15.7.
V pátek jsme hráli v Boru u Chroustovic. Pořadatelé z této malé, ale velice čilé, vísky připravili opět několik překvapení, z nichž první byla nová hrací bouda naproti neoblíbenému miniaturnímu prvnímu patru. Byla sice zednická, z lešeňových trubek se surfovací prkennou podlahou, po které již lehký pohyb rozkymácel téměř vše na ní stojící, ale byla v přízemí. Počasí bylo přesně podle předpovědi a tak přilákalo početné a velmi mladé publikum. Podle předpovědi také sprchlo, ale hodinu a půl trvající déšť nikoho neodradil a parket byl neustále ve varu. Soubor byl po týdenní odstávce v pohodě a při chuti, zejména zvukař si žehlil minulé výkyvy výborným zvukem. Tu a tam se sice ozval nepříbuzný zvuk, vyvolávaje veselí a potlesk zejména u techniků, ale pomýlený autor se po neplánovaném sólování přidal do houfu k ostatním do správné harmonie. Zlatým hřebem byla večeře, která byla jedna z nejlepších a tak se všichni doslova přežrali a zbytek zábavy jen těžce funěli. Na zpáteční cestě se kapela úspěšně zhostila role záchranářů, když svolávala hasiče, policii a záchranku k havarovanému automobilu. Dopadlo to dobře, pouze Mirda retarda, který byl již zcela ve formě, exceloval dotazem na hasiče manipulující s pneumatickými nůžkami ve snaze dostat řidiče ze slisovaného auta: Vy máte pěknej vercajk, mohli byste mi votevřít pívo?
V sobotu jsme hráli v Dědové. Pravá letní tancovačka se vším co k ní patří. Krásné počasí, plný areál, optimistická nálada a plné kiosky občerstvení, i když o půl jedné opět došlo pivo. Asi bylo zase návštěvníků více, než pořadatelé plánovali, a tak se museli po zbytek zábavy dorazit na jiném životabudiči. Soubor hrál na miniaturním jevišti o poznání lépe a pohyb na parketě od první písně byl správným vysvědčením. Exceloval již zcela vyzdravený Míra, který zapoměl na všechna předsevzetí z dob těžkých nemocí a byl doslova na sračky. Poprvé v historii Mogulu byla zkrácena série z důvodu zaplynování jeviště biologickým plynem, který, ač bylo čerstvé povětří, se pevně usadil a rozhodil většinu hráčů, kteří odmítli dále pokračovat. Autorem této dávky byl Boban. Podobná situace nastala i cestou domů, kdy si Jirka kousek za Chrudimí ve spánku zul své kecky. Na základně všichni opustili vozidlo stylem týden zavřeného včelího roje.
22.7.
V pátek jsme hráli v Bítovanech. Tentokrát jsme byli doplňkem vystoupení teplické skupiny Kabát. Bohužel zlatý hřeb sezóny na parketě v Bítovanech vyšel přímo do přívalových dešťů, které se vytrvale přivalovaly celý den a celou noc s jednou hodinovou přestávkou, a tak se areál pod nohama návštěvníků měnil z močálu na oranici. Kabát měl vlastní scénu, a tak jsme zahajovali o půl deváté na bitovanském krytém parketě, kde se tísnila hlava na hlavě. Jakýkoliv pokus o tanec hraničil se zraněním a tak se produkce odehrávala spíše v koncertním duchu. Soubor hrál pátečně solidně v rámci zatékajícího jeviště, na kterém téměř vše leželo v kalužích, pouze do jedné písně se pokusil bubeník vložit jinou a pro naprostou neshodu jsme začátek opakovali. První konec byl ve třičtvrtě na deset, kdy se vše přesunulo do sprchy na hřiště, vyčkávaje začátku. Ten byl krátce po desáté a produkce trvala hodinu a deset minut i s přídavkem. To vše za pouhých 300 Kč, sprcha a zablácené boty v ceně. Samotný průběh koncertu nevím, neboť jsem radši zůstal vodních radovánek ušetřen. Poté jsme pokračovali pro pozůstalé vodníky. Bohužel došlo k malému incidentu, který způsobil konec zábavy již ve třičtvrtě na jednu. Jeden nejmenovaný mladík se neúnavně navážel do našeho světelného programátora, který mu v minulosti za podobné výstřednosti již jednou zlámal nohu, zapomínaje na minulé následky. Jarda se chtěl záměrně konfliktu vyhnou a uchýlil se na jeviště, kam za ním tento pronásledovatel vnikl, podporován ještě jednou hysterickou osobou, snad původně dívkou. Po zásahu, vyházení a opětovném napadení jsme se z hlediska bezpečnosti aparatury rozhodli akci ukončit. Tímto se všem, pro které jsme nedohráli, velice omlouváme, a ujišťujeme, že až se příště tito dva objeví na naší zábavě, skončíme zase, protože jejich chování se zcela vymyká lidskému rozumu, zvláště osoby ženského pohlaví. Policie, se kterou byl tento inciden kozultován, radila rozbít v soukromí řádně hubu.
V sobotu jsme hráli ve Strašově. Po přívalových deštích ani památky, navečer sluníčko a jasno. Asi třičtvrtě hodiny jsme se zdrželi v Přelouči na jezu, který byl zablokován jeřábem, a případná objížďka na další most přes Labe by trvala přes hodinu. Návštěvnost byla téměř stejná jako minule, asi o deset lidí méně. Soubor hrál již bez zjevných nedostatků a plný parket byl ve varu již od první skladby. Zpestřením byla účast jedné party z Turnova, která dojela na zábavu vlastním autobusem, a před začátkem piknikovala v sousedství parketu na dvou sedacích soupravách. Vlastní sud byl samozřejmostí.
29.7.
V pátek jsme hráli v Krakovanech. Start na dvoudenní turné nazačal právě nejlépe, neboť se po deseti kilometrech zlomil čep spojkového pedálu naší avie a následovalo jedenapůlhodinové zpoždění věnované opravě. Vše se zdařilo a dorazili jsme ještě tak včas, abychom uklidnili již nervózní pořadatele. Areál na hřišti je příjemný pro návštěvníky, ne již tak pro kapelu, protože se hraje v patře na balkóně a stěhování je dost nepraktické, ale i tak jsme vše zvládli v reálném čase. Návštěvníci se courali dost dlouho a tak byl začátek spíše konzertní. Soubor hrál vcelku solidně, pouze v závěru již bylo znát, v čem tkví hlavní smysl dvoudenního zájezdu. Kdo se víc motá, je lepší, a kdo se už nezvedne, vyhrál. Naštěstí tyto extrémy následovaly až po skončení zábavy. Jednotliví aktéři této hry zvolna upadávali do pelechů a spacák poprvé po pěti letech použil i Míra, který se obvykle stará o to, aby se nikdo moc nevyspal.
V sobotu jsme hráli v Sedletíně. Po ranním zabalení, výborném obědě v motorestu Kalabousek a relaxaci u rybníka jsme dorazili do vyhlášené vísky na havlíčkobrodsku. Již při stavění bylo v areálu víc lidí než jinde na celé zábavě a krásné letní počasí jich přilákalo rekordní počet. Soubor byl po pátečním delíriu již zcela fit, hrál v dobré pohodě a parket byl neustále ve varu a v tlaku. V samotném závěru dokonce i lehce pěstním, ale to již bylo po odpískání. Míra byl na cestu v mnohem lepší formě než včera, ale únava zmohla i jeho a tak se po čase cestou domů zase jednou spalo.
5.8.
V pátek jsme hráli v Chlumci nad Cidlinou. Tentokrát to bylo účinkování v doprovodném programu vyhlášeného motorkářského srazu. Počáteční peripetie s pořadím kapel jsme zažehnali s konstatováním, že platí původně dohodnuté, a tak když jsme dorazili, dohrávala kapela Easy Rider a po nás měl zakončovat Komunální odpad. Minulý čas je na místě, protože když jsme postavili apraturu, zvukaři měli skoro nazvučeno a měl začít oficiální začátek se striptýzem a polykačem ohně, strhla se neuvěřitelná bouřka, která rozehnala početné diváctvo a poničila co mohla. Padla obrovitá nafukovací motorka nad jevištěm, plátno na projekci videokamerou a pak veškerá elektrika. Jeviště složené ze dvou kamionových návěsů nebylo na takový příval stavěné a tak jsme zabalili rychlostí blesku, někteří ještě za sucha, a to vše při baterce. Tím produkce pro ten večer skončila, protože voda byla téměř všude, hlavně v elektrice a v zesilovačích, a zvukaři pokusy se spuštěním vůbec nepředpokládali. Po předčasném konci jsem se jel ještě podívat na Brutus do Výravy. Problémy měli obdobné, pouze s menším časovým rozdílem, a jako další kapela v pořadí se přesvědčili, že střecha nad kapelou ve Výravě je spíše proti slunci než proti dešti. Sice neměli průvan jako na motorce, ale díky vysokému profilu a nepřítomnosti zadní stěny měli mokré úplně všechno a hrát začali až když byla za bubeníkem vztyčena igelitová plachta. I jim trochu zateklo do elektriky ale probíjející mikrofony eliminovali natažením prezervativů.
V sobotu jsme hráli v Mikulovicích. První fronta, slibovaná meteorology, se dostavila odpledne, těsně před fotbalovým utkáním Mogul-Mikulovice. Handicap mokré trávy nahrál kopačkám soupeřů, které lehce předčily naše hladké kecky, a stanovil výsledek 5:2 v náš neprospěch. Večerní počasí již bylo skvělé, počet návštěvníků vysoký a zábava výborná. Soubor hrál v dobré formě, pouze Mirda retarda, který po dlouhé době opět vyvedl manželku na vzduch a chtěl se předvést ve vrcholné formě, v závěru silně vrávoral a nedostávalo se mu textu. Obecní policejní hodinu jsme přetáhli o půl hodiny, která nám chyběla v závěru při balení, kdy nás napadla druhá studená fronta, též slibovaná meteorlogy.
Příští víkend se NEWS nekonají, protože kapela má celozávodní dovolenou a jsem mimo dosah internetu.
18.8.
V pátek jsme hráli v Dědové. Soubor vyrazil opět na dvoudenní výlet slibující nevšední zážitky už proto, že podpora manželek nebyla tak mohutná a organizovaná jako minule, leč částečná byla a postižení jedinci tak nemohli naplno rozvinout svůj talent. Na Dědové bylo čerstvě po silném lijáku a po celé stavění a vlastně celou zábavu kapalo ze stromů. I proto byla účast o něco menší než minule, nicméně časná a nedočkavci tancovali již na zvukovou zkoušku. Soubor hrál po čtrnáctidenní odstávce, kdy všechny nástroje odpočívaly v Avii, až nezvykle solidně, i když si každý z aktérů vybral svoje okénko pro pobavení spoluhráčů. Ovšem dohrálo se se ctí a pak se již každý realizoval v soutěžním duchu, že vítězí ten, kdo se víc motá, či spíše již nemotá. Závěr nebyl až tolik bouřlivý, neboť šel spát i Míra, který se normálně stará, aby se to ostatním nepodařilo.
V sobotu jsme hráli v Habrech. Po ranním probuzení do slunečného dne, meteorology slibované bouřky se nekonaly, a zabalení se vyrazilo na oběd do motorestu Čertovina u Hlinska. Ostuda byla na úrovni, vystřídali se u nás dvě servírky a jeden číšník, který už to vydržel. Následovala relaxace na pružinových kačenkách vedle motorestu a oddych, koupání a spánek na přehradě Hamry. Po příjezdu do Habrů jsme byli upozorněni na přání zdejších obyvatel na slušnější projev souboru a nižší intenzitu zvuku. Lepší den si ani nemohli vybrat. Většina souboru byla na plech a zvukař byl vítězem, protože již od půlky zábavy vrávoral nad pultem a několik pádů do mixu a následná změna zvuku vyvolaly tvrdou a oprávněnou kritiku pořadatelů i návštěvníků. Těch se docouralo velmi hojno a jak je zde zvykem, i brzo, takže také tancovali již na zvukovou zkoušku. Soubor hrál naproti tvrdé indispozici poměrně zdatně. Míra nedbal na přání spořádaných očanů obce Habry a hned od první skladby nasadil kalibr, který používá až po půlnoci. S přibývajícím časem mu však slábl vyšeptaný hlas, některým hráčům ubývalo světla a tak se moc neprotahovalo, aby se dokončilo se ctí, což se ne každému zcela zdařilo.
26.8.
V pátek jsme hráli v Přestavlkách. Byl to první pokus o obnovení zašlé slávy přestavlckých parketů z doby tak před osmi až deseti lety, kdy parket byl jedním z vyhlášených. Zábradlí kolem tanečního betonu a před hracím přístřeškem naznačovalo kousek historie, nicméně areál je to příjemný a nemálo návštěvníků jej poctilo svou přítomností k naprosté spokojenosti zcela podroušených pořadatelů. Soubor hrál poměrně zdatně, leč postavení na úzké podlouhlé linii nezručovalo optimální slyšitelnost spoluhráčů a tu a tam došlo k drobným kolizím. Míra měl v závěru kolizi velkou, alkoholovou, ovšem naštěstí až po samotném konci. Při nakládání sloužil k pobavení všech ostatních a obsluha čerpací stanice ARAL v Chrudimi si připadala jako z Pohádek tisíce a jedné noci, když se u ní zjevil beduín s hlavou omotanou náhodně nalezenými kalhotami.
V sobotu jsme hráli v Heřmanově Městci. Pouťová zábava měla letos kliku na počasí a tak bylo všechno v superlativech. Lidí jako komárů v Přestavlkách, cena oproti loňsku jednotná, jen to občerstvení bylo trošku podceněné. Točilo se na třech stánkách a fronty v jednu hodinu byly ještě dvacet lidí. Soubor opět v netradičním postavení, kdy se klávesy a kytara nevešly na miniaturni betonový sokl a nebyly vůbec za davem vidět, hrál již o mnoho lépe, leč právě díky rozestavění, ještě horšímu než včera, a tím i souslyšitelnosti, byly některé kombinace zvuku netradiční až veselé. Parket byl absolutním varu až do druhé hodiny, policejní to uzávěry nočního klidu. Vyjímečnost akce na parketu oživlého jednou do roka vyzdvihovala nepřítomnost osvělení při balení a absolutní nezájem pořadetelů na jakékoliv zlepšení. Úplně jim stačí padesátitisícový zisk. Investice jsou zbytečné a kapela si poradí.
2.9.
V pátek jsme hráli ve Dřenicích. Očekávaní loučení s prázninami uplavalo v celodenním a celonočním dešti a připomělo tak ubrečenou atmosféru letošního června. Ale i tak se návštěvníků dostavilo až neočekávaně mnoho a parket byl v tempu od první písně a narvaný po celou zábavu, zejména proto, že to bylo jediné místo, kde nepršelo. Soubor hrál vcelku pátečně solidně, pouze Jirka, ač alkoholově nenabroskvován, neměl svůj den a mnohé se mu nevybavilo celé a některé vůbec. Déšť během večera i několikrát ustal, aby se opět předvedl, a tak jsme mokré publikum příliš nezdržovali a krátce před půl druhou zakončili.
V sobotu jsme měli hrát v Boru u Chroustovic. Celodenní déšť sice produkci moc nesliboval, ale vyjeli jsme. Po krátkém posezení v nálevní komůrce na parketě jsme zábavu zrušili a se přesunuli do místní restaurace, kde se někteří zrušili také. Zvláštní bylo, že něktří vyhlášení opilci tuto akci bojkotovali a snažili se přimět ostatní k návratu do tepla rodinného krbu. Demokracie opět zvítězila a kolektiv byl utužen.
Jedna taková úvaha o okresním bigbítu. Začíná být zajímavou praxí, že se objevují dvě kapely stejného jména. Zpravidla se tak stává poté, kdy se po nějaké době sejdou bývalí členové, kteří dali v minulosti kapele vale, a bez ohledu na snažení pokračovatelů jména kapely se hlásí k původnímu názvu. Nyní se toto přihodilo kapele Markant. Bývalý, i když zakládající, člen M. Strouhal zaslal dopis současnému vedoucímu M.Živnému, že mu zakazuje používat název MARKANT, na kterýžto vlastní ochrannou známku (???). Bylo to vyřešeno názvem M.A.R.K.A.N.T., leč mi připadá smutné, že místo vděku za pokračování a nepřerušení jména kapely následuje takovéto arogantní chování. Stejně tak se objevil starý a nový Benefit a šly fámy i o Motouzu, které byly opravdu jen fámy. Takže pokud vyrazíte na známou kapelu, může to být ve skutečnosti někdo úplně jiný, tváře i písně. Mogul-rock je snad naštěstí jen jeden.
9.9.
V pátek jsme hráli v Bítovanech. Poslední parketový víkend se s počasím nesetkal v optimálním souladu, dá se říci, že v naprostém protikladu. Nejen déšť, na který jsou v Bítovanech připraveni a dokonce opravili střechu nad kapelou, ale i ukrutná zima, přilákaly již jen opravdu skalní příznivce souboru a tancovaček, kteří ovšem byli v tempu od první série a velmi po celou zábavu. Soubor hrál pátečně, poměrně zdatně, leč tu a tam došlo ke kolizím v harmonií s melodií. Příčinou byla zejména zima, při které ruce ke konci serií odmítaly dostát stanovenému tempu a předpokládaným tónům. I přes občasný déšť jsme naše poslední vystoupení protáhli kousek za půl druhou, kdy už náš Mirda-reterda měl dost a při závěrečném představování kapely zapoměl hráče představit, leč nakecal toho úplně stejně.
V sobotu jsme hráli v Mněticích. Po odpoledním periodickém střídání přívalových dešťů se sluníčkem se mnětičtí rozhodli to risknout a tak jsme za občasného deště vybalovali. Risk se vydařil, v průběhu večera již nepršelo a dostavilo se až neočekávané množství návštěvníků. Sobor hrál o poznání lépe, neboť jeviště bylo lépe uzavřené, nebyl bítovanský průvan a ruce tolik nemrzly. Na závěr byli všichni již vymrzlí dokonale, že, ač oslabeni o Bobana, který přímo ze zábavy vyrazil do snad slunné Kalábrie, vytvořili jsme nový rekord v útěku a za 50 minut bylo vše v autě.
16.9.
Tento víkend jsme nehráli. Soubor vybíral oddechový čas před vstupem do sálů, co znamenají okres. Někteří v cizině, Boban v Itálii, Jirka v Chorvatsku a Jarda v Rakousku, někteří v kruhu rodinném, a já v kruhu servisování a přípravy aparatury na sály. Leč v pátek jsem neodolal inzerátu v Pardubických novinách na celodenní estrádu v Sezemicích sponzorovanou firmou Pardubický Pernikář zakončenou zábavou s kapelou Markant, křestem její CD a ještě dvěma hosty. Zejména proto, že se jednalo o "starý" Markant, který má na jméno ochrannou známku, jak již zde bylo pojednáno před několika týdny. Slyšel jsem zřejmě asi druhou část jejich vystoupení, asi deset skladeb, a pak nastoupila pardubická skupina "No madam" aneb Deep Purple Revival. Hráli poměrně věrně, zejména zvuk kláves a jejich provedení si nezadalo s originálem, a zvukař je vychytal již po třetí skladbě. Pouze vizuální složka, u revivalových kapel dost podstatná, nebyla žádná, nebo jsem to nepoznal. Účast byla asi 100 diváků, tančících asi 15 ve špičce na obě kapely. Poté jsem zajel do Bítovan na Motouz. Byl to opět balzám na hlasivky a na duši. Ač chladno, bylo dost plno a parket v tempu.
23.9.
V pátek jsme hráli v Úhřeticích. Přípravu na sálovou sezónu jsme zahájili již v pondělí a celý týden po večerech jsme jezdili programovat světelný park, který se rozšířil o šest nových scanů a stroboskop. Návštěvnost byla dost ucouraná, nikterak ohromující, ale o to více taneční. Přišli hlavně ti, co se chtěli bavit. Soubor byl věrný tradici a víkendová pauza podpořená přechodem na dunící neakustické sály si vybrala oddechový čas na všech postech od kytar přes klávesy až ke zpěvu. Dokonce ani řidič neměl svůj den a při nacouvávání porazil úhřetickou hospodu.
V sobotu jsme hráli v Rozsochatci. Při vstupu do sálu nás ovanula taková zatuchlina, že někteří hledali pod lavicemi houby, a nepomohlo ani intenzivní větrání. Pomohli však návštěvníci, kteří sál zahulili úplně jiným smradem. Přišlo jich úměrně k jeho velikosti a dle pořadatelů až mnoho, vzhledem ke konkurenci Dodo Doležela a Vitacitu v Habrech. Soubor hrál již o poznání lépe a Jirka si navíc přibral ještě trubku polnici, kterou ukořistil v lokále a vytruboval na ní všechny přestávky. Jen světla nebyla taková podívaná, neboť na malé sály, mezi které zdejší patří, se inovace vůbec nevejde, oslňoval, a to doslova, pouze stroboskop.
30.9.
Ve čtvrtek jsme měli původně hrát ve Verměřovicích spolu se skupinou Alkehol. Bohužel jakési zákulisní pořadatelské čachry spojené s obecním úřadem tuto akci zrušily, i když v sobotu se tam zábava se skupinou Arest konala. Všichni jsme si stále rovni, ale ti, co se znají se starostou, jsou si rovnější. A tak jsem v sobotu navštívil zábavu v Mostku u Chocně, kde hrála skupina Modrý Mauricius.
V pátek jsme hráli v Sopotnici. Na srazu to tentokrát vypadalo jako v čekárně u obvodního lékaře. Polovina měla u nosu nudli, někteří pokašlávali, a jiní měli zavázané krky a jen tiše šeptali. Vypadalo to, že průběh zábavy bude značně ztížen, leč přiměřená ozdravná konzumace záhy vyrovnala zdravotní handicapy a v závěru si již byli všichni rovni. Návštěvnost nebyla z největších, snad dokonce z nejmenších, ale miniaturnímu sálu přiměřená a velmi taneční, neboť přišli hlavně skalní příznivci. Soubor hrál přiměřeně zdravotnímu stavu a páteční rozehrávce. Nebyla nouze o úsměvné výstřelky jednotlivých aktérů odměněných potleskem techniky a někteří dokonce i soukromě zaměňovali skladby oproti ohlášeným, čímž dokonale zaskočili zbytek souboru. Závěrečná seance v Zanzibaru byla tentokrát krátká, neboť se následující den hrálo, ale i tak někteří jedinci stačili vyklopit jinak výborné kuřátko od večeře do místního potoka za melodie písně Plavala husička po Dunaji.
V sobotu jsme hráli v Krouně. Tentokrát to bylo společné vystoupení se skupinou Saturn z Heřmanova Městce. Pojali jsme jej opravdu jako společné, takže jsme se střídali po hodinách. O půl deváté začal Saturn a o půl třetí jsme končili my. Saturn hrál solidní taneční muziku a už při první sérii se probudil taneční parket, který byl i nadále pod neustálým tlakem návštěvníků, kterých se tentokráte docouralo opravdu hojno a díky progresívnímu vstupnímu i brzy, a to na obě kapely. Soubor hrál již v pohodě, neboť léčebná kůra z minulého dne u mnohých zabrala. Pouze na začátku zastávkoval počítač na světla a již se zdálo, že se pojede bez světel, ale nakonec si dal říci a scéna byla naprosto dokonalá. Jen stroboskop si ani neblikl a podstoupí servisní proces. Celkový dojem ze společné zábavy je velice dobrý, leč opakování se nekoná, protože muzikanti ze Saturnu postrádají dobré vychování a počátek akce pojali jako pivní dýchánek.
Příští NEWS se zřejmě nekonají, neboť od čtvrtka soubor nahrává ve studiu další nosič pro Vaše uši.