1. 10.
Ve středu jsme hráli v Úhřeticích. Skromnou podzimní nabídku tohoto vyhlášeného bigbítového stánku jsme zahájili netradičně ve středu. Večer před svatováclavským svátkem se už natrvalo zabydlel v kalendáři Mogulu, Úhřetic i návštěvníků, kterých přišlo opravdu hojno a v chůzi pokračovali neustále, neb je teplý večer přesouval mezi dveřmi tam a zpět jako písek v přesýpacích hodinách. Soubor hrál středečně slušně a pro plný parket předvedl pěknou úhřetickou podívanou. Pěkný výsledek měla i tradiční soutěž "Sundáme to prádlo" V davu skromně ostýchavé čtyři adeptky to na jevišti rozjely naplno, leč ani po několikerých přídavcích nedosáhly laťky nastavené Jiřkou v Černých Voděradech, i když podívabná to byla pěkná a děvčatům za odvahu stříháme hlubokou poklonu. Výbornou zábavu jsme zakončili v policejní jednu hodinu.
V pátek jsme hráli ve Vilanticích. Do vzdáleného okresu Trutnov jsme zavítali poprvé na průzkum stavu zábav v severních oblastech naší vlasti. Vesnička hluboko a daleko mezi kopci a prázdné plakátovací plochy nebyly tím nejlepším předpokladem k hojné návštěvnosti, ale návaly jsme opravdu nečekali. Podle skromné účasti jsme poznali, že živou muziku pamatují už jen pamětníci. Ti mladší mají své více či méně oblíbené a zajeté diskotéky a chuť poznat něco nového, co nemá vizitku třeba "Trutnov open air" byla ten večer nulová. Přitom hospůdka ve Vilanticích je útulná, obsluha vzorná a rychlá a snad jen menší rozměry sálu, které nás donutily trochu improvizovat, byly drobnou kaňkou. Soubor hrál koncertně pro několik stolů sedících posluchačů a vytrvale odrážel požadavek "zahrajte Kabáti". Ani zde se nedařilo vysvětlit, že Mogul má svůj program, který je repertoárově odlišný od místních zvyklostí. Koncert, při kterém se nakonec i tancovalo, jsme zakončili krátce po jedné hodině.
V sobotu jsme hráli v Olešné. Zdejší podzimní sezóna se rozjela úspěšně již před dvěma týdny a tak pořadatel čekal její pokračování v nastaveném trendu. Nemýlil se. Návštěvníků přišlo velmi hojno, velmi brzo a ač i zde teplý večer působil jako recyklační ventilátor, byl parket plný hned se začátkem zábavy. Soubor hrál pěkně odvázaně a byl odměňován po každém kusu nezvyklým aplausem a potleskem. Třetí zábava v týdnu však trochu odbourala frontmena Nazíra a tak jsme zábavu příliš neprodlužovali a kousek po druhé hodině jsme akci zakončili, ačkoliv parket byl stále plný.
8. 10.
Tento víkend jsme nehráli. Soubor požíval pravidelné říjnové odstávky, relaxoval, vyrazil na koníčky, na koníčka a další příjemné záliby.
15. 10.
V pátek jsme hráli v Bylanech. Podzimní sezóna tohoto vyhlášeného stánku začala před čtrnácti dny diskotékou a pokračuje pravidelně každý týden. Drobnou změnou, stejně tak jako v létě v Bítovanech, neb obě místa mají stejného pořadatele, je ústup od pravidelných pátků, kdy všichni věděli, že v Bylanech něco je, k systému nepravidelnému. My jsme byli třetí bodem v programu. Návštevníci se začali trousit hodně brzy, leč zpočátku hodně drobně. Jako v pátek. Už celé rozlité pivo v osm hodin před hlavním vchodem signalizovalo, že to bude divoké. Lidí přibývalo a díky příjemnému počasí pumpovali stále ven a zase dovnitř. Soubor hrál po volném víkendu místy pátravě a představil staronovou novinku "Hraju si s princem" a jednu fungl novou "Lehnem spolu do peřin" pojednávající o mandlování ložního prádla partnerskou technikou. Další novinkou, pátkem počínaje, je akce "MOGUL hledá Superstar". Po vzoru televizní estrády nabízíme odvážlivcům možnost naživo si zazpívat s kapelou Mogul. Prvního dějství se zúčastnili dva odvážlivci. Zbyněk s písní "Jsem zoufalej" a Barvič s písní "Sráč". Oba aktéři skvěle pobavili rozjásaný sál a sklidili mohutný aplaus. Ve stálé soutěži "Sundáme to prádlo" tentokrát zabodovala Šárka, která měla zjevně nejvíc promile a pěknou kytičkouvou vázanku na kůzlata. Skvěle rozjetou zábavu jsme zakončili kousek po druhé. Při balení se nám ještě stala nemilá věc, když zakopnutím o kabel letěl celý stůl s pracovištěm osvětlovače a bodovým reflektorem ze supínku do přízemí. Ovládací počítač na sračku, světlomet taky a jen digitální foťák let přežil bez úhony, takže fotky jsou. Úvodní předpoklad, že to bude divoké, se naplnil. Takový bordel a koupaliště piva na parketách se pomalu blíží vyhlášené Krouně a jestli se zadaří, dotáhnou Bylany i bezkonkurenční Sopotnici.
V sobotu jsme hráli v Mrákotíně. I zdejší podzimní sezóna je v plném proudu a zábava je zde snad každý týden. Snad proto, že neexituje žádný rozpis, neb si kapely zábavy pořádají samy. Návštěva byla zpočátku velmi skromná, ale jak už je v okolí zvykem (Prosetín, Krouna), po dojení přišli i ostatní. Soubor hrál po páteční rozehrávce pěkně, leč k dokonalé podpoře chyběla obvyklá světelná podpora. Notebook na světla se oživit nepodařilo a tak se pohon konal pomocí náhradního ovladače, jehož systém je utajen i všem odborníkům, leč světla rozsvítit dokázal, i když jen skromnou letní sestavu. Druhé kolo "MOGUL hledá Superstar" mělo narozdíl o páteční pánské jízdy výradně dámské zastoupení. Zúčastnilo se pět děvčat která předvedla tyto kusy: Lucie "Náhodou", Jana "Feťák", Boubelína "Brikaty", Monika "Zůstat svůj" a Petra "(Dvě malá) Křídla času". Provedení bylo různé a všechny si zaslouží uznání za odvahu, které také vyjádřilo i nadšené publikum velkým potleskem. Výbornou tancovačku jsme zakončili ve dvě. I zde to bylo veliké, nablito jsme měli až na předním skle naší avie.
22. 10.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. Zábavy v rodné obci Mogulu mívají spíše skromný rodinný charakter za účasti mnoha pamětníků. Tentokrát se tento profil změnil na bezvadnou a dobře zaplněnou tancovačku, jaká už v Jeníkovicích dlouho nebyla. Návštěvníci se zpočátku trousili zvolna, tedy kroměně domácích, kteří došli včas a v plném počtu, ale krátce po začátku bylo obsazeno k sezení a tak se postávalo jako za starých časů. Soubor hrál pátečně skromě, některé členy trápila choroba, někteří neměli svůj den, ale výsledek byl slušný a bavil se plný parket. Akce "Mogul hledá Superstar" neprobudila žádného soutěživého ducha, v soutěži "Sundáme to prádlo" se probudila slečna Soňa, která vybojovala oblíbený kapelní suvenýr. Skvělou a nezvykle zaplněnou tancovačku jsme dotáhli do čtvrt na tři. Za zmínku stojí ještě účast jednoho z nejstarších pamětníků, osvětlovače Mogulu z let 1988-1990 Standy Kohouta. Vůbec se nezměnil, byl na šlupky jako vždy a vůbec se mu nelíbil repertoár. Doporučoval pořádnou muziku, třeba kapely ABBA a Smokie. Asi ne.
V sobotu jsme hráli v Krouně. Vyhlášený bigbítový stánek na hlinecku, kde je v poslední době akcí jako šafránu, neb někdy je labilní statika, pak nejsou pořadatelé a někdy zase zatéká, nás přivítal ještě uzamčený, leč pořadatelé z řad místních hasičů se dostavili záhy a stejně jako my začali stěhovat. My aparaturu, oni konzumní hodnoty, které na konci zábavy mnozí proměnili v univerzání bramborový salát. Návštěvníků bylo hojno a salátu v tmavých zákoutích sálu také. Soubor hrál pro nově příchozí zprvu koncertně, ale vzápětí přilákal na parket první nedočkavce. Přes kvalitní propagaci se nechytla ani jedna soutěž. Čekali jsme alespoň Jardu z Lampárny, ale i ten zklamal. Závěr zábavy nás zastihl ve dvě hodiny, kdy už byl parket jen skromně zaplněn a většina pospávala, vyčkávaje konce zábavy. Frontmen Nazír, který opět použil design smutného klauna, tentokrát dosáhl téměř mistrovství svého předchůdce Míry. Po zabalení aparatury zbylo na jevišti jen několik jeho kablíků a hromada rozházených a pošlapaných textů. Nazír to dotáhl na plech, že s ním nikdo ani nechtěl nosit, aby nepřišel k úrazu.
29. 10.
V pátek jsme hráli v Javornici. Do tohoto kouta Orlických hor nás vítr zavál poprvé. V obci v údolí dlouhé několik kilometrů jsme správnou hospodu našli hned napodruhé, neb tu mají dvě, a v obou se hraje. Horní a dolní. Tentokrát to byla dolní. Malý útulný sál s divadelním jevištěm je vlastně kinosál, kde se plátno na jevišti vysune do stropu. Na sále byl bar s výčepem, neb hospoda přes chodbu byla samostatný objekt mimo vstupné, které v tomto kraji je lidových 50 Kč. Návštěvníci se trousili zvolna a opatrně, většina jich zakotvila v protěší hospodě, ale nakonec se dostavil velice slušný počet, pro nás překvapivý a s místní konkurencí srovnatelný. Soubor hrál první poločas koncertně, neb místní neznalí repertoáru pozorně poslouchali a jejich pozornost narušovala svým divokým řáděním pouze parta z Verměřovic, která se namlsala minulý týden v Krouně. Domácí na parket vtrhli až po alkoholovém otupění všech smyslů, které u některých jedinců dosáhlo takových hodnot, že chtěli venku před hospodou převrátit naši avii a když se nedařilo, jali se skotačit na střeše našeho vozu a dobývat se střešními poklopy dovnitř. Na to však byl připraven původně spící řidič Kába a gumovým pendrekem přerovnával prstíky objevující se pod poklopem. Opravdu, s takovými nápady a úctu k cizímu majetku jsme se ještě nepotkali a bylo vidět, co vše si lze představit pod slovem zábava, původně taneční. Veselou neveselou taškařici jsme zakončili ve třičtvrtě na dvě s malým překvapením. Na všech akcích běžná věc, večeře, zde neexistovala. Jiný kraj, jiný mrav a tak jsme se sešli na pumpě ve Vamberku na Bagetovém dýchánku za asistence hlidky policie, které byla zjevně bez večeře také.
V sobotu jsme hráli v Úhřeticích. Jen co jsme přijeli ke kulturáku, začalo pršet a už nepřestalo. To trochu poznamenalo návštěvnost, která byla sice pěkná a hodně taneční, ale přece jen o trochu nižší než při naši minulé akci před měsícem. Soubor hrál vesele a rozpohyboval sál téměř vzápětí. Po třech zábavách bez zájemců popojela soutěž "Mogul hledá Superstar". První soutěžící Michal si vybral velice těžké "Dudy" a popral se s nimi se ctí. Druhý soutěžící Hony, jenž měl i svého manažera, zvolil skladbu "Feťák". Její provedení bylo velice originální. Zvolil osobitou melodii, rytmické členění i inovovanou skladbu a pěkně prohnal celý soubor. Závěrečný soutěžící Julián vypálil "Brikety" a bylo znát, že není hudební analfabet. Více než dobrý. V druhé soutěži "Sundáme to prádlo" odložila pouze soutěřící Míša a právem jí patřila trofej pro vítěze. Veselou taškařici jsme zakončili v nezvyklou půl druhou. Jednak laťku s ignorováním zavírací jedné hodiny nasadila nejmenovaná kapela minulý týden a nic se nestalo, a jednak to byl kompromis se změnou letního času na SEČ.
V sobotu jsme hráli v Habrech. Právě končící zimu vystřídal podzimní deštík, který nebyl tím pravým lákadlem na přesun na zábavu, leč návštěvníci na havlíčkobrodsku jsou velice disciplinovaní a dochvilní a tak se začátkem zábavy bylo víc než plno. Soubor hrál poněkud nastydle, neb frontmen Nazír pokračoval v nachlazení zahájeném o minulém víkendu, a rozpohyboval hned od počátku plný parket. Ten byl i beztak plný, neb nebylo kam sednout, a pohyb byl nutností, neb pořadatelé netopili a teplo skutečně vypadá jinak. S přibývajícím časem živočišná masa a světelná technika sál slušně vytopily a bylo příjemně. Nepříjmné bylo koupaliště na jevišti, které vytvářeli rozdivočelí mládenci z Vepříkova až do chvíle, než otupěli a odpadli. Kromě těchto tanečních divochů se vyskytli i několik divochů zapasnických, ale byly to jen drobné silácké epizody zpacifikované v zárodku nebo na dešti před sokolovnou. Soutěž "Sundáme to prádlo" ozdobila Jana pěknou podprsenkou po vyvinutější mamince. Pěkně finišující zábavu jsme zakončili ve dvě hodiny.
12. 11.
V pátek jsme hráli v Bylanech. Jedno z posledních pravidelně fugujících tancovačkových míst fungovalo i tentokrát bezchybně. Silně nadprůměrný nával skvěle se bavících lidí a výborná obsluha výčepního okénka byly optimální kombinací správné zábavy. Soubor hrál pátečně slušně a i když byl zpočátku pacifikován ne zrovna příjemnou akustikou bylanského sálu, naplnil parket hned od počátku. V soutěži "Mogul hledá Superstar" se blýskl Lukáš s přednesem skladby "Feťák". Bylo to zatím to nejlepší co jsme od soutěžících slyšeli a postup do divadla ho nemine. V soutěži "Sundáme to prádlo" byla taková tlačenice, že se adeptky málem nevešly na jeviště. Bohužel je závěrečný rozstřel nazastihl v optimální formě a tak cenu pro vítězku dostal striptér Tonda, jenž byl původně jako chlapec mimo soutěž. Skvělou zábavu jsme zakončili podle pokynu pořadatele ve třičtvrtě na dvě. Její vyjímečnost podtrhuje skutečnost, že se vychlastalo nejvíc piva v celé bigbítové bylanské historii. Pár momentků zátiší tohoto rekordu jsem vyfotil po úplném vypráznění sálu.
V sobotu jsme hráli v Kvasinách. Tento pravidelně hrající sál v podhůří orlických hor se stále více vzdaluje běžným bigbítovým tancovačkám a směřuje spíše do metalového sektoru. Mládé kádry zajímají spíše diskotéky a tak i vyhlášené a zaručené stálice si o nadstandardní podpoře v tomto místě mohou nechat zdát. Bohužel patříme spíše k těm nezaručeným a tak návštěva nebyla nadstandardní, ale podstandardní. Nepřišli ani polští pracující z nedaleké automobilky. Soubor hrál spíše koncertně a na taneční parket vytáhl příznivce spíše těch divočejších pecek. Kladem kvasinského minisálu byla skvělá akustika, která po bylanském výplachu působila jako balzám na uši. Balzám jsme uzavřeli o půl druhé a v očekávání, zda nebude pršet, se vydali k domovu. Cestou do Kvasin nám totiž nevratně upadl stěrač naší avie.
19. 11.
V pátek jsme hráli v Prosetíně. V tomto sále jsme hráli naposledy na jaře loňského roku, kdy byl bývalý nájemce jednou nohou na odchodu. Od té doby prošla hospoda novým faceliftem, jak vlastnickým tak vzhledovým, a tak jsme zavítali do krásného zrekonstruovaného stánku, kde dobu minulou připomínaly jen stoly a židle všech myslitelných rozměrů a tvarů. Objevil se nový výčep, nový bar, separé herna s fotbálkem a původní dřevěné divadelní jeviště dostalo novou dlažbu, neb je určeno výhradně k sezení. Bohužel na trojúheníček určený pro kapelu, jenž se nezměnil, se stále nevejdeme, a tak pro tentokrát byla učiněna vyjímka a jeviště s dlažbou posloužilo kapele. Návštěva byla velice pěkná, neb je to na tomto kolbišti již několikátá akce a návštěvníci si sál pomalu dostávají do svého kladného povědomi. Soubor hrál na dlažbě zpočátku kocertně a posléze i akrobaticky, neb s přibývajícími tanečníky stoupala v sále teplota, studená dlažba na jevišti se rosila a místy se stávala nesjízdnou a neschůdnou. Prostě jsme jezdili jako na bruslích. Soutěž "Mogul hledá Superstar" předložila další dva kousky. První, Radek, si vybral skladbu "Sráč". Po rozpačitém rozjezdu se zdála být nejlepší část s kytarovým sólem, kde se nezpívá, ale v závěru se Radek chytil a finále bylo jeho za velikého aplausu poblika. Druhý, Roman, si vybral skladbu "Děláš velkou dámu". Již od prvních tónů bylo jasné, kdo je ve skladbě vedoucí. Radek, v ruce pevně třímaje text, se nenechal rušit kapelou a tvrdě šel za svým cílem odzpívat stanovený počet slov. Kapela se do něj několikrát snažila napíchnout a posléze rezignovala. Poprvé zůstala soutěžní skladba nedohrána a Radek se stal jasným favoritem na generála hvězdné pěchoty. Velice vydařenou tancovačku jsme zakončili ve dvě hodiny. Bohužel pokračování, původně naplánované na 16.12. se z rodinných důvodů majitelů restaurace nekoná, ale určitě se v Prosetíně objevíme dvakrát po novém roce.
V sobotu jsme hráli v Moravanech. V tomto sále jsme hráli naposledy přesně před devíti měsíci. Sál vypadal jakoby právě vsetínský starosta vyhnal nepřízpůsobivé občany. Pomlácené toalety, rozkopané dveře, na jevišti rozbité půllitry, hromada podlážek zednického lešení a zátiší s porcelánovám nádobím. K rozsvícení osvětlení jeviště potřeboval pořadatel šroubovák, aby zapojil vypínač. Ještěže byl celý sál vymalován krásnou černou barvou a další detaily tak nebyly vidět. Návštěva v tomto původně diskotékovém klubu byla hodně rozcouraná, ale velmi vytrvalá a tak se dostavil velice slušný počet. Soubor hrál i zde zpočátku koncertně, neb mnoho diskonávštěvníků možná slyšelo živou hudbu poprvé, ale byli i repetoáru Mogulu znalí, kteří od počátku atakovali taneční parket. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve třičtvrtě na dvě. Zde se naopak urodilo pokračování a v pátek uvolněný termín se bude odehrávat zde. Naopak byly zrušeny Jenišovice 15.12., které dělá stejný požadatel jako Moravany.
26. 11.
Tento víkend jsme nehráli. Soubor odpočíval, pilně zkoušel a na první prosincový víkend připravil dvě horké novinky.
3. 12.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. Domovská základna Mogulu se již natrvalo usídlila v adresářích návštěvníků, a tak se to opět pěkně sešlo. Soubor hrál trošku nervózně, neb zvuk při zvukové zkoušce nebyl přesvědčivý, ba přímo odpudivý, leč se zaplněným sálem se již stal poslouchatelným. Návštěvníci byli tanečně poněkud tvrdší, a čtyři série se hlavně chlastalo a na parketě se proháněli spíše jednotlivci. Pak se vše roztancovalo a zábava se rozjela tím správným tempem. Soubor představil dvě noviky "Hard rock Halelujah" a "Noc poslední". První provedení se vydařilo a repríza v závěru ještě lépe. Se svou kostýmní kreativitou se blýskl kytarista Míla. Zahrabal v šatníku a představil všem povědomý pytel s kapucí i s odpovídajícím průvodním textem, jenž se stal pěkným zpestřením. Pěknou tancovačku jsme zakončili kousek před druhou. Při balení předvedl náš zvukař pokračování akce "buldozer". Zatímco před čtrnácti dny složil víkem od mixu klávesový aparát z jeden a půl metru přímo na čelíčko a z přímých konektorů vyrobil rohové, tentokrát odložil svoji efektovou bednu od mixu ze židle obloukem na zem. Taky na čelíčko.
V sobotu jsme hráli v Mrákotíně. Mrákotínský sál je v bigbítové akci skoro každý týden a tak o návštěvníky není nikdy nouze. Tentokrát se však courali skutečně dlouho, leč se docourali v hojném a tanečním počtu, i když někteří až po půlnoci. Soubor hrál vesele a vychutnával mnohem lepší poslech než minulého dne. Soutěže se tento víkend nekonaly. Na Superstar došli zpěváci a i když na "sundávání prádla" jednu adeptku vytlačily na jeviště "dobré" kamarádky, vystrčila nakonec na rozdováděné a lačné publikum jen svou kytičkovanou prdel. Skvělou zábavu jsme zakončili nachlup ve dvě.
10. 12.
V pátek jsme hráli v Bylanech. Další, a letos ještě ne poslední, akce v tomto stánku byla velice náročná. Nějaké ty narozeniny, opožděný zvukař, lidí mnoho-li a skvělá atmosféra. Zpočátku sice panovaly pochyby vzhledem k akci v nedalekých Klešicích, ale pořadatel nic takového nepřipouštěl a měl pravdu. Účast byla opět o něco větší než minule. Soubor hrál mikulášsky naladěně využívaje i příslušných kostýmů a k novinkám z minulého týdne, zde ještě neznámým, přidal další úplnou novinku, tentokrát pomalou, s názvem "Vzpomínám", souborem pracovně nazývanou "Alzheimer". Soubor také po několika měsících také oprášil rozpustilé Sex rokenroly. V soutěži "Mogul hledá superstar" se tentokrát přihlásilo trio mladíků a předneslo píseň "Děláš velkou dámu". Provedení skladby vzhledem ke značně rozjásanému stavu zpěváků bylo ucházející a původní píseň to místy připomínalo. Výbornou tancovačku jsme zakončili ve dvě hodiny.
V sobotu jsme nehráli. Původně plánovaná Krouna termín zrušila a náhradu jsme vynechali.
17. 12.
V pátek jsme hráli v Jenišovicích. Tento sál nepatří k našim oblíbeným. Jednak proto, že je v patře a vynosit vrchovatou avii do schodů nepatří k našim oblíbeným sportům, neb k himalájským šerpům máme daleko, a jednak proto, že akustika je tragická. První neduh eliminoval pořadatel hejnem zdatných nosičů, takže aparatura byla o patro výše cobydup. Druhý oříšek, který se zpravidla vylepší s přílivem návštěvníků, kteří svou přítomností zatlumí sál do poslouchtelných mezí, byl zatím otazníkem. Objevil se ale oříšek třetí, který jsme v předchozích dvou vystoupeních nepotkali. Sál byl velmi chladný a malá kamínka, netradičnš umístěná v rohu vedle kapely s komínkem přímo nad jevištěm, sváděla nerovný boj s velikostí sálu. Vzhledem k tomu, že jedem člen souboru již chřipku vlastnil a několik dalších k ní nemělo daleko, nepanovalo v řadách kapely to správné nadšení pro příjemný večer. Nadšení bohužel, a jak se pro nastydlou kapelu ukázalo naštěstí, nepanovalo i v řadách návštěvníků. Všichni uvázli v příjemně vytopeném lokále v přízemí, a tak když se hodinu po začátku na studený sál nikdo nehrnul, prohlásil pořadatel akci za ukončenou. Při balení se objevila první parta, která špatně přečetla rozpis a zamířila nejdříve do Jeníkovic, a když jsme nakládali, přistálo u hospody ještě několik aut s velkým divením, že se nehraje. Kdyby všichni opozdilci chodili včas, hrálo by se určitě. Tentokrát nebylo pro koho.
V sobotu jsme nehráli. Tento termín zamluvil Prosetín a vzápětí jej zrušil. Náhradu jsme již nehledali.
31. 12.
V sobotu jsme hráli v Bylanech. Termín těsně před Silvestrem byl tak trochu loterií, zda to bude pro návštěvníky zajímavá příležitost na silvestrovkou generálku, či naopak jej vypustí, aby byli na ostro svěží. Bylo to tak napůl. Návštěva byla průměrná a naprostá většina byla na plech. Soubor hrál zpočátku trochu zmrzle, neb teplota v sále daleko zaostala za úhřetickou středou a navíc se některým cyklicky navracela chřipka, a v závěru někteří generálkově silvestrovsky, neb se místy vytrácel soulad i čitelnost. V soutěži "Sundáme to prádlo" se přes chladno v sále jedna odvážlivkyně objevila ve spodním prádle a rozšířila tak svou sbírku kalhotek s Mogulem o další trofej. Poslední zábavu roku 2006 jsme zakončili kousek před druhou.
28. 12.
Ve středu jsme hráli v Úhřeticích. Dvacátýsedmý prosinec, Mogul a Úhřetice patří již mnoho let nerozlučně k sobě. Každý lichý rok se křtí nové CD a každý sudý je událost neméně významná. Letos to byl křest DVD z loňské akce dvacetiletí a křtu CD8 a hlavně finále soutěže Mogul hledá Superstar. Ač uprostřed pracovního týdne, byla navštěva ještě větší než ve svátek či v sobotu a nebýt mlhy jako mlíko, která padla na celý kraj a leckoho znejistěla, byla by ještě větší. Soubor hrál po dvou volných víkendech vesele a pátravě. Ne vždy všichni pátrali správně a tak bylo veselo. Premiéru měla oprášená věc z kazety Mogul 2 "Dvě kila". K veselí přispělo i finále soutěže Mogul hledá Superstar. Tři finalisté, Zbyněk, Lukáš a Julián, přivedli početné zástupy svých fan-klubů i s transparenty a vytvořili tak vynikající atmosféru. Ve finále zazpívali: Zbyněk-Memento, Lukáš-Půlnoční král, Jukián-Brikety. Všichni zazpívali výborně a skrytá porota (aby nedostala přes hubu) rozhodla takto: 1. Lukáš, 2. Julián, 3. Zbyněk. Všichni obdrželi hodnotné ceny a zároveň pokřtili DVD 20 let Mogulu. Všem soutěžícím i jejich příznivcům děkujeme se vzkazem: pilně cvičte, bude další ročník. Další bod zábavy, soutěž "Sundáme to prádlo" byla absolutně mrtvá. Vyložené tutovky zklamaly a jejich konkurence snad pod stromečkem nic k předvádění nenašla. Slabý výsledek okamžitě zrodil nápad soutěž inovovat a v přípravě je soutěž dvojic na skladbu "Homouš".Výbornou tancovačku jsme svátečně o půl hodiny přetáhli a posunuli policejní zavírací hodinu na půl druhou.