6.1.
Tento víkend jsme nehráli. Leden s počátkem plesové sezóny bývá na volné sály velice skoupý a tak soubor pilně cvičí nové věci a plesové sezóny využívá na odraegování.
11.1.
MOGUL na rádiu Beat. 12.1.2008 od 13 do 14 hodin v pořadu Ondry Širokého.
13.1.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Olešné. Stejně jako loni a předloni i naše první letošní zábava proběhla v tomto skvělém stánku na havlíčkobrodsku. Katastrofické vize o zavátém kraji mezi Havlíčkovým Brodem a Gločovým Jeníkovem z minulého týdne již pominuly a tak jsme očekávali, kolik klimatických radovánek na nás zbylo. Naštěstí to byla jen klouzačka na stěhování aparatury, kterou jsme pohotově eliminovali nalezeným kobercem. Lednové návštěvnosti jsou vlivem plesové sezóny velkou neznámou, ale návštěvníci se courali velmi disciplinovaně, v devět bylo obsazeno k sezení a celkový počet byl pěkný. Soubor hrál při pohledu na zaplněný sál hezky natěšeně, místy trochu vzpomínkově neb ne všem se vše vybavilo celé. Zvláště frontmen Lukáš měl v textech místy solidní hokej, neb se musel doučit nemálo věcí po Nazírovi a trochu měl potíže s odposlechem. Publikum se ukázalo být velice taneční a aplauz provázel téměř každý odehraný kus, až jsme zase pátrali, kdo to zaplatil. Oprášili jsme staronovou soutěž "sundáme to prádlo" a ač odměna pro vítězku, zbrusu nové CD9, bylo trochu větší kalibr než původně zavedené kalhotky, děvčata se do sundávání prádla nehrnula. Nebylo ani divu. V té době, po půlce zábavy, již začala teplota v sále, která byla na začátku velice slušná, rapidně klesat, a úměrně tomu začal klesat i počet návštěvníků a narůstat počet svetrů a bund těch pozůstalých, včetně kapely. Dobrou, a v závěru pěkně vymrzlou tancovačku jsme zakončili ve třičtvrtě na dvě a pak jsme se šli klouzat. S bednama.
20.1.
Tento víkend jsme nehráli. Soubor požíval lednové volno k zimním sportům, plesovým radovánkám a obecnému lenošení.
27.1.
V pátek jsme hráli v Prosetíně. Ač leden, do oblíbeného stánku na skutečsku nikdo na běžkách jako vloni nepřijel, ale docházka byla nad očekávání dobrá i bez lyží. A velmi taneční a aplausová. Soubor hrál s chutí a premiérově předložil tři kusy z nového CD9. Zazněly "Vzdávám", "Vyjedenej krám" a "Tenkrát". Provedení bylo v prvním kole poněkud surové a je co zlepšovat. Řady kapely posílily o nové tváře. Premiérově nás dovezl nový řidič Standa, dva metry a stotřicet kilo živé váhy, se svým kamarádem Petrem. Oba do kolektivu dobře zapadli, Standa vzhledem ke své váze o něco hloub. Výbornou tancovačku jsme zakončili kousek před čtvrt na tři.
V sobotu jsme hráli v Bylanech. I první letošní tancovačka na tomto kolbišti měla ty nejlepší parametry, ačkoliv se nedaleko od Bylan usalašila replika Ramsteinů, naštěstí jen pardubická. V devět hodin již bylo více než obsazeno k sezení, s první sérií parket a to aplausem za každou odehranou věcí. Soubor hrál svižně a překvapil fronmen Lukáš v slušivém kostýmu Spidermana včetně jeho závazků. Dvacet minut zpíval a deset minut zachraňoval. Oprášená soutěž "Sundáme to prádlo" o CD9 měla sympatický začátek, ale pak se to nějak zadrhlo a finalistky nepostoupily ani o milimetr, třebaže je Spiderman neustále zachraňoval. Vítězka se nekonala a odvážné dívky mohou zbrojit na další akci. Třeba tento víkend na pyžamovém plese v Jeníkovicích. Slovo ples je v tomto případě hodně nadnesené a formát bude hlavně zábavový, okořeněný o noční kostýmy, které ale nejsou povinné. Vynikající zábavu, kdy návštěvníci vydrželi v hojném počtu až do konce , jsme zakončili ve zde zavedenou druhou hodinu.
V sobotu jsme hráli v Jeníkovicích. Třetí, možná již tradiční, pyžamový ples předčil všechna očekávání a zaskočil i kapelu, neboť z pořadatelských důvodů málem nestihla avizovaný začátek v osm hodin. V tuto dobu totiž již bylo obsazeno k sezení a přibližně dvě třetiny pyžam čekaly start plesu. Ten se vydařil asi ve čtvrt na devět. Soubor hrál v dechové verzi, letos pouze s jedním dechovým nástrojem, a úspornou aparaturou, která letos poprvé nepískala. Bohužel nás, a zejména zpěváka Lukáše, několikrát vypeklo úsporné ozvučení, neboť téměř neslyšel kytaru z druhého křídla a neměl se čeho chytat, a tak jsme některé kusy chytali velice improvizovaně. Plesající návštěvníci vyrazili na parket už při první lidovce a pak už na něm byla tlačenice přerušená jen půlnoční tombolou. I s tombolou nás návštěvníci zaskočili dokonale, neboť připravené balíčky losů zašuměly za půl hodiny a tak jsme vzali zavděk nalezenými zbytky z minulých plesů ve zdejší restauraci. Hodnotné ceny našly své vítěze a plesové veselí pokračovalo až do konečné půl třetí ranní.
17.2.
Tento víkend jsme nehráli. Jarní prázdniny na svahu v zahraničí nám zabralo dva víkendy, ale ani příští se nechytl, neb původně naplánovaná akce se nekoná.
2.3.
V pátek jsme hráli v Mrákotíně. Jeden z nejzatíženějších sálů na hlinecku nás přivítal příjemně vytopeným prostředím s usměvavým majitelem. O nějaké závratné návštěvnosti jsme si iluze nedělali, neb Škwor a Gaia Messiah v Herálci byl silný kalibr, ale návštěva byla příjemná a dobře se bavící. Soubor hrál po třítýdenní pauze (snad nejdelší za existenci kapely) odvážně a sám zvukař nás začal podezdřívat, že jsme snad i zkoušeli. Tak jsme mu několik veselých úletů vyrobili. Prémiérově jsme představili poslední věc z CD9, osvětovou píseň "Přísahám". Premiéru měl i nový odposlechový pult, který eliminoval jindy obvyklé neslyšící potíže kapely. Po půlnoci se začala sjíždět auta z Herálce a publikum se částečně obměnilo.Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě hodiny.
V sobotu jsme hráli v Olešné. Čerstvé povětří neboli "Ema má mísu" po celý den udržovalo v pohotovosti mobilní telefony, zda je v místě zábavy použitelné prostředí, leč výstraha nepřišla, a tak jsme vyrazili na vysočinu. Premiéru měl nový řidič Krtek, který bude alternovat se Standou. Lepší premiéru si nemohl vybrat. Naháněl auto po silnici jako plachetnici a zdatně se vyhýbal stromům a drátům na zem spadlých. Vzhledem k nestadardní povětrnostní situaci nepatřila návštěva k největším, ale o to více taneční. Soubor hrál již ve větší pohodě, leč o veselé okamžiky i tentokrát nebyla nouze. Stále jsme čekali, kdy přijde "Black-out" vyzkoušený na podzim v nedalekých Habrech, leč energetici se pochlapili a tma se nekonala. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve třičtvrtě na dvě. Zpáteční cesta byla opět Krtkovou zatěžkávací zkouškou. Asi tak v půlce trasy jsme začali vařit párky, v autě bylo mlhy jak na zábavě a bylo nutné provést výsadek. Setrvačností jsme doklouzali k první zavřené pumpě za Golčovým Jeníkovem, kde Lukáš vlezl do šestimetrové studně, aby napojil chladič naší Avie. Snad to byla studna, i když na benzínce ...
9.3.
Tento víkend jsme nehráli. Původně plánovaná sobotní zábava se přesunula na tento pátek a tak jsme odpočívali.
16.3.
V pátek jsme hráli v Bylanech. Soubor dorazil na místo v povznesené náladě, kterou způsobil oslavenec Tomáš a hlavně jeho přínos do kapelního destilátového koutku. Druhý oslavenec, zvukař Václav, na přínos zapoměl jak na smrt, ale polepšil se v sobotu. První návštěvníci se začali trousit již před osmou, se začátkem zábavy bylo obsazeno k sezení, s první sérií i na parketě a s další sérií velmi. Soubor hrál hodně vzpomínkově a veselé chvilky se přihodily na všech postech. V klávesovém koutku se objevil nový kus nábytku. Letitého EMU-Proteuse vystřídala letitá Yamaha SY-99 a letitý klávesák Vašek měl dvojnásobnou honičku, aby se prokousal připravenými zvuky, jež v akustickém hukotu zněly úplně jinak než při přípravě. Některé se jevily jako použitelné, jiné se musí vylepšit. Svlékací hitovka "Sundáme to prádlo" měla slušně našlápnuto k pozitivnímu výsledku, neb frontmen Lukáš ochotně zrealizoval náznaky jedné ze dvou roztleskávaček na schodišti. Ovšem když její tričko a podprsenka skončily obloukem v kotli, bylo po roztleskávání a favoritka se dala na kvapný ústup. Skvělou a výborně rozjetou zábavu jsme zakončili ve dvě.
V sobotu jsme hráli v Kvasinách. Cestou se kapela rozšířila o jednoho neplánovaného člena. Asi v půlce trasy z postele na řidičovou kabinou vykoukl kocour. Utábořil se tam odpoledne, když se na avii prováděla oprava chlazení, jež nám dalo zahulit cestou z Olešné. Tak s námi vyrazil na zábavu. Uvelebil se vedle řidiče Lukáše a sledoval cestu, kdyby se náhodou ztratil. Účast v kvasinském komorním sále nebyla opět strhující, přibližně jako minule, ale daleko tanečnější a dovádivější. Všech pět a půl došlých se přišlo opravdu bavit. Soubor hrál podobně jako v pátek. Páteční úlety už nebyly veselé a byly správné, leč veselé byly zase jiné. Čtrnáctidenní pauza provětrala paměť dokonale. Zábavu jsme zakončili kousek po jedné, bohužel pro některé návštěvníky právě v okamžiku, kdy došli a usedli s pivem ke stolu. Zpáteční cesta se podobala té z Olešné. Výsadek ze zapářené avie jsme provedli na pumpě Esso v Pardubicích u nádraží. Byl to takový fofr, že i kocour se posral, ale včas jsme jeho aktivitu lokalizovali a neutralizovali. Po vychladnutí a doplnění chladicí kapaliny se Avie opět rozpohybovala, leč příští zásah do chlazení bude razatnějšího charakteru. Učenlivý kocour chytil bigbítový elán a v neděli odpoledne, když jsem větral klávesy venku na dvorku, mi někam odnesl RAM Cartridge z Yamahy a zmenšil tak její kapacitu o polovinu. Třeba mi ji vrátí v Úhřeticích.
18.3.
Omlouvám se koucourovi. RAM kartu jsem objevil v disketové jednotce, když tam disketa zalezla jen napůl. Ovšem rozebrat ten krám bylo horší než motorku. 24 šroubů nemá snad ani převodovka. Není Yamaha jako Yamaha.
24.3.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme nehráli.
V neděli jsme hráli v Úhřeticích. Pomlázková zábava uprostřed zimy zaskočila i pořadatele a na sále byla zima jak za oltářem. Výmluva na polámané topení byla sice pěkná, ale u většiny sedících vykoledovala tak akorát nudli u nosu a to jen v lepším případě, v horším nastydlá velikonoční vajíčka a velikonoční vaječníky. Další neduh se jevil v podobě front na občerstvení. Stát celou sérii je opravdu moc, a tak bylo skoro na závadu, že bylo lidí taky moc a pořadatelé vypadli ze cviku. K tomu ještě měli pořadatelé veliké potíže s dodávkou elektriky a trvalo skoro hodinu, než se jim podařilo zprovoznit přívod motorového proudu na jeviště. Když ještě přidáme stojan na zvěřinu, který stál při našem příjezdu na jevišti od minulého plesu a závěje jehličí, přišlo nám, že je zábava překvapila jako prvorodičku dítě v tramvaji. Soubor hrál přes tyto objektivní potíže svátečně a první tanečníky přilákal na parket hned s prvními kusy, i když těch stojících v zadní části sálu byla zprvu velká přesila. Frontmen Lukáš nasadil nový velikonoční kostým a spolu obří pomlázkou vytvořil tu správnou kolednickou kulisu. Soutěž o CéDéčko "Sundáme to prádlo" dospěla do úspěšného finále a vítězka si již doma protáčí velké CD9, neb velké kozy = velké CD. Po půlnoci začala koleda. Každoroční hodnocení, zda nastal v mysli přítomných mladíků posun k tradicím, vyzníva kladně, neb se trochu i šukalo. Největší koledníci s nevětší pomlázkou byli Lukáš s bubeníkem Tondou. Šukali tři prdele naráz a to obouruč. Vynikající tancovačku jsme zakončili v Úhřeticích nezvyklých půl druhé. Sněhová vánice cestou domů dala tušit, že akce "Kapela na lyžích", plánovaná na příští víkend, se tentokrát obejde bez rozkvetlých pampelišek.
30.3.
Tento víkend jsme nehráli. Chvíle volna byly vyhrazeny pro akci "Kapela na lyžích". Její třetí ročník se odehrával opět v Krkonoších v Dolním Maršově a na sjezdovce Suzuki v Jánských Lázních. Ač někteří v době agitace promazávali horská kola a na lyže pohlíželi spíše jako na doplněk a heslo, návrat zimy rozhoupal i cyklisty k prohrábnutí zaprášených prken a lyží. Účast byla přes počáteční nadšení spíše komorní, neb pracovní, studijní a chlastací povinnosti byly přece jen přednější než stmelovací akce na sněhu. I tak se akce velice vydařila a účastníci si zamlouvali místa na příští ročník.