Každej víkend ... ... 2014 - čtvrtá čtvrtka



4.10.
Tento víkend jsme nehráli.

11.10.
V pátek jsme nehráli.

V sobotu jsme hráli ve Břehách. Hospoda Na křižovatce pokračuje v zábavových aktivitách a my jsme po jarním prologu přidali druhé kolo. Návštěva byla příjemná, se začátkem téměř obsazeno a opozdilci se i nadále trousili. Soubor hrál v pohodě a zakrátko zvedl první nadšence ze židlí. Po dlouhé době jsme se dostali na konec playlistu a ještě jsme přidávali. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě i s přídavkem, ale publikum bylo stejně nespokojeno. Po vzoru psychologických manipulátorů rozdělíme zábavu na dvě části. Do půl jedenácté zábava a pak už jen přídavky.

18.10.
V pátek jsme nehráli.

V sobotu jsme hráli v Rozsochatci. Nekuřácký sál v Rozsochatci měl všechny parametry nejvyšší kvality, snad jen že návštěvníci měli trochu zpoždění, ale zase se jich sešlo více než při naší jarní akci. Soubor hrál vesele jak se sluší na Rozsochatec a se svou porcí velmi kvalitního zvuku přispěl i zvukař Jirka, který byl s námi poprvé. Vynikající akci jsme zakončili ve čtvrt na tři. Za zmínku stojí ještě nález na jaře ztraceného kostýmu SPERMA &STAROPRAMEN, který strážili pořadatelé.

25.10.
V pátek jsme nehráli.

V sobotu jsme hráli ve Volšovech. Volšovy u Sušice v okrese Klatovy jsou už v našem fermanu stálicí a žebříčku oblíbenosti kapely šplhají stále výš. Prostředí vynikající, návštěva stálá, jenž více aspiruje na soukromou párty, a zábava famózní. Soubor hrál uvolněně a s přibývajícím časem se uvolňoval stále více. Skvělou akci jsme zakončili ve dvě, ale to hlavní, Afterparty, právě začala. Stejně jako před lety v Sopotnici na orlickoústecku, kde zábava byla lehkou předehrou k nevázané párty, i zde se vše rozjelo naplno s tou výhodou, že většina účastníků včetně kapely byla ubytovaná o patro výš, takže starosti s cestou domů se zúžily na starost, jak se dostat po schodech do prvního patra. I to bylo pro některé obtížné, jak dokazují některá z mnoha nepublikovatelných záběrů z mobilních telefonů. Strašná zbraň.

zpět

1.11.
V pátek jsme nehráli.

V sobotu jsme hráli v Golčově Jeníkově. Klub Vagon v Golčově Jeníkově se po jarní stavební přestávce zcela proměnil a změna to byla velice účelná ve všech směrech. Posílil výčep s barem, místa k sezení, taneční parket, i místo pro kapelu. Posílila i návštěva. Byla příjemná, včasná a skvěle se bavící včetně rozjetého hlavního pořadatele. Soubor hrál v pohodě a vstřebával do uší novou, ještě neznámou akustiku. Zábava se rozjela vzápětí a se stoupající tendencí vydržela až do finále. Vynikající tancovačku jsme zakončili deset minut po druhé a stále to bylo málo.

8.11.
Tento víkend jsme nehráli.

zpět

15.11.
V pátek jsme nehráli.

V sobotu jsme hráli v Úhřetické Lhotě. Po šesti letech jsme se vrátili do míst, které začínají slovem Úhřetice. Tentokrát to bylo těsně vedle, ve Lhotě. Parta motorkářů z Chrudimi zvelebila bývalý zemědělský objekt, kteří dříve narození znají pod názvem devadesátšestka, stával téměř v každé vesnici, a vešlo se do něj devadesátšest krav. Rekonstrukce je velmi vydařená, nekonečně dlouhá hala s dvojím sloupovím jako v antice, nízký strop a příjemné teplo. Na usazení je k dispozici mnoho-li hnízd se sedačkami a podobnými povaleči, různé stolky a boxy. Bohaté výčepy, okénka s pochutinami, motorkářský krámek pro skalní a (zatím) jediná kapka na kráse byly chybějící toalety, které sice jsou, ale nezdařilo se je zprovoznit. A tak dámy měly venku dvě Toiky a páni chodili jako na parketě ke plotu. Celý večer lilo jako z konve a tak pobídka Pavlovových reflexů byla přímo ideální a nemuseli jsme splachovat. Jako první hrála kapela Hardmok, se kterou jsme se potkali nedávno v Bylanech, a stále vynikající, díky čistému agresivnímu ozvučení snad ještě lepší. My jsme začínali o půl desáté. Návštěva a i plnost parketu byla taková klubová. Každý se bavil po svém: motorkáři měli na sále motorku, která místy zabouřila tak, že již zmíněný agresivní zvuk byl jako sluchátkový výstup z MP3 mobilu a výstřelů z výfuku bylo jako na poslední leči místních honičů. Někdo se věnoval tanci a kapele, někteří se bavili ve svých sedačkových sektorech, a někteří v sedačkách již pochrupovali. Když se schylovalo k závěru, za deset dvě, přišlo na druhou kapku na kráse. Zdechla elektrika, a to takovým způsobem, že když po dlouhé době za přítmí displejů mobilů naskočila a zase zdechla, zvukař ji uznal za nezpůsobilou a začal balit. Během balení zdechla ještě několikrát. Až na tyto dvě malé kapky skvělá akce a přejeme klubu světlé zítřky a plný kravín.

22.11.
V pátek jsme nehráli.

V sobotu jsme hráli v Kolesách. Dýchla na nás historie. Jedna nejmenších hospůdek, ve kterých jsme kdy hráli, prošlapaná prkna s vystouplými suky, velikost většího obýváku i se sedacími soupravami, ale také s masívními lavicemi. Návštěva tak akorát do té kuchyně včetně narvaného lokálu. Soubor hrál trochu opožděně, neb instalace nové verze svuku a světel se protáhla, ale výsledek byl více než uspokojivý. Zvuk a světla v mini sále působily přirozeně, takže první poslechová série končila potleskem. Posléze se parket naplnil a když už se zdálo, že všichni popadali a bude konec, zase se od někud vyrojil plný parket a jelo se do závěrečné druhé hodiny. Pěkný kousek historie.

V neděli jsme ve studiu dozpívali sbory na CD10 a až na pár drobností je všechen materiál pro závěrečnou kvedlačku hotový.

27.11.
V pátek jsme hráli v Jeníkovicích. Týden před Mikulášem jsme zakotvili na domácí scéně v Jeníkovicích. Hlavní novinkou hospody v Jeníkovicích byly nové toalety, které byly těsně po dokončení a místo hajzlama smrděly novotou. Byly opravdu jako v hotelu. Návštěva byla taková jeníkovická: trousilo se to pomalu, dlouho se naslouchalo, pak se silně tancovalo, hodně se chlastalo, a pak se pomalu odpadávalo. Prostě jako v Jeníkovicích. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě.

V sobotu jsme hráli v Olešné. Do Olešné jsme se vrátili po dvou letech. Pořadatel Kódl, který nás vítával v České Bělé, si přibral další úvazek a přivítal nás i v Olešné. Servis opět z nejlepších, sál nezvykle kvalitně připravený, vytopený až přetopený. Návštěva byla hodně ucouraná a ze začátku hodně mrtvá a dlouho se pilo na plachost. Soubor hrál v pohodě a vychtnával nového zvukaře, kterým byl tentokrát DJ Zdenda Skřivánek. Zvuk jako z praku. Sál se rozjel do tempa a podpořen opozdilci a opilci z hospod držel ve varu až do finále. Vynikající zábavu jsem ukončili ve dvě.

25.12.
V pátek jsme hráli v Lázních Bohdaneč Ač jsou Lázně Bohdaneč dlouholetým bydlištěm kapelníka Honzy a o možné akci se uvažovalo mnohokrát, výsledek se dostavil až nyní. Restaurace ZABABA je příjemný útulný sálek nevelkých rozměrů na plochu, ale velkých na prostor, neb disponuje útočištěm v patře. Návštěva byla klubová a vcelku odpovídající prostorám. Soubor hrál v pohodě a zařadil i nehrané věci v rámci zkoušky na nedělní výroční akci. Tanečníci se osmělili až ve třetí sérii, neustále jich přibývalo a zábava skvěle gradovala. Pěknou tancovačku jsme zakončili ve dvě.

27.12.
V neděli jsme hráli v Heřmanově Městci. Oslavná akce třicetiletí kapely spojená s křtem CD10 se po minulých těsných zkušenostech z Bylan z oslav 25 přesunula do sokolovny v Heřmanově Městci, která splnila svůj účel dokonale. Lidí bylo tolik, že se tam vešli akorát, skvěle se bavili, a nestáli vůbec žádné fronty na pivo. Začátek v 19 hodin obstarala kapela RODEO - ROckový DEchový Orchestr. Plné jeviště muzikantů s dechovými nástroji vyseklo 50 minut světových bigbítových pecek, které ocenila naprostá většina přítomných jako vynikající volbu. Hvězdou večera, která byla z jeviště téměř nesestřelitelná, byl Radek Řezníček. Zpíval z kapelou RODEO, v historickém bloku i v bloku CD10, ve které nazpíval dvě věci z jeho působení v kapele. Po dvacáté hodině byl zahájen historický blok, který sestával z pěti sestav, závěrečného společného setu, a to vše rozděleno jednou pauzou, aby si také výčepní přišli na své, neb při akci nebyl čas konzumovat. Ve 23 hodin bylo zahráno CD10 současnou sestavou a poté následoval vlastní křest. Sváteční projev přednesl kamarád kapely a hlavně textař Pepa Novák. Poté následovala volná zábava až do závěrečné zavírací druhé hodiny. Velice povedená taškařice. Během akce se každý, s kým jsem pokecal, ptal kolik je lidí. Je to taková mantra, neustále řešit kolik je lidí. Abychom předešli spekulacím, byl jich plný sál. Pro dobrý pocit 1000, pro berňák 100. Jeden můj příbuzný, ač ZTP s pohybovým handicapem, vylezl na balkón a lidi si spočítal. Trefil se s přesností 10 lidí.

zpět