Komunální odpad

Superlativy opředená kapela z chlumecka hrající rock ze záhrobí slibující nevšední show.

Postřehy ze zábavy 15.1.00 v Kostelci u Heřmanova Městce (CR). Soubor hraje v sestavě: dvě kytary, basa, bicí, sólový zpěv a herec. V dobře vychlazeném sále se na jevišti tyčil solidní zvukový aparát a účelné osvětlení včetně zadní rampy. Kapela působila velmi kontrastně: vyjímečný frontmen disponovaný výborným pohybem a hlasovými fondy vytrvale vybízel ke spolupráci poloprázdný, až na několik znalých příznivců, nechápající sál, pak tři statičtí, nepříliš istrumentálně zdatní kytaristé, dobrý bubeník, herec v mnišském rouše s umrlčí maskou a dvoumetrovým dřevěným křížem. Rekvizit mimo kříže měli několik: katovskou masku a sekeru, Jánošíkovu valašku, meč Excalibur, motorovou pilu bez benzínu (nebyla použita), rakev s kostrou a spoustu dalších, které jsme neviděli, neboť zřejmě se do programu, který jsme neviděli celý, nedostaly. Zvukově byla kapela nevyvážená, vítězil velký buben proháněný elektronikou a sólový zpěv, který při své agresivnosti byl často nečitelný. Ani úvodní playback s mnichem, který měl navodit atmosféru středověku, nebyl příliš srozumitelný. Písně byly zřejmě vlastní i převzaté, z nichž se jim nejvíce povedla suita od Iron Maiden Hallowed by the name. Byly dost monotónní a podobné, s minimem sól (nebo neslyšitelných) s jednohlasým zpěvem, místy přizvukoval některý z kytaristů. Textová náplň byla optimistická asi jako zpravodajství TV NOVA. Hudební produkce byla doplňována hereckými scénkami. Vzhledem k ohlasům, které soubor provází, jsem byl zklamán, zejména v četnosti prvků mimo hudbu. Je možné, že kapela má v této oblasti širší záběr, který je úměrný velikosti sálu, jeviště nebo parketu. Velikost sálu a jeviště v Kostelci opravdu není z největších. Návštěvnost byla slabší, na parketě se prohánělo několik tanečníků znalých repertoáru kapely, ostatní užasle hleděli na předváděný program.

V březnu 2001 odchází bubeník, který byl motorem kapely. S novou náhradou se start plánuje na letní sezónu.

Chlumec nad Cidlinou 20.10.2001 společné vystoupení s Mogulem na srazu motobrouků.
Sestava se změnila, přibyl jeden zpěvák, který však více působil jako herec, neboť jeho image byla k tématu více než skvělá. Na zpěv byl zcela zbytečný, protože ač se snažil, nepodařilo se mi ho ve zvuku rozeznat. Začátek vystoupení začal opět ze záhrobí. Několik turistů v masce Quasimoda postupně nanosilo na jeviště svíce, pak rakev, pak loučemi svíce zapálili a nakonec se za ponurého osvětlení nastoupila celá kapela v mnišských rouchách a spustili. Čekal jsem težce záhrobní song, leč z textu jsem porozuměl "hostinskej nalejvej". Trocha schizofrenie. Korunu tomu nasadily svlékající se tanečnice na tyči. Kombinace mnichů a svlékajících se tanečnic byla opravdu nevšední. V průběhu dalších songů se někteří hráči z rouch svlékli a hráli v civilu, Quasimodi odnesli rakev a jedinou změnou byla oprátka snášející se z horního portálu, ale marně jsem zkoumal, zdali souvisí s textem. Se scenou moc ne. To bylo z rekvizit vše. Zpestřením byla jedna hraná scénka, jíž se účastnil i náš Jirka, ovšem pointa vyzněla tak nějak publikem nepochopeně. Sál byl plný stojících lidí, ale co překvapilo nás, i naše příznivce z našich krajů, bylo zjištění, že se vůbec netancuje, což na tanečních a takto plných akcích nebývá zvykem. Filosofie "koncertů" kapely je založena na vyčkavání davu na výzvu frontmena. Popěvky stylu "na-na-na, ó-ó-ó nebo á-á-á" je vybavena každá píseň z repertoáru souboru a to včetně kovbojských od ohňů. Frontmen předzpívá, naznačí a ukáže a dav opakuje. Je to přibližně totéž, jako jsem shlédl minulý den na Harleji v Úhřeticích, jen tam bylo o mnoho méně lidí znalých popěvků. O tyto znalé v centru působnosti kapela nouzi nemá, horší je to při výjezdu za hranice dosahu příznivců, jak jsem se přesvědčil na první návštěvě v Kostelci. Krásnou ukázkou manipulace se stádem byl konec, kdy v jednu hodinu frontmen poznamenal, že už budou muset končit, a na tuto skutečnost upozorňoval každých deset minut. Když jsme za deset minut dvě odjížděli, ještě hráli. Takový laciný trik jsem již dlouho neslyšel. Osobně bych od kapely, která se nestydí říct si za vystoupení i 50000,- (slovy padesát tisíc korun českých) očekával po hudební, zvukové i scénicko světelné stránce poněkud více, vážení přátelé, kamarádi.

Listárna K.O. únor 2002
K věcem finančním bych chtěl říct: Moc lidí si myslí, že hrajeme za částky, který neodpovídaj skutečnosti. V součastný době se pohybuje částka za jedno čtyřhodinový vystoupení okolo deseti tisíc, ze kterých se odpočítává častka na zaplacení zvukaře (cca 4000), zaplacení plakátů (cca 1000) proplacení vlastní dopravy (cca 1000), předkapele platíme cesťák plus honorář (do 1500) a když to všechno napočítáme, tak zjistíme, že jsme se dostali na částku sedm a půl tisíce. Zbydou dva a půl tisíce, ze kterých financujeme např výrobu klipů, nové masky, aparaturu, struny, dopravu na zkoušky atd. Kdo chce, může věřit, kdo nechce, ať nevěří, ale já vám přísahám, že jediný peníze, který jsme si rozdelili mezi sebe, byly 2000 každému po prosincové zábavě v Chlumci.
Luboš Suchánek, Komunální odpad

A já dodám takové malé vysvětlení. Částka, kterou uvádím v minulém příspěvku, možná zněla jen v požadavku a nebyla vyplacena, ale tuto informaci jsem získal z nejbližších organizačních kruhů KO. Jinak od jiných pořadatelů vím, že KO hraje za 70% ze vstupného, ale třeba ne všude a vždy. Můžete si sami spočítat, kolik to je, když lidových 50 Kč za zábavu už se vybírá málokde a KO se honosí na letních parketech návštěvami převyšujícími i 1000 lidí.
A pak zase vím od jiného pořadatele jinou story o vystoupení KO. Když se dobývali poprvé k němu na parket, vysekli cenu 12 000 Kč a jemu spadla čelist. Ujistil je, že tolik si ještě premiérová neznámá kapela nedovolila říct a že bude muset dát vstupné 80 Kč, co už není obyčejná tancovačka, takové vstupné je na hvězdy, zejména pražské. KO souhlasil, protože hraje pro lidi, srdcem, a ti to pochopí a zaplatí. Zkušenost pořadatele se ukázala být na místě a vyšlo to akorát, neprodělal ani nevydělal.
Ale naopak, jiný pořadatel Lubošova slova potvrdil, takže je možné, že jsou možnosti variabilní, nebo poplatné místu a datu.
Toliko realita. Jména osob v tomto příběhu záměrně neuvádím, abych nerozpoutal další štvanici, ale věřím jim. Kdybych se náhodou mýlil, opravte mě, rád váš příspěvek uveřejním stejně tak, jako Lubošovo vysvětlení.

Kostěnice 26.10.2001
Tento článek podléhá neustálé kontrole čtenářů a stále se něco nelíbí. Ač to normálně nedělám, budu se Vám tentokrát snažit vlézt až do prdele, děvčatům z opačné strany, a pozměnit svůj názor podle vašeho.
Lidi, mne by zajimalo, co si myslite o tech nazorech, co Mogul pise o ostatnich kapelach???? Nechci bejt zase puvodce kritiky Mogulu, ale jen by mne to zajimalo. Napriklad ten Komunal, to je docela sila. Sice jsem u vas na nem nebyl, ale z tech jinejich clanku mne to fakt staci.
Úvodní sequence byla stejná jako v Chlumci, pouze příprava probíhala za zataženou vlastní oponou, aby bylo překvapení dokonalé. Začátek "konzertu", jak jej kapela prezentuje na svých stránkách, nebyl ve 20:00 ale hodně po deváté. A tlach (jinak se to ani nazvat nedá), že začali hrát hodně po deváté tak tomu se musím jenom smát - kdo tam byl od začatku tak moc dobře ví, že začali před třičtvrtě na devět - ovšem ti, co na zábavy jezdí kolem pulnoci tak chapu, že to postřehnout nemohli. Pak už kapela valila jeden hit za druhým, kterých zřejmě moc nebude, protože hodně věcí se hrálo dvakrát. Předpokládám, že na přání. Reakce publika nebyla zdaleka tak jednotná jako v Chlumci. Část publika, s hradeckými čísly na autech, se chovala stejně, pak část neutrálně a zbytek se nenechával strhnou výzvami z jeviště a tancoval jako na každé jiné tancovačce. Chorály a refrény tentokrát neuspěly, protože znalý dav byl minimální, zato jsem při vyčkávání fronmena na odezvu zaslechl i druhého zpěváka, který nestačil včas zareagovat a zpíval sám. Napřiklad věta o tom, že se refrémy neujaly mi připada dosti mlžící. Chybějící neznalost chorálů byla nahrazena výzvou "hop-hop-hop-hop", která stmelovala publikum do jednoho šiku jako na spartakiádě, a to opět poměrně často. Neúčastnili se pouze normálně tančící. Finta s koncem se opakovala a možná patří ke stálé výzbroji, protože první poznámky o konci zazněly již o desáté. V jednu hodinu frontman poznamenal, že už měli ve třičtvrtě na jednu končit, a následně hráli do půl druhé, přičemž se dvakrát představili a celou půlhodinu děkovali lidem, že přišli. Skoro mi připadalo, že se vystoupení skládá z krátkého začátku a dlouhého konce, střední část chybí. Kapela předvedla svůj standart, který je hodně vzdálen zdejším tancovačkovým zvyklostem, a jistě se své příznivce najde. Návštěva byl cca 200 lidí, což je na Kostěnice velice slušné. Byl jsem pokárán pořadateli, že jich bylo více než na Mogul, 247. Mé oko už trochu stárne.

Radovesnice II. 3.11.2001
Už jsem si připadal jako skalní fanda, neboť jsem na kapelu zavítal třetí týden po sobě. Tentokrát jsem slyšel již jen posledních pět věcí, zato mi poprvé atmosféra připadala opravdu "konzertní" se správným tahem na branku. Nebyl jsem ovlivněn záhrobními symboly, které tou dobou již upadly do pozadí a nebyly patrné a též jsem nebyl utlumen streotypem vystoupení one-man-show. Plný sál napáskovaných lidí čelem k jevišti, dobrá polovina jevila snahu tancovat, nebo co se dalo na speedovou produkci realizovat. Malé vysoké jeviště seskupilo kapelu v jeden šik, dobře nasvícený, takže ani nebyla patrná nehybnost. Pochopitelně mimo zpěváka, který byl se svým křížem neustále v tempu a vybízel, poslouchal a rozhopsával zhypnotizovaný sál. Novým prvkem, který jsem neznal, byla videoprojekce. Jako nápad na podpoření "konzertu" je to dobré, protože z toho byl každý paf (Mogul o tom před lety také uvažoval), ale provedení velice amatérské. Naprostou většinu se na zeď vedle jeviště promítal obraz kapely totožný s jevištěm ve stejné velikosti, ovšem bez barevné sytosti. Spolu s jevištěm to bylo spíše takové vybledlé stereovideo. Pouze tak dvakrát za písničku najel kameraman, který seděl na dvoupatrovém haki-lešení na pravé straně sálu, na detail. Projekce byla využita i na promítání sekvencí ze záznamu, z nichž jsem viděl jen závěrečnou komunální olympiádu podpořenou státní hymnou, jejíž použití se mi zdálo až odvážné v souvislosti se znevažováním státního symbolu. Konec, kterým bylo vyhrožováno opět již od 10 hodin, byl tentokrát podmiňován opravdu romantickým důvodem. Bubeník rodil a spěchal číhat u díry, neb zřejmě neměl důvěru v kapitalistické zdravotnicví. Všichni jsme chápali a byli naměkko, prostě "měli jsme srdce zjihlé, když měl potíže". Přišlo mi to v souvislosti s drsným horrorově hřbitovně kostelním zaměřením kapely až příliš poetické oblbování davu.
P.S.: Dítě se narodilo o 39 hodin později ...

Objevily se ještě jedny stránky kapely. Jsou určitě lepší a obsahově zajímavější.

A ještě jedny stránky kapely. Tyhle už jsou zaručeně oficiální.



Živanice 10.9.2005
Kapelu jsem shlédl opět téměř po čtyřech letech, tentokrát na letním parketě. Prošla mnohými změnami, jak personálními (muzikanti i technika) tak vizionářskými (prvni liga českého rocku). Výsledek byl takovýto. Viděl jsem výsek zábavy (oficiálně nazvané koncert) od 0:40 do 1:20. V kapele jsem postřehl změnu zejména na postu basového kytaristy a teoreticky i na postu kytaristy, kde hraje původní vyhozený člen, leč sestavu s kytaristou Mílou Sládkem, jenž byl vyhozen pro přílišnou instrumentální zručnost a snahu o kvalitní muziku, jsem neviděl, takže byl vlastně kytarista stejný. Proč zmizel původní sebevědomý basista s věčně zavěšenou cigaretou na pantu, netuším, ani na oficiálním webu se to nedovíte. Stejně tak se nedovíte, že skončil dlouholetý technický tým bývalého bubeníka Pavla Hampla a nahradil jej zprvu Jirka Basl, leč ten byl po pár měsíci také odejit a tentokrát byla technika mě neznámá. Zvuk byl velice slušný a světelná podpora účelná. Soubor hraje stejné hity se stejným scénářem. Stihl jsem akorát loučící se pasáž, kde během 40 minut se kapela 4x rozloučila, 4x přidala jeden hit a to zpočátku frontmen v 0:55 poznamenal, že už přetahujou. Kvalita muzikantů se příliš nezměnila, nové pro mě byly klávesy a druhý hlas klávesisty, ale obojí bylo v předvedených věcech nevýrazné, zejména zvukařem. Co bylo ovšem pro mě novinkou, byl zpěvák. Ne že by byl nový, ale totálně opilý, že nemohl téměř ani mluvit, natož zpívat a intonovat a už vůbec ne číst vzkazy od fanoušků. Ve vytahaném triku vypadal spíš jako bezdomovec. Moc toho nenazpíval, většinou pobízel lidi do davového zpěvu, který ovšem nebyl v hluku hudby slyšet, tak byl projev většinou orchestrální. Děkování za letní sezónu bylo monstrózní a zdálo se, že všichni fanoušci, kteří s kapelou prožili léto, byli přítomni. Co mi hlava už vůbec nebrala, byly výstupy na sračky vypitého "Božského Luby" (má to napsáno na zádech) bijícího se pěstí do míst, kde má člověk krevní pumpu a drmolícího něco jako "srrrdíšššško, kamaaadiii, srrrdišššško". Celkový dojem byl velice špatný a ač jsem byl na takovýto stav (permanentně ožralý zpěvák) upozorňován od jiných pravidelných návštěvníků, výsledek byl horší než jsem čekal, kapela dělala opravdu čest svému názvu "Komunální odpad". Náš bývalý zpěvák Míra také chlastal první ligu, ale závěry zábav ustál určitě důstojněji, o ekonomických efektech ani nemluvě. Ožralý zpěvák na zábavě se vstupným 60 Kč a služným kapele 7500Kč není sice nijaká dobrá reklama, ale ožralý zpěvák na "Koncertě" se vstupným 130 Kč a služným kapele 40.000 Kč za poloviční odehranou dobu už stojí za zamyšlení. Přišlo mi to jako styl pražských umělců, kteří 100% odvedou pouze důležité akce a na vesnici se jezdí jen ožrat. Kdysi jsme hráli v Bítovanech s Harlejem a zpěvák byl na kaši stejně jako jeho komunální kamarád. Účast byla něco přes 300 lidí a pořadatel jen tak tak neprodělal.