Vznik kapely se datuje snad někdy kolem roku 1998 v okolí Skutče, více do podvědomí posluchačů, i mého, se dostává tak od roku 2001. Rozpory někdy kolem roku 2002 daly vzniknout souběžnému projektu Normal 03, který založili dva členové Minimaxu.
Postřehy ze zábavy 25.10.2003 ve Vojtěchově (CR). Současná sestava je dvě kytary, klávesy, basa, bicí a sólový zpěv, kromě jednoho kytaristy zpívají všichni a to i sólově. Kapela působila na první pohled velice tanečňákovým dojmem a tento pocit umocnil i repertoár kapely. Repertoárově je skupina téměř pokračovatelem legendární pardubické kapely Elán (Odysseovka Nádraží Praha-Florenc), obohacené o aktuální popové hity (Žily) a Kabáty, ale nevyhýbá se ani vlastní tvorbě. Kapela disponuje vlastním zvukařem, leč jeho přínos se mi zdál spíše kontraproduktivní. Až na velice dobrý zpěv, a to i ve vícehlasu, bylo ostatní velice nevýrazné a mnohdy jsem ani nepoznal, že už skladba začala, zejména při kytarových a klávesových začátcích. Soubor byl částečně a nevýrazně osvětlen. Minimax je na skutečsku a hlinecku poměrně značně oblíben a tomu odpovídala i návštěva. Byla velice pěkná, odhadem tak 200 lidí, a věk publika, od 15 do 60, jen potvrzoval moji původní doměnku zaměření souboru.
Postřehy ze zábavy 8.11.2003 v Herálci (ZR). Při své premiéře ve vyhlášeném bigbítovém stánku vysočiny vypadal soubor mnohem lépe než při mém seznámení ve Vojtěchově. Výstavné jeviště kapelu pěkně zviditelnilo, zvukař zdvojnásobil počet reproduktorů, a i osvětlení se jevilo důraznější. Po chvíli jsem zjistil, že světla jsou také inspirována pardubickým Elánem, neboť jejich chaotické problikáváni vůbec nesouviselo s bpm, neboli s tempem hraného songu. Zvuk se zdál být poměrně slušný (výborná akustika sálu), ale zvukař měl dost velké problémy s poměry jednotlivých interpretů. Krásné dvojhlasy z Vojtěchova se vytratily, nástupy nástrojů byly stejně utopené a co mi přišlo úplně zbytečné, bylo kytarové stereo. U zvukaře jsem slyšel pouze sólovou kytaru, u baru pouze doprovodnou. Dokonalý dojem měli pouze posluchači stojící v podélné ose sálu. Repertoár se pochopitelně nezměnil, jen jsem slyšel několik jiných písniček. Provedení některých notorických evrgrínů (Variace na renesanční téma, Zahrada ticha) bylo vzhledem k hráčskému obsazení místy až nemuzikantské a podle kolegů i Divá Bára od Kabátů se dala poznat zejména díky textu. Návštěva byla vcelku příjemná, odhadem tak 150 lidí, dobře se bavících.