Hradecká kapela sdružená kolem klávesisty a zpěváka Petra Štěpánka, dnes více politika (člen a dříve místopředseda rady pro televizní vysílání) než muzikanta, hrající v čtyřčlenné sestavě kytara, klávesy, basa a bicí. Repertoár výhradně vlastní, i když poslední dobou sobor vyrukoval s netradičními (zejména country) cover verzemi známých hitů.
Postřehy ze zábavy 4.6.1999 v Lohenicích (PA). První letní parket v Lohenicích netrpěl absencí návštěvníků (přijel jsem ve 23:00), bylo plno a lidí stále přibývalo. Unisono hrálo v původní sestavě a svůj repertoár, který již více směřoval k umění a pomalu se z něj vytrácelo tancovačkové nasazení. Zejména bigbítové ztvárnění contry hitů Rovnou, Stánky a Krylovo Mouritourite salutant se vymykalo mým předstávám a tancovačce a nejen mým, neboť z parketu zalétly při písni Stánky do kapely dva kelímky piva, vyjadřující nadšení, po kterém kapela zastavila a vedoucí vykázal autora z parketu. Ani známé hity Dej mi trochu víc svý lásky a Protože víno fleky dělá už nejsou to co bývaly, i když na ně parket, který byl vcelku plný (bylo mnoho pamětníků starší generace), viditelně zhoustl a ožil. Zvuk, který zajišťoval zvukař Dejnožka, byl solidní a mohutný, vévodila zejména basa, a světla, se kterými bývá na parketech často dost velký problém, byla střízlivá a účelná.
V červnu 1999 jsem zahlédl v televizi v Mládkově Čundrcountryshow pravé české rokery UNISONO. Po předvedených Stáncích po nich sice pivo nikdo nehodil, ale reakce publika mi připadala rozpačitá (i když to museli slyšet minimálně potřetí, protože Tývý Nova dělá generálky s publikem), a skalní čundráci již začali dumat, kterak zařadí za opasek vedle kotlíku místo lasa prodlužovací kabel na 230V střídavých. Nepřišlo mi to moc jako správná prezentace rockové kapely, ale třeba v tom byl úplně jiný záměr.