16.7.
V pátek jsme hráli v Boru u Chroustovic. Nevlídné počasí, které vládlo počas celozávodní dovolené Mogulu, se nijak nelepšilo, ba právě naopak. Cestou do Boru jsme absolvovali solidní průtrž mračen a po příjezdu jsme půl hodiny čekali než se vyprší. Kuriozní jeviště v prvním patře nad výčepními okénky bylo tentokrát přiděleno posluchačům a pro nás pořadatelé přistavili kamiónový návěs s plachtou. Počáteční nedůvěra k tomuto jevišti se rozplynula a na konci jsme jej všichni chválili, včetně zvukaře. Navzdory stále hrozícímu dešti, který se za celý večer naštěstí nekonal, se dostavilo velké množství návštěvníků a pořadatelé, kteří původně uvažovali o zrušení akce, neskrývali nadšení. Soubor po celozávodní dovolené hrál dost solidně, i když některé tóny hledal velmi těžce až v hodině dvanácté. Nezklamal Míra, který byl tentokrát ale opravdu na sračky, zřejmě doháněl uplynulé dva víkendy. Poprvé za éru Mogulu využil výhody bezdrátového mikrofonu a uprostřed romantického ploužáku se šel vymočit za návěs a ještě u toho zpíval.
V sobotu jsme hráli v Mikulovicích. Počasí bylo podobné tomu pátečnímu, ale i pod heslem "nebude-li pršet nezmoknem" se dostavilo návštěvníků jako v parném létě. Rozehraný soubor již byl zcela ve formě a dokonce i Míra nejevil takové známky opilosti jako v několika předchozích akcích a jeho projev byl po dlouhé době poměrně kultivovaný. Jedinou kaňkou na kráse byla zadní světelná rampa, která zcela vypověděla poslušnost a ani si neblikla.
25.7. 14:30
NEWS NEWS NEWS Dnes ve 13:45 se narodil frontmanovi Mírovi syn Dan. Trocha statistiky: 3.30 kg, 51 cm a řve a chlastá po tátovi.
23.7.
V pátek jsme měli hrát ve Velké Skrovnici. Labilní povaha pořadatelů a předchzí domluva v souvislosti s nevlídným počasím, které zase tak špatné nebylo, způsobila, že jsme se přesunuli do známé Sopotnice. Návštěvníků se i přes tuto změnu sešlo hojno a byli opět, jak je v tomto sále zvykem, skvělí. Kapela, ač nastálou změnou otrávená, se docela snažila, ale akustika sálu a tím i celkový projev, byla od předpokládaného parketu značně vzdálená. Trošku si vyspravila chuť u večeře, kde se pořadatelé vytáhli věnečky a trubičkami. Konec zábavy a další pokračování bylo ve znamení dvojáku, tedy akce, kdy se nejede domů ale přespává. Slabší povahy jako Míra, Boban a Honza odjeli z rodinných či pracovních důvodů a zbytek kapely pil a pil a postupně odpadal do spacáků na sále. Ráno se soubor probudili a pili zase a kdyby někteří zodpovědnější a střízlivější nezaveleli, pijí tam až dodnes.
V sobotu jsme hráli v Kameničkách. Po obědě na Čertovině se unavený soubor přesunul do přírodního areálu v Kameničkách, kde dospával prochlastaný čas. Počasí se rapidně zlepšilo, dokonce i sluníčko zalaškovalo, a tak se večer sešla solidní účast. Soubor, ač na to někteří vůbec nevypadali, neboť měli problémy vůbec sestavit svůj nástroj, hrál docela dobře, pouze praskající struny občas navodily nevšední improvizace. Jelikož teplota tradičně nezklamala a mrzli i ti největší otužilci, nijak jsme závěr neprotahovali a jelikož měli všichni přecucaný karburátor, s radostí uháněli k domovu. Příští týden se akce opakuje s tím rozdílem, že s některými umělci (téměř se všemi) jedou drahé polovičky a tak bude dvojnásobná útrata, poloviční zábava a u večeře se někteří muzikanti nevejdou ani ke stolu, neboť dámy po vzoru merendy z Tankového praporu cítí potřebu urvat z talíře svého umělce svůj díl.
30.7.
V pátek jsme hráli v Otradově. Jelo se na druhé víkendové výjezdní zasedání, tentokráte v odpovědném doprovodu manželek a přítelkyň. Celá dvoudenní akce se nesla ve znamení čerstvého syna našeho frontmena Míry, jenž byl vyvážen šesti litry tvrdého alkoholu. Počasí bylo sice pod psa, celý den i celou noc pršelo, ale krytý paket přilákal přijatelné množství spokojených návštěvníků. Soubor nepodlehl lákadlu výše uvedeného množství alkoholu, a počas zábavy se držel statečně bez viditelnějších výpadků. Zdolávání zásob nastalo po skončení zábavy, kdy slabší jedinci postupně odpadávali do spacáků a silnější, jako čerstvý otec, nešli spát vůbec, zato byli úplně na sračky.
V sobotu jsme hráli v Sedletíně. Po obědě v Chotěboři a standardní ostudě se soubor přesunul na parket, kde někteří dospávali a někteří vyrazili na houby. Počasí bylo narozdíl od hlinecka, kde lilo jako z konve, slunečné a tak se areál vrchovatě naplnil. Soubor zpočátku vypadal na K.O., zejména Míra, ktrý spal hodinu, se zdál být nepoužitelný, ale s prvními tóny se všichni předvedli v nejlepším světle, pouze opilý kapelník sázel občas náhodnou basovou linku a jednou došlo k zástavě klávesového partu. V jednu hodinu po půlnoci silná dešťová přeháňka urychlila konec jinak dobré zábavy.
6.8.
V pátek jsme hráli v Hlinsku na Cihelce. Byla to naše premiéra na parketě, o kterém, zde téměř domácí, kapely hovoří v superlativech. Areál je to krásný, vysoký a krytý parket je tutovka i v deštivém počasí a to i na rozbalení a sbalení aparatury. Účastníci se trousili díky nevlídnému počasí skromně a zdaleka se jich nedocouralo rekordní množství, což jsme ani nečekali. Soubor byl docela ve formě a zejména vizuální složka byla díky vysokému jevišti famózní. Slabší stránka byl přístup pořadatelů. Příval piva jsme ani nečekali, protože místní hvězda Rychtář je v souboru silně neoblíbena, ale večeře ve stylu -párek do ruky a sedni si kam chceš- se hodně vymykala našim představám. Po chudých párcích v Radovesnici je to nejodfláknutější obsluha, jakou jsme zažili, ale tam jsme si alespoň sedli. Je až s podivem, že ty nejlépe zavedené a prosperující parkety už mají nos jen pro "umělce z Prahy" a kapela okresního formátu jim nestojí ani za slušné chování, ač jim často přinese větší peníz, než vyčpělé hvězdy.
V sobotu jsme hráli ve Strašově. Druhé letošní kolo v této vísce mělo těžkého soupeře ve formě motorkářského srazu v Chlumci nad Cidlinou, kam se sjelo na čtyři tisíce účastníků. Už na začátku zábavy bylo vidět, že to nebude až tak zlé, neboť se posluchačstvo sjíždělo v hojném počtu a nakonec bylo velmi plno. Soubor sekundoval plnému parketu kvalitním výkonem, jemuž velel Míra s nezvykle dobrým rozkecáním. Jako kuriozita se zdálo být selhání výrobníku mlhy nebo závada na elekroinstalaci, což se projevovalo neznámým čpavým zápachem s kouřovým doprovodem. Vysvětlení bylo prosté. Za hrací boudou cosi zvolna doutnalo až hořelo a kouřem zamořovalo celý areál, ale včasný zásah pořadatelů vše vyřešil. Ti se vytáhli i u večeře, neboť kolibříci od minula značně povyrostli a trošku se i rozmnožili. Kupodivu jsme ani nezmokli, neboť první drobné kapky padly až po posledních tónech. 13.8.
Omlouvám se všem čtenářům aktualit za týdenní odmlku, neboť minulý víkend byl server MUJWEB mimo provoz a v týdnu jsme byli se souborem na turistickém putování Orlickými horami. Byl to pětidenní výšlap pouze pro zocelené jedince, z nichž někteří si dokonce troufli vzít s sebou manželky, což se jim odrazilo ve velikosti nákladu. Celkem putovalo pět členů na trase Letohrad, Pastviny, Zemská brána, Anenský vrch, Říčky, Slatina nad Zdobnicí, Litice a hlavní bod akce, pečené prasátko, byl ve čtvrtek v Sopotnici. Povedená taškařice. Turisté ušli přibližně 80km, někteří, kteří vynechali páteční koupaliště, i 95km. Závěr výletu byl v pátek ve Velké Skrovnici, kde hrál soubor zábavu.
V pátek jsme hráli ve Velké Skrovnici. Zbytek souboru úspěšně dorazil kapelní Avií ve stanovený čas a tak nic nebránilo očekávání dobré zábavy, protože počasí bylo poprvé za prázdniny skutečně letní. Občas se na obloze vyskytly strašidelné mraky, až to Papin nevydržel a vytáhl rogallo nad zvukařsko-světelné pracoviště, ale návštěvníků se nacouralo hojno. Soubor byl ve formě a nebýt houpajících se prken v podlaze jeviště, kdy při zpěvu šlo o zuby, byl by i pohybově lepší. Tanečníci byli sice ostýchavější a do tance se zpočátku nehrnuli, ale jak si dali něco na plachost, bylo živo. Pořadatelé byti velmi spokojeni, pouze jeden mladík, který se neustále dožadoval svých oblíbenců prohlásil, že neumíme Kabáty a jsme drahý. Doporučili jsme mu několik souborů, které mu repertoár Kabátů přehrajou téměř celý a za levný peníz, bohužel návštěvnost je poslabší.
V sobotu jsme hráli v Mikulovicích. Této zábavě předcházelo sportovní fotbalové klání mezi Mogulem a jeho příznivci z Mikulovic. Vyhráli jsme 6:5. Podrobnější referáty z obou akcí, turistiky a fotbalu, budou našem plátku MogulNews. Večerní zábava byla nejlepší za celé léto. Návštěvníků se natočil letošní rekord Mikulovic a drželi se v tempu a plném počtu až do závěrečného tónu. Kapela byla také ve formě, částečně také proto, že se začíná rozmáhat nealkoholismus. V závěru byli všichni tak ztahaní z obou výše uvedených akcí, že se zabalilo v rekordním čase, a k našemu překvapení i poředatele skolil nevšední nával, protože na obsluhu u večeře zbyl pouze jediný.
20.8.
V pátek jsme hráli v Bítovanech. Ač bylo superkrásné počasí, nebo snad právě proto, návštěvníci se trousili ještě hůře než jindy. Docouralo se jich nakonec opravdu hojno a skvěle se bavili. Soubor byl v dobré pohodě a výkon patřil k těm lepším, pouze Jirkovi se přehřívaly struny až z toho byla třikrát neplánovaná pauza na jejich výměnu. Poprvé za dobu co hrajeme byla k večeři rýže, což byla vítaná změna po seriálu kuřátek a řízečků a moGulášů.
V sobotu jsme hráli v Habrech. Parket nás přivítal letos maximální teplotou a skvělým servisem, o kterých si můžou někteří takypořadatelé nechat vyprávět. Narozdíl od pátku se tentokrát účast dostavila velmi brzy a tak se začínalo skoro o půl hodiny dříve, než jindy. Soubor hrál opět ve formě a s takovým nasazením a tempem, že jsme repertoár přehráli málem dvakrát a parket byl stále ve varu, i když je pravda, že jsme notně přetáhli zavírací hodinu. O to rychlejší bylo závěrečné tempo při balení, které zdatně tlumil Míra se svým jedním kablíkem, který balil celou dobu, zatímco ostatní sbalili zbytek, a ještě se úspěšně všude pletl.
Konečně vyšlosrpnové číslo MogulNews.
27.8.
V pátek jsme hráli v Boru u Chroustovic. Pořadatelé tentokrát zklamali, protože vychvalovaný kamiónový návěs z minulé zábavy se nekonal a my jsme tahali aparaturu do prvního patra. Naštěstí omezený prostor nedovolil plnou aplikaci světel a tak se toho nevzpíralo tolik. Návštěvníků nebylo tolik jako minule, ale zato si dokonale vychutnali kvalitní pokles nočních teplot, který již naznačoval, že letní sezóna se blíží k závěru. Soubor hrál bez větších výkyvů, pouze kulturní vložka s písní "Na kameni kámen" od Nedvědů se příliž nevydařila, ale bylo to způsobeno z větší části tím, že nám počas večeře jakýsi dobrák dokonale rozkroutil mixážní pult. Zakroutil si snad vším. Cestou domů absolvovali kuřáci v Avii lekci školení o nekouření v prostoru s nekuřáky. Zatímco Bohouš a Jirka pochopili, arogantní Míra si vytrvale snažil zapálit, ale po patnácti nepovedených a zahozených cigaretách již naštěstí vystupoval.
V sobotu jsme hráli v Heřmanově Městci. Jako na každé pouťové zábavě i zde bylo narváno hlava na hlavě a výsledné číslo bylo až neuvěřitelné a v této sezóně jistě rekordní. Soubor se zdatně držel, ale jelikož bylo kamarádů více než obvykle, po dlouhé době někteří, zejména Jirka, nedohráli se ctí. V poslední sérii již dostal zvukař příkaz, aby jeho projev zcela anuloval, neboť umělec již vůbec netušil, která bije. Premiéru v souboru tak měla i jeho manželka, která jako první partnerka balila za svého ožralu aparát. Měla by ještě více cvičit na kytaru a byla by náhrada dokonalá. Co nás ale dostalo nejvíc, byla pořadatelská služba. Za jejich čistý zisk cca 35.000 Kč jsme na jeden tlustý párek čekali skoro hodinu, a to ještě něktří nevydrželi a jiní používali slovník, při kterém by se Guth-Jarkovský červenal. Čím více lidí, tím tlustší párek a tím déle se ohřívá.
Na osobní přání jednoho ze členů skupiny Atrey vymazávám téměř vše o skupině z našich stránek. Pokud někoho zajímají podrobnosti tohoto i pro nás dost nepochopitelného kroku, sdělím e-majlem.
3.9.
V pátek jsme hráli ve Dřenicích. Byla to asi nejepší dřenická zábava za celé léto. Počasí bylo po zimě z minulého týdne až nezvykle teplé a přilákalo hojno návštěvníků, kteří se kupodivu necourali jako o minulých zábavách. Soubor se po slabším výkonu z minulého týdne docela vytáhl a hrál bez znatelných výkyvů. Zlatým hřebem bylo umytí nohou v šampusu a pivu nastávájícímu novomanželovi Bobanovi, která se v sobotu ženil. Přijal to velmi statečně, ale bohužel, neznalý tohoto starého zvyku, si zapoměl sundat ponožky, a tak odehrál následující sérii v mokrých ponožkách na studeném betoně.
V sobotu jsme nehráli, ale účastnili jsme se svatební trachtace našeho kytristy Bobana. V poledne jsme zatahovali. Boban zapřažen do Avie v chomoutu se sice snažil, ale nevěstu v autě nepopotáhl ani o centimetr. Poté přeřízl kytaru španělku motorovou pilou, která nefungovala, a nakonec svezl novomanželku na trakaři na base piva. Večer jsme se účastnili svatebního reje, kde hrála dvojice muzikantů, klávesista s bubeníkem, a jako host country kapela Šmehadlo. Obojí bylo dost dobrý, s klávesistou jsme před 27 roky tahali harmoniky v LŠU v Přelouči. Vydrželi jsme jásat až do čtyř do rána a domů jsme přijeli jako z každé zábavy.
Minulý týden se na zábavě v Heřmanově Městci objevila nevídaná věc. Na kase u vchodu z pouti jakýsi iniciativní pořadatel vybíral místo 50,-Kč sprostých 100,-Kč. Ne ode všech, systém nám je utajen, ale obětí bylo dost, a hodně reálně uvažujících návštěvníků se raději obrátilo, než by platilo takto předražené vstupné. Tímto se podvedeným omlouváme, protože ačkoliv s tím nemáme nic společného, nelibost návštěvníků se sveze vždy po kapele. A příští rok budeme mít s pořadateli hlasitý pohovor.
V síti internetu se objevila další bigbítová scéna. Po zdatném loňském počinu Úhřetic, který již nadobro umřel, se objevila stránka Kostěnického bigbítu.
10.9.
V pátek jsme hráli v Bítovanech. Byl to náš poslední letní parket, který už bohužel neměl s létem nic společného. Návštěvníci, kterých se sešlo velice hojno, již nebyli oblečeni v tričkách a kraťasech, ale v zimních bundách. A udělali dobře, protože krásný a teplý letní den se změnil ve studenou zimní noc, která naplnila parket nadoraz. Soubor byl ve formě a od dobrého výkonu jej neodradila ani lahev destilátu předložená pořadatelem hned po příjezdu. Zřejmě na rozloučenou, protože podzimní a jarní sezónu v Bítovanech vynecháváme.
V sobotu jsme hráli ve Skále u Humpolce. Byla to zábava z kategorie průzkumu nových trhů, čili proniknutí do nových krajů. Bohužel tento kraj, stejně jako mnoho jiných oblastí, mají plně ve své moci diskotéky. Pořadatelé ve Skále sice bigbítům fandí, leč s nevalným úspěchem a stejně dopadlo i naše vystoupení. Návštěva opravdu nebyla z největších, natočili jsme letošní minimum, ale pojali jsme to jako koncert, protože většina posluchačů přečkala vystoupení vsedě, a odehráli v klidu a s plným nasazením. Bohužel ne všichni jsou psychicky odolní nad poloprázdným sálem a tak zvukař Václav kompenzoval lítost alkoholem a ke konci zábavy si udělal vlastní konec totálním rozhozením pultu a povypínáním zesilovačů uprostřed skladby a tak se skončilo o chvilku dříve. Při večeři si ještě vzájemně s rýpavým Mírou způsobili výron hořčice a kečupu do řízků, ale do vážnějších akcí se nepouštěli.
Vyšlo nové číslo MogulNews.
V rubrice Kam za bigbítem jsem zařadil podzimní rozpis Úhřetic. Ještě má nějaká okna, ale z větší části je kompletní.
17.9.
V pátek jsme hráli v Ledči nad Sázavou. Stejně tak jako minulý týden ve Skále patřila tato zábava k vyzkoušení nových sálů a stejně tak jsme se dostali do oblasti hustě protkanou diskotékovou sítí. Návštěva pěkné sokolovny, kde měli na jevišti i akumulační kamna, však navzdory nedaleko hrajícímu Keksu byla pěkná, i když byla velice stydlivá a většina spíše zvědavě přihlížela a na parket se odvážili jen po vydatné návštěvě baru. Zvláštností byl i téměř prázdný parket při pomalých písních a to počas celé zábavy. Zřejmě to z diskoték neznají. Kapela se po počátečních potížích s elektrikou předvedla v dobrém světle a nebýt hlasové indispozice frontmana Míry, byl by výkon jeden z nejlepších. Po skončení zábavy však mistr na hlasovou indispozici zcela zapoměl a hulákal jak protržený až do časných ranních hodin, a protože kapela v Ledči přespávala, tradičně se staral o to, aby se nikdo nepřespal. Nakonec i on padl, ale stižen dočasnou slepotou, nevšiml si na sousedním stole svého spacáku a usnul zamotán asi do tří ubrusů.
V sobotu jsme hráli v Rozsochatci. Po standardní obědové ostudě ve Světlé nad Sázavou, kde už se opět nemůžeme ukázat, jsme se přesunuli do Rozsochatce na odpolední zkoušku. Účast na ní byla velice slabá, protože většina umělců umřela, a tak se kapela věnovala údržbě aparatury. Zato účast na večerní zábavě byla velice dobrá a odměnou jí byl nevšední výkon kapely a zejména Míry. Ten již kolem jedenácté vyžadoval konec zábavy, že už nemůže, ačkoliv hulákal opět celé odpoledne, ale kapela byla tvrdá a nechala ho v tom za příjemně prožitou noc pěkně vymáchat. Pomohl mu v tom i bubeník, který pod tlakem několika atmosfér hrál jak na útěku, a tak se Míra při své recitaci nestačil ani nadechovat. Ale jako již mnohokráte po skončení zábavy opět ožil a hulákal dál, naštěstí cestou domů již jen sporadicky.
24.9.
V pátek jsme měli hrát ve Vlčí Habřině. Bohužel nevázané veselí minulého víkendu ubralo na ostražitosti před klimatickými podmínkami a většina souboru ochořela. Ne snad tolik, že by zábavu nezvládla, ale Míra byl jednoznačně proti pátku, že ho prostě neukecáme. A tak se ve čtvrtek narychlo hledala náhrada. Obvolal jsem mnoho kapel: Hombres beat, Saturn, Framal, Markant, Motouz, Altracent, Karen, Řemen. Většina hrála, někteří se rozpadli, někteří se nestihli sehnat a jedna nemohla, protože měla zkoušku. Další už sháněl kapelník, který náhradu nakonec sehnal, bohužel jméno mi uniklo. Tímto se všem, kterým náhradní program nevyhovoval, omlouváme a mají u Míry panáka. Náhradní vystoupení ve Vlčí Habřině je 21.10..
V sobotu jsme hráli v Úhřeticích. Letošní podzimní sezóna na tomto kolbišti se vyznačuje dvěma novinkami, k nimž v tuto sobotu přibyla další. První novinkou je progresivní vstupné. Do devíti za 40,-Kč a od devíti za 60,- Kč. Druhou novinkou je nekompromisní výběr vstupného až do konce zábavy. Třetí úplnou novinkou je povinnost odkládat tašky v šatně, protože vzhledem k nekřesťanské drahotě místního občerstvení si již téměř všichni návštěvníci zvykli nosit nápoje, a to nejen alkoholické, ssebou a pořadatel se rozhodl je to odnaučit. Návštěva byla vysoce nadprůměrná a vzhledem k novince č.1. byla všechna místa k sezení obsazena již před devátou hodinou. Soubor měl sice několik problémů technického rázu, ale vlastní zábava byla zcela bez kazu a mistr zřejmě našel tu správnou medicínu, protože zpíval jako před nemocí a na konci byl na sračky jako po nemoci. A tak jediným kazem bylo opět nepochopení pořadatelů ve vztahu ke kapele. Když jsem si přišel pro limonádu, bylo mi řečeno, že kapela má nárok jenom na pivo a velmi těžko chápali, že jsou i tací, kteří jej nepijí. A tak jsem dostal půlitr limonády jako ekvivalent za dvě piva. Byla to Mirinda, za kterou chtěli 25,-Kč. Za stejnou cenu koupíte v Globusu dva a půl litru. Zřejmě za cca 25000,-Kč na kase si tu limonádu ani nezasloužíme.
Středeční zábava se přesunuje ze Skořenic do Mostku u Chocně, cca asi 8km.