mogul


Jak to všechno bylo, aneb bigbít v kotrmelcích



Z pamětí Honzy a Vaška, nejdéle sloužících členů ...
1985

Všechno to začalo na podzim 1985, kdy se do personálních problémů dostaly dvě průměrně hrající kapely okresního formátu: SEKCE 5 z Heřmanova Městce (Honza, Vašek, Karel + technika) a REFLEX z Choltic (Láďa a Josef). Nezávisle na sobě z obou kapel vyšel nápad, že by bylo dobré spojit příjemné s užitečným, a jelikož se chybějící posty vzájemně doplňovaly, došlo po vzájemném upozorňování, že ta druhá půlka hrozně chlastá a to že musí přestat, ke vzniku skupiny MOGUL rock se sídlem v Cholticích. Tenkrát ještě musely mít kapely zřizovatele a tím byla Osvětová beseda Choltice,která poskytla zkušebnu - kinosál Choltice, skříňovou Avii a část aparatury. Začalo se zkoušet ve složení: Láďa Ondráček - kytara, Karel Mareš - kytara, zpěv, Vašek Černík - klávesy, kytara, Honza Černík - basa, Josef Horák - bicí, kapelník, Jarda Zítko - zvuk, Jiří Baumgartner - světla, a po nazkoušení repertoáru z vlastních skladeb obou předchozích formací, části převzatých skladeb, a po nezbytné zkoušce způsobilosti zvané ˝přehrávky˝ před odbornou komisí dne 9. listopadu 1985, se vyrazilo na prkna, která znamenají okres.

1987

Na jaře 1987 nám byl doporučen mladý kytarista, studující na přeloučském gymnasiu, Pavel Cejpek z Pardubic. Po několika rychlých zkouškách byl vhozen na první zábavu,aby senaučil plavat. To mu šlo tak dobře, že Karel a Vašek zahodili kytaru do kouta. Téhož roku se z kapelou rozloučil Jirka Baumgartner a ke světlům nastoupil Miloš Černovský.

1988

Na podzim 1988 byl Pavel po neúspěšném pokusu o přijetí na VŠ povolán na službu vlasti. Už to vypadalo, že na něj zapoměli, ale šest dní poté, co ostatní branci již cvičili žabáky a kačáky, došlo i na něj. Soubor tedy přišel o kytaristu ze dne na den. Zastavili jsme se tedy v restauraci U Beránka v Heřmanově Městci, kde pingloval bývalý kytarista Sekce5 (v době rozpadu byl na vojně) Radek Losert. Mnoho jsme jej přesvědčovat nemuseli, spíše jsme mu to oznámili jako hotovou věc, a po dvou zkouškách byl vhozen do zábav. V tomto roce došlo k výměně i na postu světelmistra. Miloše nahradil Standa Kohout, který jezdil již jako bedňák, tudíž problematiky znalý. Během roku vznikl také souběžný projekt Vaška a Honzy, tedy nás dvou, Minisound, což byla taneční kapela s computerem hrající od Bacha po Vlacha - plesy, svatby, výročí atd.. Toto vzniklo víceméně s nabídkou zákazníka, ale taky proto, že bylo poměrně volno.

1989

Na Štěpána 25.12.1989, tedy čerstvě po revoluci, došlo k prvnímu konci Mogulu po zábavě v Živanicích. Důvod byl asi ten, že se všichni vezli, nikdo nic pro kapelu neudělal, a nám úplně stačilo udělat se pro sebe, neboť projekt Minisound byl přetížen. Zbytek kapely přesvědčil, že hrát nechtějí, pokud to za ně nikdo nevyřeší, a tak skončili.

1990

V létě 1990 se z vojny vrátil Pavel a po začlenění do Minisoundu a dvou měsících hraní nadnesl nápad obnovit Mogul. Zřizovatel už nebyl nutný a tak po obvolání starých členů se přidal Karel na zpěv a kompletní technika, tedy Jarda a Standa (Láďa s Josefem se vrhli na podnikání). Jen s bubeníky jako by se zem slehla a tak se začalo s automatem Roland TR-505. Dneska je to již docela běžné, ale tenkrát to byla rarita a moc pěkně to na pohled nevypadalo. Ale byla to dobrá škola, protože bubnoval jak z praku, nechlastal a neslevil ani takt. Zkoušet se začalo v garáži v Jeníkovicích u Vaška, kde kapela sídlí dodnes. Dalším volným členem se stal Josef Matějka s Avii - karavan.

1991

Na podzim 1991 byl soubor úspěšný v hledání bubeníka a nastoupil Tomáš Prosa z rozpadlé kapely Litrpůl. Další změnou bylo rozšíření souboru o kytaristu, kterým se stal Martin Zamastil, jenž hrával v kapele Make-Up. Změna se konala i na postě osvětlovače - Roman Pleskot, a dopravce - Jarda Blažek s Avii - furgon. Byla malá , a tak musela jezdit ještě Škoda Š-1000.

V závěru roku, na zábavě 30.12.1991 v Prosetíně, oznámil Tomáš, že nastupuje u jiné kapely (?), která více naplňuje jeho představy, nalil každému velkou kořalku, kromě Vaška, který je nekuřák, nepiják a nemrava, a skončil. Na hodnocení zábavy nad ránem ve zkušebně oznámil Jarda (zvuk), že odchází k Fešákům na post druhého (pódiového) zvukaře (avizoval to již dříve), Martin prohlásil, že taky končí - ujely mu nohy a čekaly ho svatební, stavební a rodinné starosti. Karel prohlásil, že mu je to jedno, a tak došlo k druhému, i když krátkému, rozpadu kapely.

1992

V únoru 1992 motor kapely Pavel naznačil, že by to chtělo něco dělat, a jelikož Tomášova nová kapela jeho představy zřejmě nenaplnila, došlo v restauraci na nádraží v Pardubicích k poradě. Tam si dal Tomáš podmínku, že půjde, ale jedině bez Karla. Pavel naznačil, že zná někoho, kdo by měl zájem a tak jsme se spokojeně rozešli, spokojeni o to víc, že to bylo bez placení. Personál nějak nejevil zájem na naše výzvy, a tak jsme jeho přání akceptovali. O několik dní později se na zkoušce objevil slušně vypadající, nesmělý chlapec Mirek Hnidka, který dříve hrál na bicí ve skupině Make-Up. U zvukařského pultu slavil svou premiéru Vašek Dušek, který skončil u Polymetalu, a Pavel Frýda, který dříve jezdil jako bedňák, u světel. Pavlův přístup k osvětlení scény byl ojedinělý a i když měl k dispozici mnohem horší technické vybavení než je dnes, byl nejlepší a dodnes nepřekonán. Počátkem jara došlo také k nákupu bojového vozidla Robur, který se stal na několik let naším útočištěm. Za volantem se střídali Pavel s Honzou, jediní to držitelé řidičského oprávnění „C".

V průběhu jara 1992 Pavel již psychicky neunesl vytříbený Tomášův styl hry na bicí nástroje, a v kapele se objevil Aleš Doležal, se kterým Pavel hrával za studentských let. Tomáš skončil a nějaký čas byl vidět za bicími ve skupině Markant, kde již také skončil. Mirek dodal souboru nevšední pojetí zpěvu, textu a kontaktu s publikem, Aleš perfektní rytmiku a zpěv a tak šla muzika jak hodinky, i když štací ubývalo úměrně s pokračujícími restitucemi hospod a parketů. Tam, kde se včera hrálo, je dneska truhlárna, sklad nebo pole brambor.

1993

V průběhu jara 1993 usoudili Pavel s Honzou, že pilotování Roburu je záležitost velice namáhavá a vyčerpávající, a zavedli v kapele kolonku „řidič", jímž se stal Milan Papoušek, který dříve proháněl Robura skupiny Markant.

Na konci roku 1993, opět v kritické datum 30.12. na zábavě ve Vilémově, po vcelku dobřě navštívené a dobře odehrané akci došlo k nevinnému konfliktu, jehož výsledkem byl odchod Pavla. Ten se poté pokoušel s bývalým osvětlovačem Romanem Pleskotem o kapelu do rockových klubů, ale bez většího efektu a úspěchů. Pak hrál ve skupině Markant, kde se opět setkal a trápil s Tomášem, pak krátce působil v kapele Ultra-Blue a nyní hraje v klubové kapele Krasohled. Kapela se tedy ocitla bez kytaristy.

1994

Počátkem roku 1994 kapelník zavolal na inzerát: kapela hledá kytaristu. Na druhém konci drátu byl nějaký Jarda Mastík, kytarista ze skupiny Kresol, který za sebe sháněl náhradu k dalšímu kytaristovi. Po objasnění situace přestali shánět náhradu, a spolu s Jirkou Fuchsem přijali nabídnuté angažmá. Tím jsme jednoho kytaristu nahradili dvěma.

V průběhu jara jsme také vyměnili náš pojízdný domeček. Několik kilometrů za zámkem Konopiště jsme v jedné vísce zakoupili Avii - karavan, která sice nebyla v úplně nejlepším stavu, ale splňovaly naše představy o vybavení a byla za přijatelnou cenu. Náš zelinářský Robur putoval do bazaru.

Koncem roku 1994 vyjádřil Jarda nesouhlas s přístupem Vaška Duška ke zvukařské praxi a kapelník Honza šalamounsky prohlásil, že kdyby to někoho nebavilo, tak může klidně skončit. Vašek Dušek nepochopil, že tím byl myšlen on, ale kupodivu se ozval Pavel Frýda, že by skončil ke konci roku.

1995

Počátkem roku 1995 tedy nastoupil na místo osvětlovače třetí Vašek v kapele, Staněk, bývalý basista skupiny Kresol. Jardu Vašek Dušek svým přístupem stále více ničil, až v létě prohlásil: buď já nebo on. Tentokrát vyhrál. Kapelník to rozsekl tak, že po prázdninách se přesunul od světel ke zvuku Vašek Staněk, a světla si přibral jako melouch řidič Milan.

Začátkem podzimu 1995, po zábavě v Ředicích, oznámil Mirek k všeobecnému údivu celého souboru, že hrál naposled. Skončil z pracovních důvodů. Nejdřív čepoval benzín u KrisKrosu na Dubině a pak prodával pardubický perník v Severních Čechách. Na prázdné místo zpěváka nastoupil obětavě ze dne na den Ondra Sobotka, zvaný Hombre, který jako většina souboru hrál dříve také ve skupině Kresol, tentokrát na bicí. Nebyl sice takovej šoumen jako Mirek, ale zpíval bezchybně.

1996

Na jaře 1996 oznámil Aleš kapelníkovi, že z důvodu stavby rodinného domu končí, či spíše přerušuje činnost, neboť dodal, že kdyby se někdy vrátil, tak jedině do Mogulu, protože by v žádném případě nechtěl hrát s nějakou začínajicí kapelou. Náhoda tomu chtěla, že Severní čechy byly přesyceny perníkem a Mirek s prodejem skončil. Po nedlouhém přemlouvání zaujal opět místo v první linii a Hombre již podruhé obětavě vyhověl zájmu kapely a přesunul se za bicí.

Koncem jara 1996 Jarda prohlásil, že ho hra na kytaru neuspokojuje, a že by se cítil víc užitečný ve zvukařském sektoru a vytvořili s Vaškem Staňkem tandem. Nastoupil tedy Pavel Heřman, známý jen jako Boban, který opustil skupinu Arest, nyní Karen. Jelikož měl Boban pomalejší start na míč, tak se zpočátku s Jardou střídali.

Jarda ze zvukařského místa sršel nápady jak co změnit, podle něj vylepšit, až došlo v červenci na zábavě v Golčově Jeníkově ke konfliktu mezi původní a novou částí souboru. Šlo v podstatě o blbost, ale v jistém směru o filosofii souboru. Dopadlo to tak, že Vašek Černík prohlásil: buď já nebo Jarda. Tentokrát Jarda prohrál. Pochopil a ohlásil odchod s koncem prázdnin. K němu se přidal věrný kamarád Hombre, kterýho jedinýho byla škoda, i pro něj, a Vašek Staněk, který toto datum avizoval již dříve z důvodu stavby domu. Jirka, jako čtvrtý z bývalého Kresolu prohlásil, že chce hrát po tancovačkách a ne někde dva roky bez efektu zkoušet, odmítl Jardovu nabídku a zůstal. Mim-trio, jak nazval odpadlíky Jirka (tři byli mimo), skutečně dva roky jen zkoušelo.

Na uprázdněné místo zvukaře se vrátil Vašek Dušek. Podmínky, že zapomeneme na jeho předchozí chování, a on že se zlepší, byly vzájemně akceptovány. Do kapely byli také oficiálně zařazeni na místo techniků, tzn. zejména zaskakovačů za zvukaře a osvětlovače v případě zvýšeného zájmu o nehudební sféru (viz rubrika Naše zájmy), Jarda a Tomáš Královi, tzv. Králíci z klobouku, kteří již dříve neoficiálně jezdili. Na inzerát: Solidní bubeník s praxí, se přihlásil bubeník Milan Lukášek, ale po šesti týdnech marného zkoušení se sbalil, aniž by se s námi rozloučil. Na zábavách zatím zaskakoval Aleš. Koncem října jsme dostali tip na bubeníka. Byl to Dan Krulík, bývalý bubeník Volantu a pak Pardubického perníku. Přijel se podívat na zábavu do Tuněchod, kde, ač to slyšel poprvé, už chtěl hrát. Takže souhlasil. Byl neobyčejně bystrý a tak byl schopen hrát po několika zkouškách. Jediným problémem bylo jeho obnovené účinkování v kapele Volant, kdy za něj občas zaskakoval Aleš.

1998

Na jaře 1998 nás při jedné nevinné debatě Dan informoval, že ze skupiny Atrey byl odejit bubeník. Byl to Bohouš Kocek, který nabídku Mogulu dostal již několikrát. Dan ho měl v Atreyi původně nahradit, s čímž se nechlubil. Tak nastal zásadní řez. Nejdřív dostal ze slušnosti nabídku Aleš, vzhledem k jeho minulým prohlášením. Aleš však prohlásil, že staví barák a že asi skončí s bubnováním, i když jsme věděli, že už rok zkouší s Mim-triem, které později vydalo oficiální název HOMBRES beat. Od Aleše vcelku svérázný přístup. HOMBRES odehráli několik let a poté zanikli, Aleš nyní hraje ve skupině Saturn. Pak dostal na vybranou Dan. Buď Volant nebo Mogul. Dan zvolil Volant. Nastoupil tedy Bohouš, který na odchodu z Atreye nejvíc vydělal, protože Atreyi se původní záměr nevydařil a celý se rozsypal, a Bohouš byl jediný, kdo hrál bez přestávky. Po několika rychlých zkouškách se chvíli střídal s Danem a poté byl vhozen do vody, aby plaval sám.

2003

Na jaře 2003 se pro únavu a sešlost věkem se ze souboru odhlásil řidič Milan Papoušek. Světla již dávno, od zavedení řízení počítačem, programoval a řídil Jarda a na řidiče byl vypsán inzerát. Přihlásil se nám známý Honza Košťál, jenž s náklaďákem profesionál a navíc je bubeník u klubových kapel. Jezdil dobře, ale chyběl mu správný zápal pro věc a často i pomocná ruka. Navíc projevil větší zájem o peníze a tak se s ním soubor na konci léta rozloučil. Na uprázdněném místě řidiče alternují Jirka Kvoch, Lukáš Křivka a Pavel Skřivánek, z vlastních rezerv řídí kapelník Honza, Kába a Mára. Poslední, jenž má oprávnění na tak veliké auto a dokonce se s tím v zaměstnání živí, je Míra, ale ten kapele v této oblasti ještě nikdy nevypomohl.

Od podzimní sezóny 2003 se kapela zmenšila o jednoho kytaristu. Pro opětovné problémy se životosprávou (přes důrazné upozornění kapelníka na dost významné zábavě na heřmanoměstecké pouti nemohl půl zábavy ani stát a z jeho herního projevu měli srandu všichni kolemstojící návštěvníci) byl ze souboru odhlášen Boban. V podstatě se dá říct, že zapomněl, proč tam je. Nebyl to jeho první přestupek tohoto charakteru a upozornění nebral dost vážně. Post druhého kytaristy zůstává zatím neobsazen.

2004

Již na první zábavě roku 2004 nastoupil nový kytarista Marek Živný z Přelouče. Po jedné zkoušce byl schopen odehrát půl zábavy a jeho přítomnost je přínosem a příkladem pro některé již degenerované hudebníky v souboru.

Koncem března 2004 odchází ze souboru bubeník Bohouš Kocek a končí s aktivní hudební činností, neboli věší paličky na hřebík. Bohouš byl bigbítová legenda chrudimsko-pardubicka, zakladatel a dlouholetý hráč Motouzu, poté Atreye a podzim hudební kariéry dožil v Mogulu. Odehrál skvělých 6 let, natočil tři CD a byl aktivním členem s bezednými zkušenostmi. Na uprázdněné místo nastupuje více než o polovinu mladší a téměř o dvě hlavy vyšší Tonda Donát z Hlinska. Mění se i značka bicích, zánovní Yamahu střídá zbrusu nová Sonor Force 3003.

2005

Koncem června 2005 odchází ze souboru zpěvák Mirek Hnidka a kytarista Jirka Fuchs. Míra končí s aktivní hudební činností a hodlá se po zbytek života věnovat rodině. Jirka opouští pole bigbítové tancovačky a hodlá se se manželkou vrhnout do oblasti folku, se kterou má jeho drahá polovička mnohaleté zkušenosti. Ona bude zpívat a on se bude starat o jejich dcerku. Míra a Jirka byli po dlouhá léta oporou, místy poněkud vratkou, Mogulu a jejich jména se stala legendou. Natočili oba 6 CD a zapsali se nesmazatelně do historie kapely, Míra i poněkud nestandardním odchodem. Míru střídá o polovinu mladší, 23-letý zpěvák Martin "Nazir" Nazirov z Hlinska a Jirku více než o polovinu mladší, 15-letý kytarista Libor "Bíba" Nalezinek z Přelouče, který v době nástupu do kapely chodil ještě do základní školy. Míra kolem roku 2006-7 krátce zalaškoval s kapelou Volný pád, která po půlroce existence volně padla, neb všichni sice chtěli (hrát), ale nikdo nechtěl (dělat).

2006

V průběhu května 2006 dochází k názorovému střetu na aranžování nových věcí, zejména z pohledu kytarových partů, mezi Márou a zbytkem souboru, či spíše původními členy. Konflikt vyvrcholil 27.5. před zábavou v Dědové, kde Mára oznámil, že "pokud se nedohodneme", bude muset odejít. Jelikož fungující kapela nemůže stát, ostatní se dali do hledání náhrady a dohodli se s novým kytaristou Mílou Sládkem, který už byl v hledáčku při hledání kytaristy v loňském roce. Soubor se shodl, že při Mílových kvalitách a technickém vybavení se bude hrát jen na jednu kytaru. První zkoušky potvrdily, že muzika je daleko lehčí, čistější a průhlednější než se dvěma těžkými metalisty a dostává ten správný bigbítový nádech. Spolu s Márou tedy končí i Bíba, jemuž bylo zrušeno pracovní místo. Bíba po krátké epizodě v jedné rozpadnuvší se kapele úspěšně zakotvil v kapele Berry a ještě krátce zalaškoval s kapelou Volný pád, kde se potkal s Mírou.

A ještě správná analýza očima maminky Bíby. "To, co ty nazýváš krizovou situací, by dle mého soudu nastalo ve chvíli, kdy by Mára ohlásil odchod z kapely a na další zábavu už by nepřijel. Nic takového se ovšem nekonalo. Mám dojem, že jeho ohlášení odchodu bylo naprosto v pohodě, určitě bez potřeby zkomplikovat vám váš muzikantský život a nechat kapelu ve štychu.Odešel by ve chvíli, kdy by se našla a zacvičila náhrada, o které by samozřejmě věděl, tak jako to bylo třeba u Jirky Fuchse. Podle mě nehrozilo vůbec žádné nebezpečí, že by vám to zasekl ze dne na den. Nicméně reakce kapely na vzniklou "krizi", tak jak to vidím já, jakožto vnější pozorovatel, se nesla v duchu - "každý má být za zásluhy potrestán". Za zády nic netušících kytaristů se sehnala náhrada a oni byli po odehrané zábavě vyhozeni. Slůvko "odejiti" jsem záměrně nahradila výstižnějším. Zrušení pracovního místa 2.kytaristy Bíby neřeším, to je pouze obětní beránek celé situace. No a to, jestli dobře mířené facky adresované "zlobivým" dětem mají větší úspěch než slušné a přímé jednání, nemíním rozebírat s někým, kdo neví, o čem mluvím. Dost možná ale, že dobře mířená facka, spadnuvší na hlavu "zlobivého" dospělého, by byla mnohdy více na místě. A pokud vím, tak slušné a přímé jednání nikdy, v žádném případě, nezanechává pachuť něčeho, co ani nevím, jak definovat. Kdežto ty tzv." dobře mířené facky", a ve vašem případě vedené pěkně hluboko pod pás, se stejně míjejí účinkem, ale tu pachuť vyvolávají. Přeber si to, jak chceš!"

2007

V průběhu roku pocítil zpěvák Nazír příliš velkou zátěž životního koloběhu a hodlal z něj vypustit kapelu. Od září 2007 nastupuje nový zpěvák, Lukáš Tobiška, vítěz "Mogul hledá superstar" roku 2006. Do konce roku vystupují oba zpěváci souběžně s dobrým výsledkem, a tak se zrodil nápad pokračovat v tomto formátu i nadále. Bohužel Nazírův soukromý život neunesl ani tento nápad a Nazír s koncem roku a křtem CD9 končí. Za dva a půl roku účinkování vnesl do kapely silného ducha, asi tak 130 kg, a byl dobrým přínosem i ve své krátké kariéře.

Ze zdravotních důvodů končí technik Kába, jenž byl jedním z největších technických přínosů kapely a zároveň člověk, který se pro kapelu hledá mnohem hůře než kytarista, zpěvák a podobné profese. I jemu patří velký dík za vše, co v kapele vykonal. Na technické místo a v budoucnu snad i řidičské místo nastupuje učedník Zbyněk Růžička.

2008

Od počátku roku, vlastně již koncem minulého, je zařazen do stavu Honza Konečný. Zpočátku jako technik, ale zanedlouho se projevil jako bezkonkurenční fotograf se smyslem pro detail, a tak povýšil na funkci: Blonďák, co fotí a kouří. Zbyňkovy řidičské ambice se ukázaly jako liché, avšak vztah ke světelné technice jako výborný. Pro bezproblémovou komunikaci s počítačem se ujal osvětlovačké židle, na které se střídá s dosavadním mistrem světel Jardou, jenž pro pracovní vytížení stíhá tak polovinu zábav.

Za volantem se střídá Honza s Lukášem a s příležitostnými řidiči na telefonu, kterým doma maminka udělí výjezdní doložku. Na podzim se za volantem objevuje Lukáš Jelínek. Ač je místy omezen pracovními povinostmi na montážích, funkci řidiče bere nejvážněji ze všech předchozích adeptů a navíc se stará i o jemu svěřenou avii.

2009

Na začátku roku oznámil kytarista Míla přestup do nového projektu Epitaph, a jelikož hraje ještě souběžně v kapelách Liguére a Artur a příležitostném projektu Oko, na Mogul už by zbylo hodně málo místa. Po nedlouhém pátrání a zralé úvaze bylo rozhodnuto vrátit se do formátu se dvěma kytarami a na místa kytaristů nastupují Honza Pohorelec a první kytaristka v Mogulu, Soňa Hájková. Míla odehrál v kapele tři roky a jeden měsíc navzdory tomu, že někteří odborníci mu pro jeho vizitku "rozvraceč kapel" nedávali životnost týden, 14 dní, měsíc, dva, půl roku, rok a pak přestali, a jeho muzikálnost a kytarová zdatnost byla kapele velkým přínosem. Odchází s koncem prázdnin, ale nadále udržuje s kapelou spolupráci a slíbil záskok, pokud by některý z kytaristů byl na štíru s časem, neb doba už je taková.

Řidič Lukáš se více než o svěřenou avii začal starat o jemu svěřenou slečnu, a z kapely se s odvoláním na zaměstnání pomalu vytratil. Kapela zavedla řidiče na telefon a každý týden losuje z databáze: Petr Beran, Standa Doležal, Lukáš Křivka, Jirka Kvoch, Vendula Matějková, Pavel Skřivánek, Mirek Tobiška.

2010

Již ke konci minulého roku uznala kytaristka Soňa, že se kapela nedá sloučit se starostí o dvě malé děti a zaměstnáním, a na začátku roku ohlásila konec účinkování. K ní se přidal i kytarista Honza, jenž kvůli zábavovému zatížení nestíhal totéž. Kapela tedy přestala zkoušet a doplňovat repertoár, a od počátku roku hledala nového kytaristu. Po třech měsících pátraní se objevila informace, že se projekt Epitaph nevyvíjí podle představ aktérů, a na post kytaristy se vrací Míla Sládek. Během května dojíždí závazky u Epitaphu a střídá se se Soňou a Honzou.

Se Soňou a Honzou jsme odehráli pěkných devět měsíců a připoměli si kouzlo dvou kytar, se Soňou společnou šatnu, šminky a fiata Uno, který měl kola jako traktor. Na každé nápravě jiný průměr. Ani s nimi není do budoucna spolupráce vyloučena, neb i Míla bude potřebovat záskok.

Na záčátku prázdnin zpěvák Lukáš oznámil, že cítí, že jeho hlasivky nezadržitelně ubývají, a že bychom měli pomalu hledat náhradu. Náhrada se našla velice rychle, neb z projektu Epitaph zbyl i jeho zakladatel, zpěvák Radek "Řezňa" Řezníček. S Radkem jsme v minulosti několikrát spolupracovali (CD9), a tak dohoda byla bezproblémová k oboustranné spokojenosti. Odcházející Lukáš pobyl v první linii téměř tři roky, jeho vitální přístup byl příjemným oživením tváře kapely a jeho odchod velkým překvapením pro celou kapelu, neb se právě stabilizovala v kytarovém sektoru a chystala zkvalitnění repertoáru. Lukáš bude i nadále s kapelou příležitostně spolupracovat, neb se již osvědčil jako vynikající fotograf.

2011

Na konci léta po důrazném pokárání za nevhodnou životosprávu (několikrát se ožral jako prase) se z kapely odhlásil zpěvák Radek. Jako důvod uvedl zdravotní potíže. Bohužel hledání náhradníka bylo dlouhé. Byly osloveny desítky kandidátů, několik jich bylo téměř na spadnutí a v poslední chvíli cukli. Hledání se protáhlo až do konce roku a tím i Radek skončil až s poslední zábavou. Novým zpěvákem se stal Pavel Šustr z Bezděkova. Radek odehrál v kapele jeden a půl roku a jeho hlas patřil k tomu nejlepšímu, co kdy v Mogulu zpívalo, ovšem s texty už to bylo horší, o životosprávě ani nemluvě. Vidět ho můžete v kapele Alžběta, kde začal účinkovat již během listopadu.

Bubeník Tonda své životní aktivity nestíhal čím dál více a po těžké úvaze padlo rozhodnutí skončit v Mogulu. Víceméně tento krok načasoval tak, aby kapela nasadila dva nové členy najednou a nezkoušela vše dvakrát. Novým bubeníkem se stává Venda Beránek z Heřmanova Městce, třetí Vašek v kapele. Tonda odehrál v kapele krásných osm let a byl nejdéle sloužícím bubeníkem. Jeho experimenty v bicích soupravách, vtipný projev a vztah ke kouzlu vesnických tancovaček bude hodně chybět, neméně jeho textařské nápady jako Tenkrát a Přísahám. Jeho další hudební kroky míří do sektoru klasické vážné hudby, divadelních souborů a filharmonií.

2012

Začátek roku byl vlažný, neb dvojitá výměna v kapele je náročný oříšek, ale jak celý rok ukázal, byla více než dobrá. Pavel i Venda do souboru zapadli velice rychle a dynamika vystoupení šla rychle nahoru. Celou sezónu poznamenala státní a světová ekonomika. Informace, že krachují dvě hospody denně, se promítla i na zábavách. Šetří se a lidí a zábav ubývá.

2013

Začátkem roku přivedl frontmen Pavel na zkušenou za volant naší Avie řidiče Romana Hladíka. Zkušená dopadla výborně a Roman se stal stálým členem souboru, jenž se nejen příkladně stará o volant a řeší případné poruchy na voze, ale svou pracovitostí při stavbě a bourání aparatury se stal rušivým elementem u všech flákačů a zašíváků.

V polovině července se s kapelou rozloučil osvětlovač Zbyněk. Jeho nové povolání řidiče kamionu s působností zejména v zahraničí další spolupráci s kapelou zcela vylučuje. Zbyněk odjezdil s kapelou pěkných 7 roků se zařazením bedňák, fotograf a nakonec skvělý osvětlovač a neváhal vypomoci kapele i na postu zpěváka, když frontmenům došel hlas.

Na konci prázdnin se ze souboru odhlásil blonďák, co fotí a kouří. Honza se na jaře oženil a tato změna spolu se sezonními pracemi v zemědělství ho natolik vyčerpávala, že v délce spánku na zábavě překonával i zvukaře. V kapele prožil krásných 6 let s výše uvedeným zařazením, k němuž časem přistoupil i post osvětlovače a jeho přínos ve zvýšeném zájmu dámské populace o jemu svěřený fotoaparát byl příkladný.

2014

V prvních dnech přišla kapelníkovi SMS, že se zvukař Vašek Dušek z důvodu dlouhodobé únavy odhlašuje se souboru. Byl jeden z nejdéle sloužících členů. Táhnul to s námi od roku 1992, na podzim 1995 si dal pauzu, aby se po roce opět vrátil. Bylo to hezkých 21 let, spousta pěkných zábav, srandy a opiček. Kromě svérázného způsobu zvučení to byl člověk srostlý s kapelou, kdy jeho pozicí nebylo pouze zakousnutí do knoflíků na mixu, i když je měl často vytlačené na čele, ale i zábava v technickém koutku, po celém sále, cestou na zábavu a zpět, kdy zlobiví dostali i gothajem přes držku a obdivuhodný výkon při balení, kdy na multipárovém kabelu od mixu dokázal utáhnout i šest stolů včetně židlí. Jeho nástupcem se stává agentura Švejk team, která zajistí ozvučení podle možností různými zvukaři. Světelná technika zůstává kapelní.

Spolupráce s externím zvukařem urychlila již několik let uvažovaný formát na úplné osamostatnění kapely a techniky. Pod heslem "prodám kravku a na jaře už nezaseju" jsme po vypršení říjnového termínu STK naší kapelní Avie novou STK neobnovili a Avie šla do kopřiv. Světla jsme vyřadili a profese jako řidič a osvětlovač zrušili, či převedli na pomocné techniky a fotografy. Světelnou techniku nyní stejně jako zvuk zajišťuje agentura Švejk team. Tak jak jsme si zvukově polepšili, i když někdy také ne, tak světelná scéna nesrovnatelně zchudla a dlouho budeme vzpomínat na neopakovatelnou kulisu a vytahané ruce při její přepravě.

Avie s námi odjezdila krásných dvacet let, obsolvovala dvě generální rekonstrukce, a byla přechodným bydlištěm celé kapely a přes víkend i jednotlivým muzikantům. Mimo to odjela i nemálo dovolených a dostala se i na polskou stranu Vysokých Tater. Nahradil devítimístný Citroen Jumper, který sice není tolik prostorný, ale v pohodě se do něj vejde kapela i aparátem i vlastní aparatura na ozvučení malých sálů, které si kapela zajišťuje sama.

2015

Tento rok byly stále více patrné změny v sektoru, který byl pro kapelu nejbližší. Klasické zábavy, kde jedna kapela baví návštěvníky celý večer, se téměř vytratily. Výjímkou potvrzující pravidlo je havlíčkobrodsko, kde zábavy jsou pořád zábavy. Stále více je pro pořadatele atraktivnější formát dvou a více kapel, různé festivaly, pivní i moto, i speciality, kterým se kapela dosud raději vyhýbala, ale jdeme s dobou. Se změnou kapelního vozidla se zvýšil akční rádius kapely a lze přání pořadatelů plnit mnohem operativněji.

Po osmi letech se kapele podařilo kapele vygenerovat dlouho očekávané CD10, jehož křest byl spojen s oslavou 30 let Mogulu.

2016

Spolupráce s agenturou Švejk-team v ozvučení a osvětlení chřadla a chřadla, a tak soubor zrušil status generálního zvukaře, a od roku 2016 do kolonky zapsal -různí zvukaři-, Švejk-team nevyjímaje.

Koncem června přišla kapelníkovi SMS, že se kytarista Míla Sládek z důvodu nadměrné únavy po pětihodinových akcích odhlašuje se souboru. Byl jeden z nejlepších kytaristů, který kapelou prošel. Táhnul to s námi od roku 2006, v roce 2009 si dal pauzu, aby se po roce opět vrátil. Bylo to hezkých 9 let, spousta pěkných zábav, srandy a análních přednášek, ve kterých byl jednoznačným specialistou. Stále jsme se bavili o hovně. Hledání náhrady bylo velice obtížné, neb dnešní umělci jsou shlédnutí v superstárech, každý hraje minimálně ve dvou až třech kapelách, a pětihodinový maratón tancovačky je pro ně moc. Nakonec se podařil jedinečný comeback a do kapely se vrací Jirka Fuchs. Vzhledem k jeho závazkům v jiných kapelách odcházející Míla přislíbil kytarové záskoky.

Frontmen Pavel již dlouhodobě vyhrožoval, že skončí, ať si hledáme někoho jiného. Zda to byl humor v alkoholovém opojení nebo vážná věc, nebylo k poznání, ale nedlouho po výročí 30 let kapely naznačil bývalý frontmen Míra, že by měl zájem. Zůstalo vše u ledu, ale Mílova rezignace vše nastartovala. Pro Pavla jsme měli připravenou variantu dvou zpěváků, která zůstala jen na papíře, neb Pavel skončil vzápětí. V kapele strávil krásné necelé čtyři roky, jeho zpěvový fond patřil k nejlepším, a jak glosoval bývalý zvukař Václav, byl jediný ze zpěváků, který uměl vyslovit slovo Apokalypsa.

Do kapely se po jedenácti letech vrací dvě legendy, které současně skončily v roce 2005: zpěvák Míra Hnidka a kytarista Jirka Fuchs.

O dalším úpadku tancovaček svědčí skutečnost, že letité parkety Dřenice na pardubicku a Dědová na hlinecku měly letos poprve zavřeno. Ve Dřenicích jsme po prologu v roce 1989 hráli pravidelně od roku 1995 v průměru tři parkety za léto, ale někdy i šest, a odehráli krásných, někdy mokrých a zmrzlých, 63 akcí. Na Dědové jsme se zabydleli od roku 2000 s pravidelností cca dvě akce za rok, celkem 30 skvělých zábav. Ovšem oba parkety fungovaly desítky let před Mogulem a najednou konec. Nejsou pořadatelé, nejsou lidi, nejsou kapely, není zábava.

To byla zatím poslední změna a jelikož je soubor stabilní, všichni vědí, proč tam jsou, tak se ani další nečeká.



Toto jsou hráči a technici, kteří prošli skupinou Mogul:
Rok Zpěv 1.kytara 2.kytara klávesy basa bicí zvuk světla řidič technici Rok
1985 Karel Mareš Láďa Ondráček Karel Mareš Vašek Černík Honza Černík Josef Horák Jarda Zítko Jirka Baumgartner xxx xxx 1985
1986 1986
1987 Pavel Cejpek Miloš Černovský 1987
1988 Radek Losert Standa Kohout Pavel Frýda
Zdeněk Tetřev
1988
1989 1989
1990 Pavel Cejpek Karel Mareš Roland TR-505 1990
1991 Martin Zamastil Tomáš Prosa Roman Pleskot 1991
1992 Mirek Hnidka xxx Vašek Dušek Pavel Frýda xxx 1992
1992 jaro Aleš Doležal 1992
1993 Milan Papoušek 1993
1994 Jirka Fuchs Jarda Mastík 1994
1995 Vašek Staněk 1995
1995 podzim Ondra Sobotka Vašek Staněk Milan Papoušek 1995 podzim
1996 jaro Mirek Hnidka Ondra Sobotka 1996 jaro
1996 podzim Pavel Heřman Dan Krulík Vašek Dušek Jarda Král
Tomáš Král
1996 podzim
1997 1997
1998 Bohouš Kocek Jarda Král Tomáš Král 1998
1999 1999
2000 2000
2001 2001
2002 2002
2003 podzim xxx Jirka Kvoch
Lukáš Křivka
Pavel Skřivánek
Tomáš Král
Lukáš Kubiš
2003 podzim
2004 Marek Živný 2004
2004 jaro Tonda Donát 2004 jaro
2005 Lukáš Kubiš Tomáš Král 2005
2005 léto Martin Nazirov Marek Živný Libor Nalezinek 2005 léto
2006 léto Míla Sládek xxx 2006 léto
2007 Tomáš Král
Zbyněk Růžička
2007
2008 Lukáš Tobiška Zbyněk Růžička
Jarda Král
Lukáš Jelínek Tomáš Král
Honza Konečný
2008
2009 podzim Honza Pohorelec Soňa Hájková Standa Doležal
Martin Frýda
Milan Frýda
Lukáš Křivka
Ondřej "Krtek" Stronček
Petr Beran
Míra Tobiška
Láďa Turyna
2009 podzim
2010 léto Radek Řezníček Míla Sládek xxx 2010 léto
2011 2011
2012 Pavel Šustr Venda Beránek 2012
2013 Tomáš Král Roman Hladík 2013
2014 Švejk team Martin Frýda 2014
2015 Švejk team/Tomáš Král xxx 2015
2016 Švejk team 2016
2016 podzim Mirek Hnidka Jirka Fuchs různí + vlastní různí + vlastní 2016 podzim
Rok Zpěv 1.kytara 2.kytara klávesy basa bicí zvuk světla řidič technici Rok

A komu nestačí tato tabulka a vydrží chvilku čekat, je zde, či spíše bude, malá fotogalerie.