8.1.
Tento víkend jsme nehráli. Soubor se věnoval zimním sportům a rekonvalescenci po hektickém závěru bigbítového roku.
15.1.
V pátek jsme nehráli.
V sobotu jsme hráli v Olešné. První akce letošního roku připadla na jeden z posledních sálu na havlíčkobrodsku, jenž nám na podzim vlivem přesunů termínů umělců z Prahy vypadl z kalendáře. Šířící se zvěsti o klesjící popularitě zdejšího stánku, plesová sezóna a nepraktické klimatické podmínky nenaznačovaly velké návaly, ale do příjemně vytopeného sálu se docoural slušný počet návštěvníků. Soubor hrál novoročně slušně, leč o veselé minely nebyla nouze. Ve snaze eliminovat nepřirozenou střízlivost na poslední akci loňského roku tentokrát zvítězil zvukař. Zvukařský pult opustil záhy, byl ho plný parket, premiérově za novým pultem usnul a na závěr místo závěrečné znělky pustil intro ze křtu CD6 z roku 2001. Mnohem optimističtější byla soutěž "Sundáme to prádlo". Vítězka Jana, 22 let, která se nezdržovala spodním prádlem a šla na ramenou svého chlapce do půl pasu, tedy nahoře nahoře bez, nám své trojky v celé své kráse přinesla ukázat až na jeviště a převzala si cenu pro vítězku. Bohužel selhala technika, podcenil jsem akumulátory do foťáku, a tak tento pohledný moment zůstane jen ve vzpomínkách všech přítomných a v tom okamžiku nespících. Veselou a hodně taneční zábavu jsme zakončili krátce před druhou, leč rozjásaný soubor se odpoutal z Olešné až kousek před čtvrtou. Pozitivním bodem na závěr byla zpráva, že se našel ztracený servisní kufřík kapely. Nechali jsme ho počátkem července v Sedletíně, leč velké úsilí pořadatelů, asi šest pokusů, o navrácení se stále nezdařilo.
UPOZORNĚNÍ !!! Akce 20.1. v Třemošnici (CR) je maturitní ples. Vstup pouze ve společenském obleku a dost možná i na místenky, takže může být i vyprodáno. Hrajeme napůl s tanečňákem a ples dohráváme.
22.1.
V pátek jsme hráli v Třemošnici. Plesová sezóna je v plném proudu a tak soubor aktivně reagoval a zapojil se do realizace kulturního prožitku návštěvníků. V letech dávno minulých, kdy současní maturanti ještě nebyli na světě, Mogul hrával pravidelně na plese Gymnasia Přelouč, kde měl samostatnou scénu, ale v novodobé historii a sestavě to byla premiéra. Plesový večer, který měl mnoho hodnotných bodů, organizoval kapelník od tanečňáku Hvězdáři. Hlavní hudba Hvězdáři, dvakrát předtančení, pro pamětníky Superstar Šárka Vaňka a na závěr my. Soubor hrál plesově, včetně kostýmu, a jak už to v nestandardních situacích bývá zvykem, díky časově napjatému harmonogramu hodně nervózně. Hlavním mottem vystoupení byla slušnost, neb ředitel školy není na verbální projev z restaurací čtvrté cenové skupiny navyklý. Vybrali jsme ty opravdu medové kousky, ale vyšlo to nachlup. Hráli jsme od půl jedné do půl třetí, kdy jsme byli ráznou pořadatelkou ukončeni, že jsme ani nestačili zahrát závěrečnou. Ovšem potom se uvolněná nálada souboru zaměřila na opuštěné plesové stoly a po vzoru zkušených bezdomovců uspořádala bohatou večeři.
Plesové veselí si soubor zopakuje v pátek 17.2. v Jeníkovicích, kde se objeví na Pyžamovém plese. Tentokrát bude hrát sám, včetně dvoudobých a třídobých dechovek, a to vše v pyžamu či noční košili a s plesovým prostředím a scénou.
V sobotu jsme hráli v Kvasinách. Druhý den byl soubor jako vyměněný. Uvolněná nálada byla minulostí a avie plná spících jela jako na funus. Po vynošení aparatury a na začátku rozbalování jsme zaregistrovali, že nemáme zpěváka. Bylo sedm hodin a právě jsme ho mobilem vzbudili. V Hlinsku. S jeho orientačním smyslem bylo jasné, že začátek zábavy již nebude v devět, a tak jsme alespoň návštěvníkům, kterých se sešlo opravdu hojno a brzo, v přímém přenosu přiblížili jeho bloudění v Pardubicích, Sezemicích, Holicích, Borohrádku, Častolovicích a Solnici, a když přejel Kvasiny a mířil do Deštného, šla ho na silnici při jeho návratu odchytit spojka. Přiznal, že si ples ještě v Hlinsku protáhl až do pozdních ranních hodin. Soubor hrál až od půl desáté a jelikož ve zpožděném Nazírovi z plesu ještě hodně zůstalo, velmi uvolněně. Byl ho plný parket a první série a samý potlesk. Vynikající tancovačka, ze které měli skvělí pořadatelé trochu obavy, neb v sousední Solnici byl jakýsi vyhlášený ples, se velice vydařila a patřila z naší strany k nejlepším. Závěr jsme odtroubili ve čtvrt na tři, avie dorazila na základnu ve třičtvrtě na sedm, neb odpolední déšť na vozovce poněkud ztuhl.
29.1.
V pátek jsme hráli v Mrákotíně. Mrazivý víkend po rekordně mrazivém týdnu nenaznačoval nijaké návaly, leč i při našem druhém vystoupení ve zdejší útulné hospůdce bylo slušně plno. Hoteliér oproti minule o kousek rozšířil jeviště, ale jelikož si přistavujeme ještě jedno vlastní, trochu nás tím zaskočil, ale zase jsme se vešli. Soubor hrál pátečně vesele a o šprýmovné a svérázné úpravy repertoáru nebyla nouze. Publikum bylo převážně dámské, leč při soutěživém svlékání velice stydlivé, a tak pouze vítězka Lída ukázala, v čem se mamince povedla. Skvělou zábavu jsme zakončili více než hodinovou sérií ve čtvrt na tři.
V sobotu jsme hráli v Úhřeticích. Sobotní zábava byla snad ještě mrazivější, než páteční, a tak pořadatel nejevil v předpokladu návštěvnosti nijaké nadšení. Naštěstí se mýlil. Dostavil se velice slušný počet lidí, někteří v plesovém, a přišli i ze včerejška z Mrákotína. Čekal je studený sál, jaký v Úhřeticích snad ještě nebyl, neb pořadatelé v obavách o zdraví dvou lítacích dveří je nechali otevřené dokořán a tak každé otevření vchodových dveří bylo cítit až na jevišti. Soubor hrál svižně a teple oblečen se snažil zahřát se zvýšeným pohybem na jevišti. I návštěvníci pochopili, že tepleji již nebude a zaplnili parket v plném počtu velice záhy. Svlékací soutěž vyšla doprázdna, neb děvčata usoudila, že v prochladlém sále není čas na hrdinství a nesundala ani svetr. Pěknou zábavu jsme ukončili v úhřetickou zavírací jednu hodinu.
5.2.
Tento víkend jsme nehráli. Víkend s přestrčeným pololetním prázdninovým pátkem je každoročně rezervován pro zimní sporty.
12.2.
V pátek jsme hráli v Horních Bučicích. Příjemný počin zdejších pořadatelů vzkřísit kulturu v tomto koutě kutnohorského okresu je sice v začátcích, ale dostává správnou podobu. Neobvyklé prostory bývalých stájí, délka sálu z kategorie maximálních a docela slušná akustika, ze které jsme měli původně respekt a tak jsme první nabídku k účinkování odmítli. Trochu slabší to bylo s vytápěním, neb jedna kamna na takovou ratejnu jsou asi málo a naštěstí nebylo -20, ale přežít se to dalo. Navštěva taky nebyla z kategorie návalu, i když byla větší, než jsme sami očekávali, neb v tomto sektoru jsme snad ještě nehráli a navíc od našich luhů a hájů na chrudimsku je dělí diskotéková clona. Soubor hrál pátečně opatrně a uvedl slušný předváděcí výkon, jenž roztacoval přituhlé sedící již od první série. Pěknou zábavu jsme zakončili krátce před druhou. Veselá dohra zábavy byla v podobě dýchánku s policií. Dýchal jsem do digitální mašinky a na památku jsem dostal plastový náústek. Výsledek byl negativní neb již necelých 45 let nepiju.
V sobotu jsme hráli v Bylanech. Po mnoha pátcích strávených v Bylanech jsme poprvé hráli v sobotu. Zima na sále byla stejná jako každý pátek, i když jsme byli ujišťováni, že se topí dlouho. A tak velice pěkná návštěva byla hodně taneční a konzumační, aby tento teplotní deficict překonala. Soubor hrál vesele a předvel jeden z lepších výkonů ošperkovaný šprýmovnými kousky jedndnotlivých muzikantů. Veselou taškařici jsme zakončili přesně ve dvě. Jedna novinka se však v Bylanech objevila. Po roce se objevi rozpis zábav na jarní sezónu.
Tento pátek pořádáme a zároveň účinkujeme na Pyžamovém plese v Jeníkovicích. Soubor se představí úplně jinak, než jej znáte a vše bude skutečně plesové. Hrát se bude v lidovém tónu, oblečení společensky pyžamové a bude připravena bohatá tombola složená z hodnotných konzumačních hodnot, uzenářských i destilovaných. Na závěr ještě jedna FAQ, neboli často kladená otázka: Pokud spím tak jak přijdu ze zábavy, je to pyžamo? Ne, není to pyžamo.
19.2.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. Ve víru plesového období se i kapela Mogul jala přispět svojí troškou do mlýna a jala se uspořádat Pyžamový ples. Pro tento účel se transformovala do účelové sestavy Mogulanka, jenž byla vyzbrojena plesovým repertoárem i hudebníky. Dechovou sekci zajistil kapelník Honza ve složení kapelník Honza na saxofon a Honza Junior na klarinet. Na basovu kytaru za něj přihrával kytarista Mára. Na jevišti se vystřídalo i několik dalších hostů: na basovou kytaru opět Honza Junior, na bicí Petr Kocek a děda našeho kytaristy Bíby. Nová byla i technika, jelikož jsme nestavěli žádný ohromující zvukový systém ani světla, pouze dva reproboxy jako na dechovce. Soubor hrál svátečně, lidově a předvedl mnoho nových lidových kusů, které paradoxně vyzněly i lépe, než základní repertoár a to včetně zvuku. Návštěvníci si pomlaskávali, že byl lepší než v bigbítové verzi. Ples doplňovala bohatá tombola, jejímž vítězům blahopřejeme a přejeme dobré trávení. Na tuto recesistickou akci se nečekaly žádné návaly a i když se opravdu žádné nekonaly, ti co došli, byli z 80% v nočních kostýmech, recesi pochopili dokonale a skvěle se bavili až do závěrečné půl třetí.
V sobotu jsme hráli v Moravanech. Free-music-hall Moravany je kulturní stánek pro různé druhy zábavy, hudební kapely i reprodukovanou hudbu různých žánrů, které zrovna frčí. Pro tento účel je zařízení velmi slušně vybaveno servisem občerstvení, mnoha zákoutími v různých podlažích a úderkou vyhazovačů, která dbá na klidný průběh akce, zejména dodržování specifických upozornění. Zejména to, že kdo opustí budovu musí znova zaplatit, bylo geniální a pořadatelům odpadla starost se stížnostmi sousedů sokolovny. Druhé upozornění se týkalo konzumace drog a byl jsem svědkem, jak pořadatelé s gorilami důsledně naplňovali jeho obsah. Na záchodě čuchali jako ohaři. Bohužel smrad z dubového listí byl cítit úplně jinde. Zvláštní bylo vytápění elektrickým panelem zavěšeným nad středem sálu. Sálal fantasticky a po půlnoci již bylo na sále skutečně teplo, leč jeho odběr musel být takový, že na elektrárně tekla voda proti proudu. Návštěva byla velice pěkná a mnohem větší než jsme vzhledem k hokejovému utkání očekávali. Soubor hrál na vysokém jevišti pěkně koncertně, neb posluchači byli zpočátku hodně netaneční, leč s postupující konzumací se parket slušně zaplnil. Zvláštností byla jejich vytrvalost. Na jiných zábavách po půlnoci návštěvníci postupně odpadají, ale zde bylo ještě o půl třetí plno. Prostě Free-music-hall.
26.2.
V pátek jsme hráli ve Starém Bydžově. Když jsme cestou přes Chlumec a Nový Bydžov nepotkali ani jeden plakát, tušili jsme, že nově vzkříšené zábaviště nebude až tak plné. Sál je nově zrekonstruovaný, krásně upravený a spolu s lokálem a přilehlými prostorami tvoří skvělý komplex na zábavy. Jeviště je sice variabilní a tvořené z mnoha pohyblivých dílů, leč aranžování nebylo složité. Návštěva byla ještě nižší než předpokládaná a po mnoha a mnoha letech jsme hráli přesilovku. Soubor hrál pátečně slušně a vystoupení pojal jako veřejnou zkoušku. Došlo i k několika nezvyklým situacím. Úplně všichni byli na parketě a nemohla být realizována soutěž Sundáme to prádlo, neb na sále nebyla jediná dívka, nepočítáme-li jednu naši sboristku. Veřejnou zkoušku jsme zakončili kousek před půlnocí.
V sobotu jsme hráli v Horce u Chrasti. Narozdíl o pátku na nás dýchla historie. Starý sál, jehož věk byl navíc umocněn ujíždějící a praskající zadní stěnou, takže zvukař dostal limit hladiny akustického tlaku, abychom hospodu nedostali k úhradě. O vytápění se starala jedna kamna ve střední části sálu, kam pořadatelé vytrvale hrnuli dřevo takovým tempem, až jim spadlo víko dovnitř a plameny šlehající na sále vytvořily atmosféru pekelného metalového prostředí. Návštěva nebyla ohromující, leč k velikosti sálu slušná a dobře se bavící. Soubor hrál vesele a i když opět na improvizovaném jevišti, skvěle bavil sebe i publikum, které nešetřilo potleskem. Na přání zařadil i vzpomínku na pyžamový ples v podobě polky. S ohledem na klesající teplotu v sále a zdravotní indispozici kytaristy Máry jsme zábavu příliš neprotahovali a kolem čtvrt na dvě zakončili.
V sobotu jsme hráli v Pusté Kamenici. Rozmary letošní zimy se nám dosud zdárně vyhýbaly i díky šikovně rozvrženému rozpisu, kdy v něm kritická místa na Vysočině chyběla, leč tentokrát jsme si užili dosyta. Pustá Kamenice, kde jsme již v minulosti hráli, je opravdu téměř konec světa zapadaný sněhem jako v Krkonoších. Kamenem úrazu byl nájezd k sokolovně, který byl o několik metrů nad silnicí a vedla k němu sněhovými bariérami olemovaná a uklouzaná úzká cesta. Naše Avie vyjela do poloviny a pak se dala nekontrolovaně do pohybu zpět a skončila napříč v bariérách ve sklonu, který neměl daleko k bočnímu převrácení. Převážené osoby vyskákaly neuvěřitelnou rychlostí a některé si i cvrkly do textilu. Po několika dalších pokusech a za pomocí sněhových řetězů jsme auto před sokolovnu přece jen dostali, leč dodávka našeho bubeníka si bez řetězů ani neškrtla a s bubny jsme běhali zasněženou ulicí. Sál, co jsme jej neviděli, doznal příjemné rekonstrukce a i díky vstřícným a ochotným požadatelům vytvořil příjemné prostředí. Návštěva ve sněhové vánici nebyla nijak oslnivá a poměrně plachá, leč po vydatném obléhání nálevního Pekla pod jevištěm se roztomile rozjásala. Soubor hrál slušně a i když chyběla páteční rozehrávka, předvedl slušný výkon. Pěknou zábavu jsme zakončili krátce před druhou.
11.3.
V pátek jsme hráli v Bylanech. Zrovna na chvíli skončila zima a bylo trochu snesitelněji a tak se čekalo, jak klimatická změna přiláká návštěvníky. Dobře. Přilákala jich hodně a brzo. Soubor hrál pátečně průměrně a když se k nevalné akustikce sálu přidal i méně akustický hlas našeho frontmana Nazíra, bylo jen otázkou času, kdy hlas dojde. Došel kousek před druhou, ale zpěv s horečkou nebyl to pravé ořechové a tak jen štěstí, že sobota byla volná a že se Nazír dá do příští soboty dopořádku.
V sobotu jsme nehráli, neb někteří se již proháněli v rámci jarních prázdnin po zasněžených horských svazích.zasněžených horských svazích.
19.3.
V pátek jsme nehráli, neb někteří se ještě proháněli v rámci jarních prázdnin po zasněžených horských svazích.
V sobotu jsme hráli ve Vysokém Mýtě. Naše premiéra v tomto městě autobusů se odehrála v hotelu Kobylka. Sál o velikosti většího jeviště s mnoha přilehlými prostory od kulečníků přes automaty a separé boxů byl vybaven zvukovou i světelnou aparaturou, takže jsme cestovali nalehko, pouze s nástrojovkou. Aparatura sice vypadala monstrózně a její vlastníci se předháněli v superlativech o jejích parametrech a možnostech, ale jelikož jsme na ni hráli již v Jeníšovicích, moc nás nepřekvapilo, že obsluhující zasloužilý zvukař měl problémy i s pěti mikrofony, o zvuku jak z telefonu ani nemluvě. Nicméně jako celek se to dalo i poslouchat. Světla si vzal pod patronát náš druhý osvětlovač Kába a i když měli některá nestandardní zařízení, jako například agregát na mlhu na plechu od buchet, sžil se s technikou bezproblémově. Soubor hrál v netradičním rozestavení, neb jeviště mnoho jiných možností nenabízelo a podal slušný výkon. Zpočátku koncertní, neb návštěvníků bylo poskrovnu a poté i taneční, když se slušně rozpili, jásali, tleskali a rozmazlovali soubor vybranými destiláty a víny. Ještě při zvukovce nás potkala nehoda, kdy palice velkého bubnu prošla zčista jasna jeho blánou. Prostě deflorace jak na základní škole. Naštěstí náhradní byla k dispozici a akce nebyla v ohrožení. Soubor uvedl již podruhé novinku s názvem "V očích sůl", na kterou jsem minulý týden zapomněl. Součástí večera byla i tombola, jejíž vyhlášení se o půlnoci ujal Nazír s Márou. Hodnotné ceny, kterým vévodila půlkou prasete, destiláty, vína, pytel pšenice i pytel uhlí našly své majitele slosovaných vstupenek a ti se podělili s kapelou, takže image lidoopů bylo rozděleno rovnoměrně. Svlékací soutěž, jež byla nedávno obohacena o pánskou část, měla v této kategorii jasného vítěze. Předvedl svůj orgán několikrát, neb fotografka se stále vymlouvala na selhávající fotoaparát a nakonec prohlásila, že to bylo nějaký malý. Veselou taškařici, která měla podtitul vepřových hodů, jsme ukončili o půl třetí.
26.3.
V pátek jsme hráli v Mrákotíně. Jarní vystoupení v tomto stánku již bylo příjemnější než zimní, závěje pryč, mráz pryč a zůstal jen skvělý, krbem vytopený sál. Návštěva byla tentokráte o něco menší než minule, ale o to víc bylo nalitých dementů, kteří se hodně snažili, aby ostatním zábavu znepříjemnili, siláckými strkanicemi a drobnými bitkami. Soubor hrál opatrně a zejména frontmen Nazír hledal tu správnou jiskru, neb předchozí noc přecucal karburátor a ještě potkala ho drobná neveselá příhoda z oblasti partnerských vztahů. Úspěšnou premiéru měl oprášený kus z CD4 názvem "Není tvá". Pěknou tancovačku jsme zakončili kousek před druhou.
V sobotu jsme hráli v Úhřeticích. Pesimistické předpoklady pořadatelů a obavy z plesu v sousední obci se nenaplnily a bylo pěkně plno a tanečno. Soubor hrál pěkně svižně a zejména Nazír byl jako vyměněný, karburátor vyplavený a neveselá příhoda zapomenuta. Třešničkou, vlastně čtyřmi, na dortu skvělé zábavy byla reality show o spodním prádle "Paní k utahání". Dvě vítězky ve spodním prádle se dostavily na jeviště k závěrečnému rozstřelu a ukázaly se být velice soutěživé. Po prvním bonusovém refrénu z toho byly čtyři třešničky a po druhém refrénu děvčata ukázala, jak jim budou slušet vyhraná tanga. Další refrén jsme již nepřidávali, aby nám na příště zůstalo nějaké to zarostlé velikonoční překvapení. Veselou taškařici jsme zakončili krátce po zavirací policejní jedné hodině. Úspěšnou loveckou sezónu zahájil tento víkend náš řidič Kába. Zatímco v pátek cestou na zábavu skolil psa, v sobotu, tedy v neděli nad ránem, to byla divoká kachna.