6.4.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. Vystoupení na domácí scéně nijak nevybočilo ze scénáře těch minulých. Příjemný sál, lidí akorát obsazeno, taneční publikum a výborná nálada. Soubor hrál prvná sérii koncertně než se první odvážlivci napili na plachost a jali se zatížit taneční parket. Jeden štamgast, pokročilého věku a opilosti, zatížil i jeviště a hned v úvodu zlámal kapelníkovi stojan na mikrofon. Prostě mu selhal gyroskop v nevhodném místě a čase. Mikrofon spravila lepicí páska a štamgasta jeho partnerka. Soutěžní okénko mělo slušně našlápnuto a aktérka měla dobrý úmysl podělit se o svůj kozí chlívek i s ostatními, leč pod tlakem sdělovacích prostředků a partnera zůstaly kozy v červeném chlívku. Někteří lačně slintající přihlížející totiž zapnuli kamery ve svých mobilech a čekali na senzaci. Nebyla. Dobrou zábavu jsme zakončili kousek před druhou.
V sobotu jsme hráli v Mrákotíně. Při našem příjezdu pořadatel luxoval koberec na jevišti, aby ještě zdůraznil vynikající útulné domácí prostředí, leč jsme si zapoměli přezůvky, a tak jsme domácí prostředí trochu pokazili. Návštěvníci se trousili velice váhavě a ze začátkem bylo silně poloprázdno, leč pak nastal ten správný a nekončící příval, takže nával byl jeden z těch lepších, které jsme v Mrákotíně měli. Soubor hrál první dvě série koncertně, neb ač si celý sál podupával do rytmu, Rychtáře proteklo ještě málo, aby se odbourala bariéra k exhibici na tanečním parketě. S přibývajícím časem proteklo Rychtáře neskutečně a o to víc ho bylo na parketě a pod stoly. Nablito na pánských záchodech však bylo už před začátkem zábavy a s přibývajícím čase se podobaly vyhlášeným záchodovým močálům v Krouně. Rychtář odboural i některé členy kapely, zvláště pak rokenroly v podání Lukáše byly famózní. Kapela to měla smíchy co ustát. Výbornou zábavu jsme zakončili kousek po druhé.
20.4.
V pátek jsme hráli v Prosetíně. Pátek nebývá na návaly závratný nikde, ale zdejší stánek nasadil laťku hodně vysoko. Na začátku zábavy silně poloprázdno, či spíše prázdno, leč návštevníci se trousili zdatně a dlouho. Dokonce až nezvykle dlouho. Stalo se zde totiž dobrou tradicí, že se chodí až po zabalení kasy. Tentokrát se však zabalovací doba notně posunula a "nově" příchozí skupinky se v jednu hodinu silně divily, že to kuře nehrabe zadarmo. Soubor hrál tedy nějakou tu chvilku koncertně a vyčkával, až se trousící trochu připijí na plachost, aby se odvážili na parket. Malou akční vsuvku způsobily zásahové jednotky hasičů ze Skutče a z Hlinska, které eliminovaly ohnisko požáru v komíně nad přilehlou hospodou. Úspěšně. Byli dokonce v podezření, že se na základně nudili, a tak vyrazili s majákem na zábavu. Chod zábavy však ohrožen nebyl a pokračovala zdárně až do závěrečné třičtvrtě na dvě, kdy už toho měl nachlazený Lukáš plné hlasivky.
V sobotu jsme hráli v Habrech. Polemiky na Lampárně, že známí našich známých jdou na známé jejich známých, protože tam budou naši známí a jejich známí, a že v Hebrech nikdo nebude, nebyly příkladem pro všechny známé. V Habrech bylo tolik známých i neznámých, že na začátku zábavy bylo téměř obsazeno k sezení, což zde bývá dobrým zvykem. Při dvou souběžných zábavách byla návštěva pochopitelně nižší, ale o to víc uchlastaná. Někteří konzumenti snad pivo schválně vylévali, aby si vzápětí mohli koupit další. Jeviště jsme před koupalištěm ubránili jen silnou ostražitostí. Soubor hrál v pohodě a narozdíl od Prosetína přilákal návštěvníky na parket hned první věcí, což zde naopak nebývá zvykem. Jeskynní akustika sálu a jeviště místy vyhodila některé hráče z pohody a tempa a tak o veselé příhody z natáčení nebyla nouze. I Lukášovo nachlazení bylo ve zpěvu znát o trochu více a tak jsme dobrou tancovačku zakončili kousek po půl druhé.
27.4.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Bylanech. Prodlužující se dny a navíc pěkné odpoledne nejsou tím pravým lákadlem na časný příchod do sálu, a tak bylo v začátku průměrně obsazeno. Hlavní nával měl tentokrát zpoždění, ale jen jednu sérii, Pořadatel se pochlapil a ač jsme očekávali pěknou zimu, bylo velmi příjemně vytopeno, později až nepříjemně. Soubor hrál zpočátku koncertně, neb hlavní roztleskávači ještě chyběli, ale zaskočili je náhradníci a parket se zvolna plnil. Frontmen Lukáš byl sice ještě nachlazený, ale statečně to ustál a vynechli jsme snad jen jednu exponovanější věc. K výborné zábavě přispěla i soutěž "Sundáme to prádlo". Hlavní aktérka nenechala nic náhodě a šla tvrdě za vítězstvím. Trochu ji brzdil náš Lukáš, jenž si dlouho nemohl poradit s uzávěrem podprsenky, neb ještě nikdy nic tak velkého dosud nerozebíral, ale výsledek byl nevídaný. Prostě vozy. Vynikající zábavu jsme zakončili ve dvě hodiny.
4.5.
V pátek jsme hráli ve Dřenicích. První letošní letní parket připadl jako každoročně na Dřenice. Letní sice moc nebyl, neb teploty byly spíše podzimní, ale nikdo nezmrzl, ani spící. Areál oproti loňsku nedoznal viditelných změn, pouze v zadním traktu svítí nová plechová střecha se dvěma okapy a nový betonový panel přes potok, jenž nahradil starou lávku, údajně nevyhovující místním povodním. Návštěva byla navzdory neletnímu počasí velice solidní a hodně taneční, což byla spíše nutnost. Soubor hrál na čerstvém povětří svěže a snad jen pára od huby signalizovala nestandardní podmínky. Lukáš byl ještě trochu nachlazen, ale slušně to přepil a úplně na to zapoměl. Soutěž pro eskymáky "Sundáme to prádlo" nenašla odvážlivce ani otužilce. Skvělý první parket jsme zakončili v zavírací půl druhé, která je zde již několik let pravidlem.
V sobotu jsme hráli v Javornici. Jarní termínová neshoda nás posunula do pořadníku v tomto sále až na květen a skoro to vypadalo, že zde je již po sezóně. Ačkoli při minulých akcích sál rozhodně nepraskal ve švech, tentokrát byl účast silně komorní a spíše náhodná. Soubor hrál tedy více koncertně, čemuž napomáhala i vynikající akustika sálu. Až teprve zdatní zástupci kvasinského sálu prošlápli taneční parket a dobře napojili našeho zvukař za dobrý zvuk. Po dohodě s pořadatelem jsme zábavu ukočili krátce po jedné, což nahněvalo jednoho návštěvníka a prohlásil, že starý pecky a fláky hrajou až do tří. Tu kapelu neznám a je asi dobrá, když hraje do tří.
8.5.
Ve středu jsme hráli ve Vilémově. Bigbítové tancovačky ve vyhlášeném diskotékovém sále nebývají až tak obvyklé, ale středa a Standa v kalendáři se nám zdály být mocinky good tuto kombinaci vyzkoušet. Ve Vilémově jsme pravidelně hrávali před 10-15 roky, kdy zde fungovyly tancovačky, naposled kusovou akci na jaře 2002, již v éře diska. Nynější diskoklub SYDNEY2000 je skutečně vyťukaný do všech detailů, zvláště příjemně překvapilo nekuřácké předsálí, čtyři nerezové praktikábly na parketě, na kterých se mohou předvádět tanečníci, zejména trpaslíci, a trubkové zábradlí jeviště, aby podnapilí muzinti nepadali dolů mezi tančící. Nepříjemně však překvapilo stěhování. U stabilní diskotéky se něco takového vůbec nepředpokládá, stěhuje se maximálně Leoš Mareš a fleška s repertoárem. Trasa byla jako stvořená pro kapelu "Nahoru po schodišti dolů band", aneb osm schodů nahoru dvě zatáčky a deset schodů dolů. Návštěva příjemně překvapila, čekali jsme tak poloviční. Známé tváře z Habrů, Olešné, historické tváře z dob před 15 lety a neznámé tváře inventáře diskotéky. Soubor hrál středečně odvážně a překvapivě přilákal na parket tanečníky již při prvních kusech. Pak jsme několik přestávek řešili problém ukrutného brumu v kytaře až jsme jej vyřešili přesunem kytaristy na druhé křídlo ke klávesám. V jeho obvyklém místě vyzařoval elektrický rozvaděč jakési silové pole, které nešlo eliminovat. Poté se ukázalo být na závadu již zmíněných deset schodů dolů, neb pro návštěvníky to bylo rychlých deset schodů nahoru a neustále nás podnapilí polonazí mladíci s rukama nad hlavou ohrožovali laxně drženými nápoji. Deset schodů se zdálo naopak přínosem při soutěži "Sundáme to prádlo", neb několik adeptek hbitě vyběhlo na desátý schod, leč smysl soutěže jim zůstal utajen. Diskotéka je diskotéka a tak se spíše pokoušely ohnout 60mm trubku a když se frontmen Lukáš vytasil s návodem, zatroubily k ústupu. Netradiční diskotéku jsme zakončili ve dvě hodiny, na diskotéku čas možná netradiční.
11.5.
Tento víkend jsme nehráli.
18.5.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli ve Strašově. Letos na nás připadlo otvírání letní sezóny v dvojparketí Strašov-Újezd. Minulý týden sice měl začínat Újezd, leč pro déšť se akce nekonala. Po týdnu nekonečných dešťů a hektolitrů vody se sobota vyvedla dokonale a měla skoro letní parametry. Ale jen do večera. Návštěva byla pěkná, taneční a uchlastaná. Zvláště pak jeden nejmenovaný kamarád se rozhodl kapelu uchlastat, kelímky s pivem nosil v pravidelných intervalech po deseti a zelenou pro Lukáše ve třetince. Prý jako za starých časů, aby kapela netpěla nedostatkem tekutin. Soubor hrál první sérii koncertně, neb se ještě pilo na plachost, od druhé se již taneční beton zaplnil. Soutěž "Sundáme to prádlo", kterou jsme kvůli značné zimě ani nechtěli vytrubovat, měla nečekané výsledky. Na jevišti byla tlačenice, avšak pouze vítězka šla jednoznačně za úspěchem a CéDéčkem. Následovala technická pauza, neb bubeník Tonda při z tlačenice na jevišti a promenády nahoře bez protrhl blánu. Na malém bubnu. Pěknou zábavu jsme zakončili ve dvě hodiny, kdy už prsty ztuhly totálně. Zima letos zatím největší, dokonce i v Kameničkách bylo tepleji.
25.5.
V pátek jsme hráli ve Dřenicích. Narozdíl od minulého, v noci mrazivého, víkendu se tentokrát dostavilo léto se vším všady. Nadávalo se na pažák, posedávalo se ve stínu a plouživým pohybem se vykládala avie a stavěla aparatura. Návštěva byla taktéž plouživá, avšak velmi početná a dobře se bavící. Soubor hrál zpočátku koncertně, neb areál zel z počátku poloprázdně, ale ještě v první sérii se první odvážlivci jali produpávat taneční beton. Lidí přibývalo, parket houstl, klobásy mizely, frota na pivo neubývala a u panáků tlačenice. Tak to v kostce vypadalo. Soutěž "Sundáme to prádlo" se zvolna transformovala na "Tour de Mogul", jejíž druhou etepu a tedy CD8 vyhrála vítězka z minuléhou týdne. Dost dobrou zábavu jsme zakončili o půl druhé, místní to zavírací hodině.
V sobotu jsme hráli v Čachotíně. Letní parkety v tété obci patří k tomu lepšímu, kam rádi jezdíme. Náves uprostřed vesnice, vynikající pořadatelé, pěkný areál, kvetly kaštany, bílé a červené, a snad jen ta bouda pro kapelu je jak autobusová čekárna. Zábava se nesla v duchu pokračování sobotní hasičské soutěže. Přítomni byli snad všichni soutěžící, Dolní Krupá přijela s trumpetou, majákem a pragou V3S a v největším počtu. Soubor hrál od počátku svižně a první vrávorající tanečníci byli na tanečním betonu ještě dříve než jsme začali. Při třetí věci zdechla elektrika v celém areálu. Pořadatelé to chvíli sváděli na kapelu, ale jelikož se potíž již neopakovala, chyba byla asi ve výčepu. Hádky hasičů, pro koho máme hrát na přání, byly nekonečné, stejně tak jako fronty na pivo a destiláty. Nával byl větší než zručnost pořadatelů, což je při napájení hasičů na pováženou. Třetí etapu "Tour de Mogul" vyhrála opět stejná favoritka, tentokrát CD7. Ještě máme 4 CD. Kolem půlnoci se zvedl vítr, na obzoru se objevily stroboskopy ve formě blesků, ale Čachotínu se bouřka vyhnula. Vynikající hasičskou tancovačku jsme zakončili ve dvě hodiny a o půl čtvrté, kdy pořadatelé už dávno spali, jsme zhasínali a zavírali vrátka od areálu. Prostě samoobsluha.
14.6.
POZOR POZOR POZOR !!! Zábava 14.6. v Habrech je zrušena!!!. Pořadatelé jako důvod uvádějí velkou zimu (to je pravda) a nemožnost přesunout zábavu do sokolovny z důvodu její rekonstrukce. Za pořadatele a za MOGUL se omlouváme a zachovejte přízeň jim i nám v této těžké chvíli.
8.6.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Prosetíně. Léto minulého víkendu skončilo a nastala tvrdá realita "nebude-li pršet, nezmoknem", a "máme zimní bundu, nezmrznem". Cestou do Prosetína jsem projeli dvěmi bouřkami, které opět střídala suchá silnice, a závěrečná bouřka nás čekala na místě. Po půlhodině svižného deště nastala loterie, zda vybalit či nikoli. Zájem pořadatelů po dobu televizního fotbalového zápasu byl nulový, a tak se situace začala řešit až po jeho skončení. Pořadatelé si zprvu zataženou oblohu vzali jako dobrou záminku na zrušení zábavy, neb za kopcem duněla aparatura z festivalu Doupnice 2008 a nemálo potencionálních návštěvníků již skončilo tam. Tím nastal problém nedostatku platících k dodržení finančních závazků. Ujistili jsme je, že se vždycky dohodneme a že jsme přijeli hrát pro lidi, i když jsme zprvu také váhali, neb promočená aparatura také není to správné ořechové. A tak se o půl deváté začalo vybalovat a za hodinu se hrálo. Návštěva tedy byla deštivě poslabší, neb areál bez přístřeší s mokrými lavičkami není to největší lákadlo, jak strávit večer, navíc s vidinou možného deště. Soubor hrál po hektickém stavění v pohodě, ale pomalu přibývaly vrstvy oblečení, s přibývajicím časem ruce slyšitelně tuhly a krize byla poslední dvě série, kdy se vyjasnilo, objevily se hvězdy a teplota ještě klesla. Soutěž Tour de MOGUL vyhrála, jak jinak, nositelka žlutého trikotu a vítězka tří přechozích etap. Tentokrát to bylo CD6. Promoklou a zmrzlou "letní" tancovačku jsme zakončili kousek po druhé, i když se několik mladíků v hasičských kostýmech nevybíravě, či spíše vulgárně, dožadovalo puštění reprodukované hudby. Prý to tak ostatní kapely dělají. Pustí Zagorku a skvěle se na to paří. Asi ne. U nás se paří na MOGUL a Zagorku leda na dýze nebo na nějaké jiné kapele. Vesnice chce taky někdy spát. Ještě velký dík Karin z Rokytnice v Orlických horách za ovládání kapelního foťáku. Nějak nám došli lidi, ale Karin je zastoupila bezchybně.
15.6.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli nehráli v Habrech. Pořadatelé zábavu zrušili v sobotu odpoledne ještě než jsme se stačili sejít a vyjet. Jako důvod uvedli velkou zimu (to je pravda) a nemožnost přesunout zábavu do sokolovny z důvodu její rekonstrukce. I takové věci se přihodí.
22.6.
V pátek jsme hráli v Dědové. Archivní přírodní areál v lese za Dědovou oproti loňsku nedoznal výraznějších změn, snad jen nová díra v prkenném parketu a o něco více sešlejší laťovkové jeviště pod bubeníkem. Počasí vynikající, opravdu letní, a na návštěvnosti to bylo znát velmi, později až nepříjemně. Soubor hrál zpočátku koncertně, neb za světla se na parket nikdo moc nehrne, ale se setměním a s vyšší hladinou destilátů se vrozená plachost návštěvníků odbourala a vyjetým olejem promaštěná parketová prkna dostala první průšlap. S přibývajícím časem se průšlap zvyšoval a kymácející se reprosoustavy neměly daleko k pádu. Pár minut po půlnoci se stala ta nehoda, že došlo pivo. Přiliš mnoho návštěvníků a takhle to dopadlo. Hodinu poté došlo ještě červené víno. Vynikající a vypitou zábavu jsme zakončili ve čtvrt na tři, aby snad nedošlo ještě něco.
V sobotu jsme hráli v Kočí. Krásný areál na hřišti, který vzdáleně připomíná dnes již náhodný parket v Mikulovicích v tříčtvrtečním provedení, se vyklubal v loňské sezóně a rázem se stal zajímavou alternetivou ke kdysi vyhlášenému parketu v nedalekých Bítovanech. Pořadatelé měli několik dobrých vychytávek, jako třeba značkování návštěvníků páskami po vzoru velkých megaakcí, nebo skvělou jurtu pro zvukaře, původne snad vojenskou, pěkná vychtávka byl také výhled z jeviště přímo do přírody, lesů, vod a strání, konkrétně obilná pole se zemědělským objektem na horizontu. Nedobrá vychytávka byl přívod motorového proudu přivedeného odkudsi z kopřivové louky za pobouraným rezivějícím kovovým plotem. Voltů tam sice bylo potenku, ale proud vypadl jen jednou. Další vychytávkou, již ne v režii pořadatelů, byli letní chrousti. Před setměním se tulili ke všemu, co se hnulo, a labilnější povahy se spasily útěkem. Návštěvníci se v krásném prvním letním podvečeru trousili pomalu a vytrvale a dostavil se pěkný počet. Soubor hrál tedy zpočátku koncertně, ale záhy taneční beton navštívili první tanečníci. Za zmínku ještě stojí útok megamúry na kapelu, ale pohotový pořadate ji během dvou písniček knokautoval. První letní den bohužel nepokračoval teplou nocí a sakra se ochladilo, zdaleka více, než předešlý den na Dědové. Pěknou zábavu v příjemném prostředí jsem zakončili ve dvě hodiny.
28.6.
V pátek jsme hráli ve Dřenicích. Konec školního roku a pěkné počasí nastavily ty správné parametry dobré zábavy a skutečně se povidla. Lidí plno, nové mladé ročníky, skvělá atmosféra, výborné občerstvení, prostě super. Soubor hrál za denního světla ještě poslechově, ale se setměním se první odvážlivci jali pojmouti taneční beton a vzápětí velmi. Kapelu trochu rozhazovala nedobrá akustika jeviště a akční projevy zvukaře jako "Macocha", "Jumbo Jet" a podobné. Výbornou tancovačku jsme zakončili nachlup o půldruhé, kdy šla fáma, že už zase došlo pivo. Premiérově jsme zavedli novinku: pásku "Zákaz vstupu". Eliminovala zde obvykle padající podnapilé tanečníky na jeviště. Fungovalo to skvěle, i když v závěru si někteří dokazovali, že jsou něco víc a zákazy pro ně neplatí. Platí. Příště zastavíme a počkáme, až pomalejší jedinci pochopí.