou velikonoční jsme zakončili ve dvě, ale mráz při stěhování ve čtyři ráno na velikonoční moc nevypadal.
15.4.
Tento víkend jsme nehráli.
22.4.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Bylanech. Podobně jako vloni byly poslední jarní Bylany hodně komorní. Tak jak jindy bývá obsazeno k sezení se začátkem, tentokrát se to nepovedlo ani do konce. Soubor hrál v pohodě a i když bylo lidí poskrovnu, většina jich byla na parketě hned od začátku a vydrželi do konce. Komorní akci, která nakonec tak komorní nebyla, jsme zakončili ve dvě.
29.4.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Olešné. Stejně jako vloni jsme se sešli na společné akci s kapelou Morčata na útěku. I návštěva byla podobná, žádné návaly a postupné courání z opalovačky. Venkovní počasí lákalo spíše na grilovačku a soudek, pokud již někdo neměl prodloužený víkend naplánovaný dlohodobě na příjemnější vyžití. Třeba na bicyklu. Formát zábavy byl rovněž shodný. Mogul od devíti do jedenácti, pak přestavba a set Morčat na útěku. Náš frotman Pavel měl čerstvě po operaci kolena, po jevišti se posunoval jako mažoretka s fofrklacky a své stanoviště zaujal na barové židli. Zvládl to v pohodě, ale bylo znát, že to není úplná sranda. Veselou taškařici jsme zakončili kousek před třetí, kdy se s posledním kouskem aparatury zabouchly dveře od avie. Vlastně nebyl poslední. Zvýšeným výkonem se nám podařilo přivařit motorovou zásuvku 64A (velikost hasičské proudnice) a ta už v Olešné zůstala a čeká na elektrikáře.
6.5.
V pátek jsme hráli ve Dřenicích. Pátek byl kupodivu jediný ze čtyř posledních dní, kdy nepršelo, a tak první parket měl zelenou. Návaly byly pozvolné, ze začátku pusto prázdno, ale nakonec to bylo jako ve Dřenicích. Soubor hrál v pohodě a frotmen Pavel předvedl klasickou lázeňskou reklamu: těžce nemoný odhazuje berle. Přitom ještě stihl vyzkoušet nový bezdrátový mikrofon a bezdrátový odposlech. Skvělou tancovačku jsme zakončili ve dřenickou půl druhou. A kousek.
V sobotu jsme nehráli.
8.5.
V pondělí jsme hráli ve Chlumci nad Cidlinou. Po roční odmlce, kdy se nenašla shoda v termínech, jsme opět zavítali do klubu Říhův dům. Příjemné komorní prostředí, sympatická akustika s klubovým zvukařem, a i trocha lidí se docourala. Soubor hrál v pohodě a brzy přilákal na parket i tu trochu, kterou posílil i frotmen Pavel, odhazujíc již podruhé své fialové berle. Pěknou akci jsme na pokyn pořadatele zakončili ve čtvrt na dvě.
13.5.
Tento víkend jsme nehráli.
20.5.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Sezemicích. V této obci jsme hráli naposledy v roce 2006 a některé změny byly patrné na první pohled. Děravou střechu z vlnitého eternitu nahradila nová a přibylo kryté místo k sezení, takže ani náhlý dešťový úlet není pro zábavu úplná katastrofa. Celodenní pěkné počasí přilákalo i na pěkný večer nemálo návštěvníků, kteří potřebovali nějak spláchnout nepovedený hokej. Soubor hrál zpočátku poslechově, neb přítomní se potřebovali napít na plachost, ale postupně se osmělovali, až byl pohyb a tanec nutností, neb teplota se jala klesat do nepříjemných hodnot. Pěknou tancovačku jsme ukončili v zavírací druhou, neb v nedalekém důchoďáku penzisté odevzdávají tou dobou naslouchátka.
27.5.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Újezdě. Letní areál v Újezdě se zastřešením velikosti velkokapacitního seníku je opravdu famózní a je jen škoda, že se duch vesnické tancovačky, který zde má dlouholetou tradici, pomalu vytrácí. Doby, kdy se do areálů v Újezdě, ve Strašově a Semíně valily kolony cyklistů a jejich parkoviště zabíralo velkou část areálu, už jsou opravdu pryč. Ani tentokrát to nebyl nijak závratný nával a navíc, jak je už dnes zvykem, do setmění minimální. Soubor hrál tedy s opožděným startem, neb nebylo pro koho, ale zase je nutno návštěvníky pochválit, neb od počátku podupávali na betoně a nebylo to jen zimou, která od půlnoci přitlačila. Frontmen Pavel se vytasil s novou soutěží, něco jako hod podprsenkou, která byla úspěšná. Sbírka spodního, či spíše svrchního, prádla byla slušná a finální zatřídění i s obrázky také. Po dlouhé době fotoaparát zabodoval. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě.
3.6.
V pátek jsme hráli ve Dřenicích. Vyhlídky na přízemní mrazíky nebyly tou pravou pozvánkou na letní parket a taky to podle toho vypadalo. Žádný návaly a zima, že přišly na řadu i zimní doplňky z nehornější police. Soubor hrál trochu přimrzle, ale čekali jsme to horší. Soutěž v hodu spodním prádlem se docela ujala a do fotosbírky přibyly další kousky. Bohužel tentokrát bez detailů výplní. Hezkou zimní tancovačku jsme zakončili o půl druhé.
V sobotu jsme hráli v Kameničkách. V Kameničkách jsou přízemní mrazíky běžně i bez předpovědi, a tak byl nehornější police úplně prázdná. Mentalita je zde ovšem úplně opačná. Čím více zimy a deště, tím více lidí. Bylo plno a nekuřákům se od huby hulilo už v devět. Soubor hrál trochu premiérově, neb v tomto kraji hrál v nové sestavě poprvé, ale parket byl záhy plný a i nová soutěž našla své příznivce. Bohužel aktérky byly velice plaché a prádlo ukořistily ještě před zdokumentováním. Po půlnoci přituhlo notně a šáhli jsme si na letošní minimum. Vynikající tancovačku jsme zakončili ve čtvt na tři.
10.6.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Čachotíně. Loni jsme Čachotín vynechali, neb se nám nesešly kalendáře, ale letos to vyšlo. A výsledek byl překvapivý, pro poředatele i pro nás. Lidí bylo velmi hojno. Soubor hrál v autobusové čekárně v pohodě, jen občas kolemjdoucí utrousili trochu piva, a někteří chtěli také čekat na autobus. Trochu se omlouváme za našeho zvukaře, jehož myšlenkové pochody byly pod čarou ponoru fernetu, natož potom zvuk. Vynikající tancovačku jsme zakončili kousek po druhé, ovšem k velkému nepochopení velmi plného a rozjančeného parketu. Takže pro ty, kterým to pomalu myslí: časové mantinely zábavy neurčuje kapela, ale pořadatel. Oproti hranici stanovenou pořadatelem jsme ještě kousek přetáhli. Ale pokud nutně chcete ještě jednu přidat, uděláme to jako umělci z Prahy. Konec uděláme o půl druhé a do dvou budeme přidávat. Dementi se tak nažerou a kozy zůstanou celé. Skončíme úplně stejně. Cestou domů nás potkala drobná nehoda, když o půl páté ráno se avie rozhodle nejet. Po pěti hodinách nápadů a pokusů jak to optavit, jsme sehnali Máňu, avii vybavili navigací, a vyrazili na laně. Máňa bohužel dopadla stejně, a tak jsme po několika kilometrech přepřahali. Domů jsme dojeli nachlup v poledne.
17.6.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli ve Strašově. Ideální teplý večer bez deště již není tou pravou pozvánkou na letní parket, zvláště když fotbalová veřejnost, masírovaná nonstop všemi sdělovacími prostředky, má úplně jiné zájmy. I když se pořadatel snažil a zajistil projekci zápasu, dostavili se spíše nefotbaloví návštěvníci a přenos byl spíše pro kapelu. Soubor hrál se zpožděním prvního poločasu, ale v průběhu druhé půle se hrálo souběžně s přenosem, neb návštěvníci byli oprávněně netrpěliví. Po skončení zápasu se plátno, za kterým se skrýval bubeník i s celou soupravou, sbalilo a zábava pokračovala do druhé hodiny ranní zakončená stylovým nemůžou. Můžou, ale uprostřed spící vesnice to stačilo.
24.6.
V pátek jsme hráli ve Dřenicích. Třetí, a naše závěrečná, letošní akce ve Dřenicích byla co do návštěvnosti nejlepší, ale co se týče docházky nejhorší. Tentokrát dojili všichni a na zábavu dorazili až za tmy, což je den po slunovratu hodně dlouho. Soubor hrál se zpožděním, neb nebylo pro koho, ale návštěvníci se ukázali jako velice pohybliví a parket byl plný záhy a neustále. Skvělou, opravdu letní, tancovačku jsme zakončili v dřenickou zavírací půl druhou. Ještě pro ty, co chtějí zahrát něco, co nestihli. Hrajeme zpravidla od devíti do dvou pro ty, co to stihli. Pokud nutně potřebujete slyšet "Skoč", tak si do mobilu nebo na fejsbůk napište 21:06.
V sobotu jsme hráli v Dědové. Dědová se pochlapila novými prkny parketu, které naštěstí nebyly tolik naolejované jako při minulé renovaci, takže návštěvníci po zábavě vypadali jako lidi a ne jako prasata. Docházka na Dědové byla také velmi tristní, za což největší měrou mohl Rychtářfest v Hlinsku s největším táhlem Man-dražé, ale i několik dalších akcí v okolí, které si databázi možných účastníků rozebrali měrou nerovnoměrnou. Soubor hrál také se zpožděním, neb všechna auta dojížděla také se zpožděním, ale nakonec z toho byla velice pěkná zábava, jejíž jedinou kaňkou bylo zranění klobásového pořadatele, jemuž nějaký tydýt s vykuněným IQ přelomil záda a byla z toho akce pro ARO. Příští plánovaná zábava 21.7. se nekoná, neb ji pořadatelé zrušili z důvodu dobrých mravů ve spolupráci s okolními parkety. Náhradní termín se hledá.
29.6.
Tento víkend jsme nehráli. Máme prázdniny.
Náhradní termín ze Dědovou 21.7. se nenašel, a tak je bez náhrady zrušena. Letos se Dědové logistika moc nepovidla.