5.1.
Na silvestra a na nový rok jsme nehráli. Stavěli jsme sněhuláka. 9.1.
Tento víkend jsme nehráli. Leden je z větší části vyhražen zimním sportům, tentokrát to bylo sprchování. 16.1.
V pátek jsme hráli v Opočínku. Leden se nám neočekávaně vybarvil jako březen a zahlásil: kdeže loňské (a předvánoční) sněhy jsou. V příjemném jarním počasí jsme rok 2011 zahájili rozcvičkou v příjemném prostředí s vánoční výzdobou na vojenské maskovací síti. Návštěva byla příjemná, přiměřená začínající plesové sezóně a popularitě ne příliš atraktivního sálu. Soubor hrál trochu vzpomínkově výkonem překvapil i sám sebe. Hudbou i konzumací. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě, ale balení bylo hodně dlouhé.
V sobotu jsme hráli v Olešné. Tato víska se minulý týden blýskla ve sdělovacích prostředcích hned dvěma tituly, švindlovaným benzínem a pedofilním úchylákem. Skoro jsme váhali, zda vypustit našeho frontmena Radka na jeviště. V benzínu se sice neorientuje, ale v druhé komoditě má našlápnuto velice zdatně a splést by si ho mohli lehce. Zahajovací zábava 2011 v Music klubu Rebel měla podobné parametry jako v Opočínku. Příjemná návštěva poplatná počátku roku, plesové sezóně a zde ještě zápasu HC Rebel Havlíčkův Brod, jehož fanouškové se dostavili se zpožděním. Soubor hrál již rozehraně a dokonalost rušil jen frontmen úchylák-amatér pískáním svého odposlechu, čímž málem vyprovokoval zvukaře inzultaci. Když se ale zvukař dozvěděl, že pískavá úchylka je dědičná ze všech minulých angažmá, šel se historicky znemožnit k výčepnímu pultu. Tam to sice trochu skřípalo, pivo točené na jeden zátah, záměny citrus místo ferneta a další, nebyly dobrou vizitkou, ale na znemožnění to stačilo. Hezkou zábavu jsme zakončili ve dvě. 23.1.
Tento víkend jsme nehráli. Po prologu nastal čas na zimní sporty.
1.2.
Tento víkend jsme nehráli. Zimní sporty pokračovaly.
6.2.
V pátek jsme hráli v Bylanech. Po dvou víkendech zimních sportů jsme v jarním počasí dorazili do Bylan. Hoteliér Láďa silně překvapil neuvěřitelným teplem, a tak se ze stěhování aparatury staly dostihy, abychom tu novinku nevyvrzali. Lidi se trousili pátečně, což je velmi zvolna a vytrvale až do půlnoci. Soubor hrál zprvu bez známek potíží z dvouvíkendové pauzy, ale s přibývajícím časem se stala ta nehoda. Asi ve třetí sérii frontmen Radek při písni na přání originálně netrefil jména našich techniků a od té doby se Mogul začal pomalu vytrácet. S prázdnou PETkou od vína se do popředí stále více dostával Komunál, výkřiky JSTE TADY, AJLAVJŮ, MÁME VÁS RÁDI a Komunální ouško zcela přehlušily intenzitu zpěvu, a když v závěrečné sérii v jedné věci Forrest Gump hodil rybu a ve druhé pro samé halekání zapomněl zpívat, čímž zastavil celou kapelu, byli jsme rádi, že je konec. Připomnělo nám to zlatou éru frontmena Míry, který měl na sklonku učinkování podobná finále pravidelně a museli jsme kvůli němu končit už v jednu. To bylo ovšem po třinácti letech v Mogulu. Radek to dokázal za pět měsíců. Všem, kteří si této okolnosti všimli, se omlouváme, a spolu s ostatními vás zveme na další akce, kde snad bude normální MOGUL.
V sobotu jsme nehráli. 13.2.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. Šestý pyžamový ples, tedy tradiční, oproti loňsku zaznamenal návštěvnický pokles, ale zejména civilistů, takže v pyžamu byl již téměř každý. O to větší byla šance na výhru v bohaté tombole, což mnozí, a nejen Patočkovi, projásali. Soubor hrál v tanečním složení s dechovou sekcí a s tanečním ozvučením, a i když místy v lidovkach zakolísal, neb se jelo bez zkoušky, výsledek byl přijatelný. Na přání souboru uvádím, že klávesy zakolísaly tak, že se mi nevybavil rif Náhodou a píseň jsme vynechali. Zato soubor v přestávkách zakolísal tak, že jsme vynechali polovinu připraveného repertoáru. Bylo to velice veselé ještě dlouho po konci kousek před půl třetí, a domů jsme se dostali jako vždy, i když jsme hráli doma a balili sotva desetinu avie. Ještě dovětek z úst nezúčastněných: za plné vstupné je to drahé a za poloviční v pyžamu tam nebudu dělat šaška. Dělali ho všichni přítomní, radi a schválně.
V sobotu jsme hráli v Prosetíně. Již při poslední akci ve zdejším stánku bylo patrno, že nepatří k oblíbeným a kapela, které plákáty zmizí během dvou dní, taktéž. S plakáty máme v okolí Prosetína a Mrákotína potíže asi pět let a je to posedlost podobná grafitti. Návštěva byla tedy menší, ale opozdilci se trousili ještě po půlnoci. Soubor hrál v pohodě a téměř v zápětí vylákal na parket i to málo. Nutno dodat, že na sále nebylo teplo, ba přímo zima jako v prosinci v Bylanech, a tanec a konzumace nutností. Podle toho to na konci vypadalo Sál ve varu a pod stoly nablito. Nakonec dobrou tancovačku jsme zakončili deset minut po druhé, ale narozeniny kapelníka a tím průběžné exkurze do avie a dvojitý řízek frontmena Radka způsobily, že jsme z Prosetína odjížděli o hodinu a půl déle, než obvykle. Velice vydařený a výživný víkend. 20.2.
Tento víkend jsme nehráli. Někteří plesali a jiní zase lížovali.
27.2.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Krouně. Krouna patří jednoznačně k tomu lepšímu, co lze v současné době v sektoru tancovaček navštívit, a je v podstatě jedno, jaká kapela hraje. Bezchybný servis pořadatelů, široká nabídka nápojů a pochutin a v neposlední řadě i teplo, lákají návštěvníky nazvykle brzo. Stoly byly obsazené o půl deváté a s prvním nářezem se hrnuli první nedočkavci na parket a to v hojném počtu. Soubor hrál v pohodě a po čtyřech letech představil dvě opravdové novinky s názvy Superpták a Lúzr, které jsou předvěstí blýskání se na časy v obměně repertoáru. Slabší stránkou celé akce byli drobní siláci. Postavou nevýrazní až zakrslí, mokrý inkoust v občance, kačera zaparkovaného v kopřivách za hospodou, ale ramena, že jsou odřená futra ze všech stran. Neustále vyvolávali konflikty a pořadatelé, místo toho, aby je vyrazili na mráz a označkovali sprejem jako nežádoucí, byli velmi tolerantní. Snad zatím.
V sobotu jsme hráli v Rozsochatci. Nejlepší sál, nejlepší pořadatelé, skvělá atmosféra, nekuřácké prostředí. Prostě samé nej a ještě o trochu lepší než minule. Soubor hrál v pohodě, ale vlivem skvělého servisu se dostal do částečné nepohody, a o to větší bylo veselo. Vynikající zábavu jsme zakončili kousek po druhé.
13.3.
Tento víkend jsme nehráli. Byly zase lyže a prázdniny, a taky zahrádky a bicykly.
20.3.
V pátek jsme hráli nehráli v Mrákotíně. Naše avie je vcelku spolehlivý stroj a za ty roky bigbítu nás nechala ve štychu jen dvakrát. Tentokrát to bylo potřetí. Na obchvatu u Skutče se pod podlahou ozval ukrutný rachot a dojeli jsme. Spojení převodovky a diferenciálu se v křížku rozdělilo na dva kusy. Zábava se stala minulostí a nastala otázka, jak se dostat zpět na základnu. Rychlé telefony povolaly záložního řidiče Lukáše s traktorem větším než avie s tažnou tyčí, spojka Míla přivezla nářadí, a kapelník Honza po hodině ve sračkách pod autem demontoval překážející hřídel. Za další hodinu a půl jsme na tyči dohrkali na základnu do Jeníkovic. Slušná tancovačka.
V sobotu jsme hráli v Bylanech. Jelikož Bylany jsou kousek od základny, dotáhli jsme avii opět na tyči jako kolotočáři, a hned po vyložení šla na tyči do servisu. Na sále bylo tentokrát opět příjemně a návštěvníci se trousili vytrvale a to i po půlnoci. Soubor hrál v pohodě, i když lomoz na jevišti občas vykolejil a místy jsme bloudili. Publikum bylo tentokrát velmi taneční a to hned od začátku. V jednu hodinu se stala ta nehoda, že došlo pivo, což se v Bylanech stalo vůbec poprvé. Buď bylo hodně lidí, nebo hodně chlastali nebo nebo měl Láďa málo sudů, ale to se nestává. Dobrou tancovačku jsme zakončili ve dvě.
27.3.
Tento víkend jsme nehráli. Soubor vyrazil do Krkonoš na tradiční akci Kapela na lyžích. Dopadlo to dobře, prý příští rok můžeme přijet zase.